Konvalinka: Kdyby byl koronavirus jako ebola, už bychom ho zastavili

Přečtěte si výběr odpovědí níže, nebo si pusťte celou speciální Výzvu se třemi hosty ve videu:

Podle optimistických odhadů biochemika Jana Konvalinky za sebou nechá s dosavadními oběťmi britská mutace koronaviru v Česku až 30 000 mrtvých. „Některé mutace včetně Brigity jsou infekčnější, když se podíváme na mapu výskytu mutací, tak vidíme, že Brigita je u nás na západních hranicích velmi silně zastoupena,“ tvrdí vědec z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.

Právě kvůli britské mutaci se uzavřely tři příhraniční okresy: Cheb, Sokolov a Trutnov. Ministr zdravotnictví připustil, že se uzavřou další. Pomůže to podle Jana Konvalinky? „Obávám se, že ne. Já myslím, že už je na to pozdě, " řekl Konvalinka v rozhovoru, který si můžete pustit ve videu.

Že je britská mutace infekčnější, je potvrzené. Může být i agresivnější a způsobit horší průběh choroby, ale na to ještě dost důkazů nemáme, tvrdí Konvalinka. „Tohle je bohužel selhání. Já jsem přesvědčen, že to nebylo nezvratné. Že se stala řada chyb. Udělali jsme některé všichni, některé samozřejmě politici a rozhodující činitelé víc, ale tady ten obrázek, myslím, je velmi přesvědčivý. Nezvládli jsme to,“ říká biochemik ve Výzvě.

Stačí v časech hubených dodávek vakcín očkovat pouze první dávkou? Jak hodnotí avizované otevření škol a malých obchodů? A co jsme se o viru od loňského jara dozvěděli?

1. března to bude rok, kdy Česko odhalilo prvního nakaženého, jak se tehdy říkalo, novým koronavirem. Kdo po roce vede? Je to virus, nebo lidstvo?

Je to taková mizerná remíza. Máme 2 miliony obětí a 100 milionů nakažených. Na druhou stranu o viru víme skoro všechno. Máme několik, zdá se, velmi účinných vakcín. Nemáme příliš mnoho velmi účinných virostatik, ale aspoň něco. A hlavně máme světlo na konci tunelu v podobě vakcíny.

Německá televizní stanice Das Erste vyrobila mapu, která ukazuje sedmidenní přírůstek nakažených na 100 tisíc obyvatel. A podle ní se mi zdá, že virus Česko teď totálně válcuje. Co z té mapy čtete vy?

Mně to je líto, snažím se být optimista a mluvit pozitivně a většinou to dělám, ale tohle bohužel je selhání. Naše společné selhání. V Německu jsme byli prohlášeni za Das Mutationsgebiet, asi to nemusím překládat. A je to nejenom ta incidence, ale kdybyste ukázala mapu smrtnosti, tak to jsou jedna z nejhorších čísel na světě. My už jsme si na to zvykli, ani nás to nešokuje, ale každý týden umírá přes tisíc lidí na tuhletu chorobu. A z té mapy je vidět, že by umírat nemuseli, kdybychom měli svoji odpověď vůči viru lépe zorganizovanou.

Nebylo to tedy nezvratné?

Já jsem přesvědčen, že to nebylo nezvratné. Že se stala řada chyb. Udělali jsme některé všichni, některé samozřejmě politici a rozhodující činitelé víc, ale tady ten obrázek, myslím, je velmi přesvědčivý. Nezvládli jsme to.

Vy jste řekl, že to bylo naše společné selhání. Tím máte na mysli jak společnost, tak politickou reprezentaci?

Ale také akademické elity. Já se z toho nijak nevyviňuji. Nepodařilo se nám přesvědčit naše spoluobčany o tom, jak se máme správně chovat. Nedaří se nám se k tomu postavit jako národní společnosti nějakým rozumným způsobem. A ten výsledek je bohužel vidět.

Pojďme se teď vrátit tam, kde to všechno začalo. O žádném jiném viru nevzniklo tolik studií jako o koronaviru. Experti Světové zdravotnické organizace (WHO) mají za sebou misi v Číně. Máme tedy po roce jasno v tom, jak to tedy všechno začalo? Potvrdili se jako podezřelí naši staří známí netopýři?

Jistotu nemáme. Připomněl bych starou zásadu Occamovy břitvy, která spočívá v tom, že bychom měli složité děje vysvětlovat nejjednodušším možným způsobem. A nejpravděpodobnější, nejvíce přijímané a také nejjednodušší vysvětlení je, že nový koronavirus vznikl stejně, jako vznikl svého času HIV, jako vznikla ebola nebo virus Marburg, ale také SARS 1 nebo MERS, tzn. přechodem ze zvířat. A většina z těchto virů dokonce také vznikla přechodem z netopýrů nebo příbuzných organismů. Čili ta nejpravděpodobnější hypotéza je, že ten virus přechází ze zvířete na člověka. A protože lidský imunitní systém na něj není zvyklý, virus udělá velikou paseku. Nemůžeme 100% vyloučit, že ten netopýří virus, před tím, než se rozšířil mezi lidskou komunitou, se tam nedostal nějakým únikem z laboratoře, která zkoumala ty netopýří viry.

Takže se neprokázalo, že virus je z přírody a že neunikl z žádné laboratoře? Jak říká jedna viroložka, jejíž jméno vy ani nechcete vyslovit, paní Soňa Peková?

Já nechci zvyšovat popularitu některých lidí. Je možné a nedá se vyloučit a možná to nikdy nezjistíme, jestli opravdu ten netopýří virus, který někdo pěstoval v laboratoři, unikl z té laboratoře a potom nakazil lidi. Co, myslím, můžeme vyloučit, je, že ten virus byl uměle připraven jako syntetický v laboratoři s nějakým ďábelským úmyslem. A těch důvodů je celá řada. Jeden z nich je, proč by to dělal? Opravdu to nedává dobrý smysl, to není biologická zbraň, nehodí se k tomu. Další důvod je, že bychom to velmi pravděpodobně byli schopni poznat, kdyby k tomu tak došlo.

A co nám to říká o naší společnosti, že jeden prakticky neznámý malý koronavirus se objevil, ochromil celý svět a ukázal ve světě plném léků, vakcín naši slabost? Najednou nic nefungovalo.

To je velmi dobrá otázka, o které hodně přemýšlím. Jednak je to vina toho viru, jednak je to naše vina. Ta vina toho viru spočívá v tom, že on je opravdu až ďábelsky na hranici mezi skutečně smrtící pandemií, která zabíjí miliony lidí, a mezi banální chřipkou nebo, skoro bych řekl, rýmou. A u většiny lidí to je skutečně relativně banální nemoc, ale je smrtící pro malou část těch lidí. Kdyby to byla ebola, tak touhle dobou už je dávno zastavena. Protože ta opatření by všichni přijímali naprosto jednoznačně. Byla by velmi tvrdá, velmi rychlá a ten virus bychom zastavili, jako jsme ostatně zastavili ebolu. Jako jsme zastavili SARS 1, kde zase ta smrtnost byla mnohonásobně vyšší. A ta opatření byla mnohem tvrdší, opravdu policejní opatření, velmi ostrá, která šíření toho viru zastavila. Tady ten virus šíří bezpříznakoví lidé.

Kdyby byl virus velký jako vši a žil na hlavě, tak už tu dávno není.

Přesně tak. My jsme citlivější k lidským ztrátám, než jsme byli před desítkami let. Já osobně si myslím, že to je dobře. Západní část lidstva netoleruje lidské ztráty, byť by to byli staří lidé, byť by to byli nemocní lidé. A je to pro nás nepřijatelné, tyhle lidi obětovat. Aspoň doufám.

Co dnes víme o koronaviru lépe, než jsme věděli před rokem?

Skoro všechno. Známe dokonale jeho sekvenci. A to nejenom toho viru, ale vlastně mnoha desítek tisíců různých virových izolátů z různých pacientů. Známe přesně jeho genovou abecedu, která skládá jeho genetickou informaci. Známe dokonale prostorovou strukturu všech jeho proteinů. Známe velmi přesně způsob, jakým se virus rozmnožuje, jeho životní cyklus. A známe taky jeho Achillovy paty. Víme, kam zacílit, co zablokovat, abychom ten životní cyklus toho viru zastavili.

My víme víc, ale virus se taky přizpůsobuje, mutuje. Teď se aktuálně nejvíce řeší tzv. britská mutace. Říká se jí Brigita. Co se s tím virem stalo, že se takhle proměnil a zagresivněl?

Tohle se děje u všech virů. U RNA virů se to děje častěji než u dalších. Zase je třeba na obranu toho viru říci, že nemutuje tak jako řada jiných virů. Třeba virus chřipky mutuje mnohem rychleji a hlavně dramatičtěji. I virus HIV mutuje rychleji. Koronavirus mutuje relativně pomalu a vlastně málo. Při jednom životním cyklu se z těch 30 tisíc písmen průměrně změní jedno nebo dvě. Je to jako byste přepisovala 30 tisíc písmen dlouhý text, to je docela dlouhý text, a udělala byste tam dvě chyby. To by nebylo špatné. Většina těch chyb viru nedělá nic. Některé mu vlastně vadí a on se nedokáže replikovat. Ale některé z nich mu zlepší jeho vlastnosti a podle Charlese Darwina se tyhle chyby v té jeho genetice konzervují a dále se vyvíjejí. Vy jste řekla, že je agresivnější, to pořádně nevíme. Některé mutace včetně té Brigity jsou infekčnější. Když se podíváme na mapu výskytu mutací, tak vidíme, že Brigita je u nás na západních hranicích velmi silně zastoupena.

Proto se uzavřely tři příhraniční okresy.

Přesně tak. A při hraničních okresech Německa, tam evidentně prochází ta naše Brigita od nás a tam je ta vysoká prevalence. Čili je infekčnější. U té britské mutace se zdá, že může být i agresivnější, ve smyslu, že způsobuje horší průběh choroby, ale na to ještě nemáme dost dat.

A pomůže uzavření těch okresů podle vás?

Tohleto je otázka spíš epidemiologická. Já se obávám, že ne. Já myslím, že už je na to pozdě. Ale doufám, že ano.

Jeden lékař pod nickem Simmar na Twitteru napsal: Britská mutace to tady převálcuje ještě před vakcinací. Za H1/21 lze očekávat odhadem 30 až 50 tisíc mrtvých nad běžný průměr. Myslíte si, že přejede Brigita Česko ještě před vakcínou?

Myslím, že ano. Myslím, že už ji přejíždí a že to nemůžeme stihnout. A to číslo je chmurné. Ale jenom bych rád připomněl, že podle dat statistického úřadu do konce loňského roku zemřelo 17 tisíc lidí nad dlouhodobý průměr, což je mimochodem největší nadúmrtí, největší vzrůst smrtnosti od 2. světové války. A každý týden je to dalších 1000 až 1200 lidí navíc. Teď už jsme na nějakých 23 tisících. Jinými slovy, 30 tisíc je, bohužel, realistický a poměrně optimistický odhad.

Většinu států trápí nedostatek vakcíny. V Česku je ke středečnímu datu naočkováno 500 643 lidí. Zároveň tedy sílí obava, že na některé mutace koronaviru možná vakcína nestačí. Jak moc jsou vakcíny firem Pfizer/BioNtech a AstraZeneca proti britské mutaci viru účinné? Jak velký je to problém?

Zdá se, že proti britské mutaci viru budou účinné obě. Problém je trochu s tou jihoafrickou mutací, kterou tady zatím u nás v Čechách nemáme, ale už se objevila v Tyrolsku. Takže ji máme za hranicemi. To nebezpečí, že se sem dostane, je samozřejmě docela vysoké. My můžeme měřit, jak ty protilátky, které jsou vyvolány tím očkováním, dokážou neutralizovat virus, zablokovat ho. A vidíme, že proti jihoafrické mutaci to dělají pětkrát nebo desetkrát hůře. Jestli ale očkovaný člověk bude desetkrát hůře zvládat ten virus, to nevíme. Vakcíny naštěstí aktivují i buněčnou imunitu, kterou takhle jednoduše měřit nemůžeme a ta může úplně stačit. Čili, já bych byl trochu optimističtější, ta vakcína určitě pomůže i proti těm mutovaným virům, aspoň do jisté míry. Jestli je zablokuje úplně, to zatím nemůžeme říct.

Víme, jak dlouho může být účinná?

Nevíme. Doufáme, že to bude mnoho měsíců. Já bych si tipnul, že léta. Ale protože se vakcíny začaly testovat loni v létě, tak nemůžeme dost přesně říct, jak dlouho budou fungovat.

Imunolog Vojtěch Thon tvrdí, že vláda by měla rychle obyvatelstvo naočkovat aspoň první dávkou vakcíny a že ta druhá je spíš upomínací. Dokonce říká, že proočkování první dávkou by nás mohlo vyvést z krize. Souhlasíte?

Tohle je názor, ke kterému jsem se dokonce před pár měsíci přidal. Na druhou stranu, abych sám sobě oponoval, lékaři se musí řídit doporučeními výrobců a tím, co bylo ověřeno v klinických zkouškách. A třeba u Pfizeru a u Moderny ověřený scénář toho očkování je opravdu jedna dávka a za tři týdny další dávka. A ona opravdu výrazně zvyšuje imunitní odpověď, čili ta druhá dávka je důležitá. U AstraZenecy už pokusy s odložením druhé dávky byly provedeny. A tam se kupodivu ukazuje, že když se odloží o tři měsíce, tak je imunitní odpověď ještě silnější, než když se dá hned tři týdny po té první. Čili u AstraZenecy bych se odložení určitě nebál a očkoval bych co nejvíce lidí první dávkou. Rozumím ale u Pfizeru konzervativnímu přístupu, že lékaři nechtějí experimentovat na lidech.

Česko diskutuje, zda použít ruskou vakcínu Sputnik V, která zatím neprošla schvalováním Evropské lékové agentury (EMA). Premiér sice sbíral zkušenosti v této věci za hranicemi, ale nakonec se rozhodl, že počká na schválení. Udělal dobře?

Rozhodně. Já si myslím, že to není politikum. Neměli bychom se k tomu chovat jako k politické záležitosti. Podobně jako se chováme k americké vakcíně od Pfizeru, tak bychom se měli chovat k ruské vakcíně a vyčkat schválení Evropskou lékovou agenturou. Jakmile bude schválena, tak bych se ji nebál používat.

I vy osobně? Nechal byste se sám naočkovat Sputnikem?

Ano, nechal. Bez schválení ale ne. A problém je, že Rusko zatím nepožádalo o její schválení. A tam vidím určité podezření, proč to vlastně neudělali.

V rámci celé České republiky se kapacita akutních lůžek, tedy těch na ARO a JIPkách, od pondělí snížila o další téměř 2 % a nyní je volných jen nějakých 15 %. Podle Ministerstva zdravotnictví je klíčovou hranicí, kterou máme sledovat, 10 %. Myslíte si, že v současné situaci je avizované otevření maloobchodů, o kterém mluvil ministr průmyslu Karel Havlíček, žádoucí a bezpečné?

Teď odcházím od své profesionální kompetence, tohleto není otázka na biochemika. Ale jako občan, který pozoruje ta čísla a má přátele v nemocnicích a vidí, co se děje, tak já to považuji za hodně nebezpečné.

Z jakého důvodu? Eskaluje to situaci?

Celá situace se dramaticky eskaluje. Podívejte se na ta čísla. My jsme teď na obsazenosti těch JIPek v absolutních číslech. Jsme na úrovni, které jsme se loni na jaře děsili a považovali jsme ji za naprosto nepřijatelnou. Teď máme skoro 1200 lidí na lůžkách intenzivní péče. To jsou lidé většinou v umělém spánku s hadicí v krku, kteří prostě bojují o život. Já mám kolegy lékaře, kteří tam pracují a kteří mají opravdu velmi těžké starosti, kam mají pacienty poslat, kde je mají intubovat, která nemocnice je vezme. V téhle situaci rozvolňovat opatření a nechávat lidi nakoupit si v obchodech, bych považoval za neodpovědné.

A co se tedy bude dít, pokud to vláda schválí a od pondělí se maloobchod otevře?

Nevím, je správná odpověď. Ale to nebezpečí, že přibyde a dokonce i relativně malý přírůstek těch infikovaných, který zatím pokaždé vedl k přírůstku skutečně vážně nemocných a také umírajících, je podle mě příliš vysoké riziko, které já bych si na svědomí nevzal.

Takže budeme toho otevření litovat?

To se mě zeptejte za 14 dní. Já si ještě pořád myslím, že k tomu otevření nedojde. Já myslím, že vláda v pátek zjistí, že si to nemůže dovolit a neudělá to.

Nelze to rozvolnění udělat bezpečně? U dětí ve školách se počítá s tím, že by se testovaly každý den, provoz v obchodech má být zabezpečen tím, že by prodavači měli respirátory, bude omezen počet klientů podle podlahové plochy. Je to bezpečné?

Bylo by to bezpečné, kdybychom to dobře připravili. Víte, spousta z nás už od léta naléhá na vládu, ministerstva, že musíme připravit masivní testování, financovat ho, protože to jsou věci, které se vyplatí. Všechno by bylo možné. Ale udělat to do týdne nebo do 14 dnů, se obávám, možné není. Nejsme na to dost připraveni. Kdyby se nám podařilo snížit virovou nálož – tedy ty počty nově infikovaných, třeba na pětinu, tak potom by bylo možné opravdu s masivním testováním otevřít na prvním místě školy, daleko dříve než obchody. Školy jsou podstatná věc a já jsem velmi pro otevření škol. Ale musíme se na to připravit a my jsme se na to, obávám se, nepřipravili.