Článek
Právě svým profilováním zaujala Čaputová po výrazném vítězství v prvním kole prezidentských voleb zahraniční média.
„V případě jejího zvolení do funkce slovenské prezidentky, bude proevropská Zuzana Čaputová kontrastem vůči českému proruskému prezidentovi Miloši Zemanovi,” píše například britský The Guardian. Čaputové liberální názory se zároveň liší i od vládnoucích politiků v Maďarsku nebo v katolickém Polsku.
Právnička Zuzana Čaputová, která je místopředsedkyní neparlamentní strany Progresivní Slovensko, od začátku své politické kampaně uvádí, že důvodem její kandidatury je aktuální situace na Slovensku.
Slováci znají pětačtyřicetiletou právničku hlavně jako aktivistku bojující proti obří skládce v Pezinku. Proti skládce, ze které se podle místních obyvatel uvolňovaly rakovinotvorné látky, protestovala čtrnáct let. Skládka byla nakonec z rozhodnutí Evropského soudního dvora uzavřená v roce 2015, Čaputová za svůj boj získala Goldmanovu environmentální cenu přezdívanou „ekologická nobelovka“.
Následně byla Čaputová také součástí skupiny, která se v roce 2017 zasadila o zrušení amnestií bývalého premiéra Vladimíra Mečiara.
V rámci boje proti skládce se navíc dle svých slov musela mimo jiné postavit i Mariánu Kočnerovi a dalším lidem, kteří jsou spojováni s případem vraždy Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. „Kočner se mě kdysi zeptal, jestli se ho bojím,“ řekla pro The New York Times Čaputová. „Byla jsem tehdy v bojovné náladě a řekla jsem ne. Šlo o jednu z nejrychleji vypitých káv,“ dodala.
Přesto od zveřejnění jmen politických kandidátů do funkce slovenského prezidenta Zuzana Čaputová zůstávala spíše nepovšimnuta. V prosincovém průzkumu agentury AKO se s preferencemi 6,6 procenta umístila na osmém místě. Poslední průzkum agentury Focus z konce února už jí přisuzoval 44 procent. Nakonec v prvním kole získala 40,57 procenta a je považována za velkou favoritku v kole druhém.
Podle mnohých jejímu nárůstu preferencí pomohlo zejména rozhodnutí současného slovenského prezidenta Andreje Kisky znovu nekandidovat, ale také odstoupení liberálního kandidáta Roberta Mistríka. Ten stažení své kandidatury zdůvodnil tím, že nechce dělit liberální hlasy.
Hlavní soupeři Čaputové v prvním kole se vůči ní ostře vymezovali. Ilustrací může být třeba téma adopcí homosexuálních párů. V jedné z debat Čaputová řekla, že je pro adopci dětí páry stejného pohlaví. Ale v souvislosti s tím, že než aby byly děti v dětském domově, bylo by podle ní lepší, kdyby je vychovávala milující dvojice. Jeden z protikandidátů, bývalý soudce nejvyššího soudu a ministr spravedlnosti Štefan Harabin, Čaputovou obvinil ze snahy o rozvrácení tradičních hodnot křesťanského Slovenska.
Čaputová na podobná obvinění klidně reaguje vysvětlením, že práva LGBT skupin ani uprchlické kvóty nejsou její hlavní kampaní. Tou je změna v politice, po které volají Slováci, již se při protivládních protestech potkávají na náměstích po celém Slovensku.
Medailonek Zuzany Čaputové.Video: Eva Soukeníková, Hana Grohová
Čaputová v průběhu své kandidatury čelila sérii lživých zpráv, které se týkaly nesprávného označení její environmentální ceny nebo jejího údajného napojení na filantropa maďarského původu George Sorose, šiřitelé fake news z ní také udělali židovku.
Dle svých slov ale nehodlá reagovat jinak, než že zůstane otevřená a sama sebou. „Přestože lidé nemusí souhlasit se všemi mými názory, mohou si ke mně vytvořit důvěru, protože jednám důstojně,“ řekla Čaputová po jedné z politických debat.
