Hlavní obsah

Podivná anomálie mezi anomáliemi. Na Arktidě je rekordní teplo, ovlivňuje to i počasí v Evropě

Arktida se potýká s nejteplejší zimou v historii měření, Grónsko bylo 61 hodin bez mrazu.Video: Youtube.com, NASA

Arktida se potýká s nejteplejší zimou v historii měření. Tyto tepelné změny navíc pravděpodobně zapříčinily i nedávné sněhové bouře v Evropě a Severní Americe.

Článek

Vědci se obávají, že se naplní nejhorší předpovědi klimatických změn, napsal britský list The Guardian. Ačkoliv může jít jen o ojedinělou událost, panují obavy, že globální oteplování narušuje proudění polárního větru.

Grónsko letos zažilo již 61 hodin bez mrazů, což je až třikrát více než v předešlých letech. Podle britského listu považují pozorovatelé situaci za podivnou, šílenou i šokující. „Jde o anomálii mezi anomáliemi. Ukazuje to, že stále pokoušíme rozzuřené zvíře, jímž je naše klima, a v záloze jsou i další překvapení,“ říká Michael Mann z Pensylvánské univerzity. „Arktida byla vždy považována za ukazatel oteplování, které způsobují lidé. A vysílá jasné varování,“ dodává expert.

Na mysu Morrise Jesupa v Grónsku, kde leží nejseverněji položená meteorologická stanice na světě, se rtuť teploměru v posledních dnech vyšplhala výš než v Londýně nebo Curychu. Teploty, které dosahovaly až šesti stupňů nad nulou, tu sice nepřekonaly dříve zaznamenané rekordy, pokud jde o teplé počasí, trvaly ale až deset dní. Podobné teplotní výkyvy přitom zažila tato oblast v minulosti jen na několik hodin.

Příčiny těchto změn a jejich význam nyní odborníci zkoumají. V minulosti nastalo v Arktidě mnoho teplotních výkyvů, které se zapsaly do její meteorologické historie. K teplým vlnám však nyní dochází častěji a trvají i déle než kdy dříve.

Experti se proto nyní zaměřují na takzvaný polární vír, který udržuje v Arktidě zimu tím, že odklání jiné vzdušné masy. Vítr je závislý na teplotních rozdílech v Arktidě a v oblastech s mírným podnebím. Tyto rozdíly se však zmenšují, protože severní pól se v současné době otepluje rychleji než ostatní místa na Zemi. Zatímco průměrná teplota se na Zemi zvýšila o jeden stupeň, v Arktidě je to až o tři stupně, což také způsobuje tání ledovců.

Někteří vědci situaci zdůvodňují hypotézou známou jako „teplá Arktida, studené kontinenty“. Polární vír se stává méně stabilní, nasává více teplého vzduchu a chladnější fronty, které nyní zažívá Británie nebo severní Evropa, žene jinam. Podle odborníků tak s oteplováním Arktidy můžeme v příštích letech očekávat i bezprecedentní meteorologické jevy.

„Tyto teplotní jevy bez pochyby způsobí potíže lidem i přírodě. Posuny sněhu a deště, tání a námrazy vytvoří na zemi ledový povrch, například pro zvířata tak bude těžké najít potravu. Obecně životní podmínky v tak proměnlivém počasí budou velmi obtížné,“ tvrdí meteorolog a zakladatel portálu o klimatických změnách Climate Dissemination Jesper Theilgaard.

Někteří odborníci ale zároveň upozorňují, že přisuzovat podobným teplotním výkyvům větší význam je zatím předčasné.

Doporučované