Článek
Z bombastické akce, kterou ministr ohlásil v polovině listopadu, sešlo, protože inspekci neschválila Bezpečnostní rada státu.
„Bude se to kontrolovat postupně tak, jak se to bude vyprodávat. Bylo by to i logisticky náročné, šlo by o několik tisíc kamionů,“ potvrdil Seznamu ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Stát má totiž v zásobách kovy za dvě a půl miliardy korun.
Už v příštím roce by se měly prodat kovy za 600 milionů korun. „V tuto chvíli je dobrá cena na burze,“ vysvětluje Havlíček s tím, že stát chtěl kovy ze zásob prodat už v minulosti, ale právě cena tomu nepřála.
Stát má po celé zemi umístěné desítky skladů a v nich strategické rezervy pro případ krize. Kontrola se měla týkat nejenom strategických zásob kovů, které chce ministerstvo průmyslu a obchodu prodat, ale také potravin či krizového zabezpečení, jako je technika a mosty.
Správa státních hmotných rezerv (SSHR) ministrovy plány na zevrubnou kontrolu uvítala. „Inventarizace probíhají každý rok a zahrnují fyzickou kontrolu všech zásob, jejich převážení, přeměření a takzvané ohledání,“ říká předseda SSHR Pavel Švagr. Také připomněl, že loni proběhla mimořádná kontrola ministerstva financí. Vše bylo v pořádku, nic nechybělo. Podle Švagra sama SSHR každoročně provede zhruba 130 prověrek.
„Seznam krizových plánů, což je seznam krizí, na které musí být Česká republika připravena, se aktualizuje každé dva roky. To znamená, že každé dva roky jednotlivá ministerstva potvrzují, jaké zásoby máme v českých rezervách skladovat. Z toho vyplývá, že za posledních šest let už ministerstva tento plán aktualizovala třikrát,“ dodává Švagr.
Místo kovů kybernetická bezpečnost
Ministr a vicepremiér Havlíček chce určit, co je pro strategické zásoby stále klíčové a co už je překonané a v dnešní době zbytečné. „Jde o první krok na cestě, která by měla vést k celkové modernizaci a zefektivnění hmotných rezerv,“ říká. On sám je přesvědčen, že koncept držení základních kovů je překonaný, proto navrhuje postupný prodej.
„U spousty kovů tady už ani nejsou zpracovatelské závody. Chci vědět, jestli by se ty peníze nedaly použít jinak – například je dát do kybernetické bezpečnosti,“ dodává Havlíček.
Ministerstvo financí už v návrhu rozpočtu na příští rok počítá s částkou 600 milionů korun právě z prodeje kovů z rezerv. V dalším roce by pak měl prodej vynést až 1,6 miliardy korun.
Správa hmotných rezerv čeká na rozhodnutí, odmítla však tvrzení ministra, že většina kovů v rezervách je ze 70. let minulého století. „Většina kovů byla pořízena v letech 2000–2013. Jen malá část, konkrétně 15 tun, je z roku 1972,“ dodal Švagr s tím, že vše je skladované v halách, a tedy kvalitní.
Téměř 2 000 kamionů kovů
Záměr prodat kovy vyvolal vlnu kritiky z řad opozice i koaličních poslanců a návrh rozpočtu SSHR, který s prodejem kovů počítá, nechválil ani sněmovní hospodářský výbor. „My s tím nesouhlasíme, protože například ministerstvo obrany nám potvrdilo, že jsou potřeba tisíce tun kovů v případě nějakého krizového řešení v České republice,“ řekl předseda výboru Radim Fiala (SPD). Poznamenal, že předpokládaný objem kovů na prodej představuje asi 1 600 kamionů, ale podle Havlíčka je číslo ještě vyšší. Má jít o téměř dva tisíce nákladních vozů.
V posledních deseti letech kovy ze strategických zásob státu využity nebyly. Naposledy je stát zapůjčil v letech 2001–2003, tehdy kvůli nedostatku zásob na trhu. Stejně tak ale v minulosti nebyla využita například ropa. Až do letošního května.
Druhý prodej kovů v řadě
Není to přitom první plán na prodej kovů ze strategických zásob státu. Už v roce 2008 – v době krize – vláda rozhodla kovy až na jeden druh vyprodat. Z utržených peněz Správa státních hmotných rezerv nakoupila ropu a ropné produkty. V roce 2010 ale ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodlo o vrácení kovů do rezerv, a tak se opět nakoupily.
Důležitost kovů v rezervách státu v minulosti připomínala i Evropská komise. Zpráva tehdejšího komisaře Güntera Verheugena z roku 2008 říká, že členské státy si uvědomily zranitelnost při zásobování barevnými kovy a měly by držet jejich zásoby.
