Článek
Podmínkou štědré dotace na pořízení nemovitostí z roku 2016 bylo, že musí pět let sloužit jako byty pro sociálně slabé. Během kontroly ale úředníci narazili na systém, jak lze jednoduše udělat ze stávajících nájemníků „lidi v nouzi“.
Pokud byste si v roce 2016 založili spolek, k čemuž stačí tři lidé, mohli jste zažádat o dotaci na pořízení nemovitosti. Podmínky byly mimořádně lákavé. Spolky dostaly zpětně proplaceno až 95 procent svých nákladů a strop byl stanovený na zhruba 14 milionů korun. V řeči konkrétních čísel: s dotací šlo pořídit byt za milion a přitom ze svého zaplatit jen 50 tisíc korun.
Kontroly těchto projektů po sérii reportáží Seznamu, které odhalily řadu podezřelých transakcí s touto formou sociálního bydlení, narazily na metodu, jak se chudí v Česku „vyráběli“.
Hlavní podmínkou dotačních výzev bylo takto pořízenou nemovitost provozovat pět let jako byty pro lidi v nouzi, a to za snížené nájemné. Šlo přitom o širokou škálu, od osob spících na ulici přes lidi z azylových domů až po ty, kteří jsou ve výpovědi z nájmu.
Seznam už popsal, že podmínky byly nastavené tak volně, že přilákaly řadu spekulantů, a přinesl důkazy o několika vzniklých spolcích, které operovaly na hraně podmínek a působily podezřele.
Šlo například o z dotací pořízenou rodinnou vilu s bazénem za Prahou, kde reportér místo na sociálně slabé narazil na manželku bývalého majitele, který dům prodal spolku.
Seznam popsal i případ nejúspěšnějšího žadatele Jana Vlka Procházky – muže, který v minulosti sám působil v jiném dotačním orgánu a který založil rovnou několik spolků, ve kterých figuruje s rodinnými příslušníky. Se třemi projekty uspěl a z veřejných peněz získal 28 milionů korun.
Podle dokumentů, které má redakce k dispozici, právě Jan Vlk Procházka narazil u kontroly, kterou vyslalo ministerstvo pro místní rozvoj. Úředníci totiž na místě zjistili, že Procházkovy projekty si zjednodušeně řečeno vyráběly sociálně slabé z původních nájemníků, kteří v budovách dlouhodobě bydlí.
Dům v centru Jičína, který má sloužit jako bydlení pro sociálně slabé.
Princip spočívá v tom, že dotační podmínky považují za osoby v bytové nouzi, jak už bylo zmíněno, i lidi, kteří dostali výpověď z nájmu. Předchozí majitel před prodejem spolku přesně takovou výpověď z nájmu dal a nový majitel – spolek, který dům s dotací pořídil – pak těmto stejným nájemníkům nabídne bydlení jako sociálně slabým.
„Kontrolovaná osoba tak sama zapříčinila bytovou nouzi nájemníkům a následně zneužila vzniklé situace u zmíněných osob k vlastnímu prospěchu a označila tyto osoby za cílovou skupinu pro sociální bydlení daného projektu,“ popisují úředníci v protokolu o kontrole.
A uzavírají, že takové jednání je podle nich v rozporu s dobrými mravy a dochází k přímému obcházení pravidel.
Na tento princip narazila kontrola u všech tří projektů, u kterých Jan Vlk Procházka zažádal o dotaci a uspěl.
Tedy u spolku Dalaran, který pořídil dům v centru Jičína na Valdštejnově náměstí, u spolku s názvem Orgrimmar, který za dotace koupil dům v Horažďovicích v Plzeňském kraji, a u objektu v Mcelích, který spravuje spolek Undercity.
V Mcelích na tuto praktiku kontrola pouze upozornila jako na možné riziko a doporučila stav přezkoumat. A to proto, že úředníci se dostavili na kontrolu v době, kdy se projekt rozbíhal a plynula lhůta, během které se měli sociálně slabí teprve nastěhovat.
Podle informací ministerstva pro místní rozvoj bylo dokončeno celkem sedm kontrol dotačních projektů z plánovaných 30. Ve čtyřech případech narazily na problémy. A ve dvou případech se začaly řešit pokuty. To jsou podle všeho právě dva ze tří projektů Jana Vlka Procházky.
Seznam se neúspěšně snažil Jana Vlka Procházku zkontaktovat. Ovšem v květnu s ním mluvil a ptal se ho právě i na to, jak je možné, že v domě v Jičíně dál žije vietnamský obchodník, který má v přízemí prodejnu.
Podle Procházky bylo vše v pořádku, protože dostal výpověď z nájmu. A právě i na takové lidi dotační pravidla myslí.
„Ten se tam přihlásil také a doložil, že má nízké příjmy a všechno, co bylo požadováno,“ vysvětloval Procházka.
Proti výsledkům kontrol se předseda hned tří spolků, které čerpaly dotaci, ohradil. V námitce, kterou má redakce k dispozici, argumentuje tím, že je běžnou praxí, že nájemníci před prodejem dostanou výpověď z nájmu.
„Navíc se příjemce domnívá, že kdyby vyloučil nějaké osoby z okruhu uchazečů o sociální bydlení, dopustil by se porušení principu rovného zacházení a nediskriminace,“ zdůvodňuje svoje kroky Jan Vlk Procházka v námitce ke kontrole. Ovšem podle dokumentu s námitkou neuspěl.
Kontroloři navrhovali v případě spolku Dalaran, který provozuje sociální byty v centru Jičína, požadovat vrácení celé dotace.
Ministerstvo se nakonec rozhodlo pro mírnější trest, požaduje zpátky zhruba 700 tisíc korun.
„Nebylo přiměřené požadovat zpět celou dotaci, jelikož zjištěné pochybení sice bylo závažné, ale bylo napravitelné. Příjemce totiž musí cíl projektu plnit pět let a my jsme byli na kontrole v prvním roce udržitelnosti, tudíž stále má možnost v dalším období byty poskytnout osobám, které budou spadat do cílové skupiny,“ vysvětluje mírnější trest Vilém Frček, mluvčí ministerstva pro místní rozvoj.
Věc aktuálně řeší finanční úřad, který má částku vymáhat, protože spolek na výzvu k vrácení částky nereagoval. Ministerstvo se navíc chce vydat na další kontrolu, a pokud nebudou v bytech bydlet skuteční lidé v nouzi, bude opět požadovat vrácení části dotace.
