Článek
Ministr zdravotnictví Jan Blatný si do svého úřadu začátkem prosince přivedl nového koordinátora vakcinační strategie Zdeňka Blahutu, někdejšího šéfa Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Podle dokumentů uložených minulý týden do registru smluv dostane Blahuta za sedmiměsíční angažmá u ministra odměnu ve výši až 560 tisíc korun.
Podle této smlouvy bude ministerstvo zdravotnictví platit Blahutovi za hodinu práce 1 000 korun bez DPH. Měsíčně nesmí odměna přesáhnout částku 80 tisíc bez DPH. Smlouva by měla skončit na konci června 2021, pokud nedojde k jejímu vypovězení.
V dokumentu se také uvádí, že Blahuta bude poskytovat poradenskou a konzultační činnost k epidemické situaci v České republice a řešit úkoly v oblasti zdravotnictví. Má také připomínkovat materiály a návrhy týkající se očkovací strategie předkládané ministerstvem na jednání vlády.
Blahuta podle registru smluv už svou první odměnu za prosinec dostal. V prosinci čelil palbě kritiky především za druhou verzi očkovací strategie, která se dodělala den před Štědrým dnem, což bylo podle krajských hejtmanů pozdě a strategie měla podle nich mezery. Opozice i experti poté strategii kritizovali za to, že chybí detaily ohledně logistiky a distribuce i jasný plán, jak se má postupovat.
Ministerstvo proto vypracovalo třetí verzi očkovací strategie. I tento dokument z dílny ministerstva zdravotnictví – konkrétně koordinátora pro očkování Zdeňka Blahuty – ale pochvalu nedostal. Podle hejtmanů v dokumentu chybí podrobnosti ohledně vakcinačních center, informace o logistice nebo o tom, kdo očkování milionů lidí zajistí.
„Chceme-li naočkovat co největší počet lidí v co nejkratším čase, tak samotné píchnutí jehly je to nejsnadnější. Mnohem důležitější budou věci jako logistika nebo komunikace,“ řekl například jihočeský hejtman Martin Kuba.
Kraje proto měly do minulého pátku zaslat k dokumentu své připomínky a ministerstvo by mělo finální očkovací strategii představit tento týden.
Blahuta se do úřadu dostal dle svých slov kvůli tomu, jakou práci odvedl během svého posledního angažmá ve službách státu – do konce roku 2017 působil jako ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).
„Je to otázka především na ty, kteří mě vybrali, neptal jsem se jich přesně. Ale domnívám se, že to je díky tomu, jak jsem připravil eRecept,“ říká Blahuta.
Přitom právě po kritice elektronického receptu na post ředitele SÚKL rezignoval. Sám ale tvrdí, že s eReceptem to nesouviselo.
Po napsání dopisu Babišovi rezignoval
Do státní správy nastoupil Blahuta poprvé v roce 2010, kdy se stal inspektorem SÚKL. O čtyři roky později ho tehdejší ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček jmenoval šéfem ústavu.
Jeho pozice se začala otřásat v roce 2017. Tehdy měla finišovat příprava systému elektronických receptů eRecept, který měl během svého angažmá na starosti. Jenže jak tvrdil i tehdejší ministr Adam Vojtěch (ANO), systém ani koncem roku nefungoval tak, jak měl. Systém kritizovala i lékařská veřejnost, lékárníci a pacienti.
Na kritiku se tehdy Blahuta rozhodl reagovat dopisem, který adresoval premiérovi Andreji Babišovi. Stěžoval si v něm, že se nemluví o skutečných důvodech kritiky eReceptu.
„Zatím nikdo nebyl ochoten vyslovit ten jediný opravdový důvod, proč je odpor vůči eReceptu tak výrazný. Jde o rozkrytí černé díry v předepisování léčivých přípravků a různých vazeb mezi lékaři a lékárníky,“ napsal Babišovi Blahuta.
Vojtěch: S jeho prací jsem nebyl spokojen
Na základě toho se do něj pustila především Česká lékárnická komora a Česká lékařská komora. Blahuta nakonec rezignoval a vystřídala ho Irena Storová, současná šéfka ústavu.
Blahuta zpětně tvrdí, že se rozhodl skončit především kvůli vztahu s exministrem Adamem Vojtěchem. Systém eRecept podle něj byl připraven včas.
Vojtěch ale trvá na tom, že nebyl. A navíc podle něj bylo neakceptovatelné, když Blahuta zaútočil svým dopisem na lékaře a lékárníky ve snaze upozadit vlastní selhání ohledně nepřipravenosti systému eRecept.
„S jeho prací a komunikací jsem nebyl spokojen. Kromě nepřipravenosti eReceptu jsem měl podrobné informace o celé řadě nezvládnutých agend, jako byly například desetitisíce nevyřízených správních řízení nebo nefunkční sekce zdravotnických prostředků,“ napsal Seznam Zprávám Adam Vojtěch. „Přesto jsem se k němu zachoval naprosto korektně a poděkoval jsem mu za jeho práci,“ doplnil.