Kontejnerové lodě zastavilo nákupní tsunami, říká šéf dánské firmy

Všichni chtějí kontejnery, ale Čína je nestíhá vyrábět. Podle zakladatele dánské firmy Titan Containers zemětřesení v mezinárodní přepravě zboží způsobilo nákupní tsunami, které nikdo nečekal.

Soukromá dánská společnost pronajímá desítky tisíc kontejnerů, které si objednávají také giganti mezi světovými rejdaři, jako je Maersk.

„V kalifornských přístavech v tuto chvíli čeká pravděpodobně 750 tisíc, možná až jeden milion kontejnerů na lodích na vyložení, protože v přístavech není místo, kam zboží vyložit,“ popisuje pro SZ Byznys problémy ředitel a zakladatel společnosti Layland Barker.

Zpoždění v přepravě tolik na společnost nedopadá, protože většinu kapacit pronajímá třeba supermarketům nebo průmyslovým firmám. Chladicí kontejnery, na které se specializuje, využívají také zdravotníci. V některých zemích sloužily jako rezervy pro ukládání zesnulých na covid-19.

Proč mezinárodní přeprava nefunguje tak, jak má?

Je to kombinací mnoha věcí. Problémy začaly s koronavirem, který zasáhl i mezinárodní obchod. V Číně se loni nejprve zavíraly továrny a rychlý pokles dovozu narušil harmonogram přepravních linek. Velký problém nastal, když lidé znovu začali utrácet peníze za spotřební zboží dříve nevídaným způsobem. Vytvořilo to obrovskou mimosezonní poptávku po zboží z Číny, a to zejména do USA, do Evropy, ale i do jiných částí světa.

Když přišla nákupní tsunami, obchodníci potřebovali naplnit sklady a regály zbožím, jenomže chyběly kontejnery a na lodích nebylo místo. K tomu se přidalo přetížení světových přístavů.

Jak vážná je situace v přístavech?

Například v kalifornském přístavu ve městě Long Beach čeká na vyskladnění zboží 70 lodí (pozn. redakce: na začátku listopadu jich ve frontě stálo rekordních 111). Problémy s přeplněnými přístavy začaly už v Austrálii kvůli krátkému času plavby z Číny a protože Australané začali výrazně utrácet. Lodě, plující do Brisbane, Sydney a Melbourne začaly nabírat zpoždění, které se přeneslo do dalších přístavů.

Paralyzovány byly také klíčové asijské přístavy a situaci nepomohla kontejnerová loď zaseklá v Suezském průplavu…

Nevyložené lodě týden stály také v Panamském průplavu, což způsobilo další zpoždění v přepravě kontejnerů. Dnes uveze velká kontejnerová loď 15 až 20 tisíc kontejnerů a my se jen v případě zablokovaného průplavu, který spojuje Atlantský a Tichý oceán, bavíme o stovkách lodí a milionech zpožděných kontejnerů.

Globální situaci zhoršují také problémy ve velkém čínském přístavu Jen-tchien (pozn. redakce: třetí největší kontejnerový přístav na světě), uzavřenému kvůli covidu-19 na dva týdny. Každá z těchto událostí by sama o sobě za jiných okolností globální obchod nevychýlila z normálu, jenomže problémů se sešlo příliš.

Jak dlouho budou podle vás přetrvávat problémy v přepravě?

Řekl bych, že se to určitě přenese do příštího roku. Odhadoval bych, že se situace trochu zlepší s opadnutím vánoční špičky. Ale Čína se opět na dva až tři týdny v únoru zavře kvůli oslavám čínského Nového roku. A poté nastane další objednávkový boom.

Co s tím mohou společnosti z logistiky dělat?

Mají velmi omezené možnosti. Vlaky nemohou jezdit rychleji. Problémy se marně pokouší vyřešit tisíce lidí celé dny. Nevyřeší to, protože potřebují víc lodí, kontejnerů, železničních vagonů a řidičů kamionů. Firmy v námořní přepravě si u leasingových společností pronajaly veškeré dostupné kontejnery a Čína nové nestíhá vyrábět. Její roční produkční kapacita je kolem tří milionů TEU (jednotka rovnající se jednomu kontejneru o objemu 33 metrů krychlových, pozn. red.) za rok, tedy okolo 250 tisíc kontejnerů měsíčně, ale nestačí to. Nikdo nemá dost kontejnerů.

Někdo říká, že kontejnerů je dost, jenom na špatných místech.

To není pravda. Je to dezinterpretace faktů. V Evropě a Severní Americe je přebytek kontejnerů, jenomže některé z nich jsou stále naložené zbožím. V kalifornských přístavech v tuto chvíli čeká pravděpodobně 750 tisíc, možná až jeden milion kontejnerů na lodích na vyložení, protože v přístavech není místo, kam zboží vyložit. Přístavy mají omezenou kapacitu.

O kolik kontejnery zdražily?

Nejvíc chybí 40stopé kontejnery. V Číně se momentálně tyto použité kontejnery prodávají asi za 6500 dolarů. Běžná cena byla okolo 2500 dolarů za kus.

Kolik kontejnerů má Titan Containers a kde společnost působí?

Ve srovnání s námořními giganty jako Maersk nebo CMA CGM jsme malí, nicméně dopady této krize pociťujeme jako každý jiný. Pronajímáme asi 50 tisíc kontejnerů, především pro jiné účely než přímo námořním linkám. Působíme globálně. Máme kanceláře na Novém Zélandu, v Austrálii, Evropě, Severní Americe i Jižní Americe.

Komu tedy kontejnery pronajímáte nebo prodáváte?

Třeba supermarketům, které potřebují skladovací prostory, zapůjčujeme klasické nebo chladicí kontejnery, které umísťují například vedle prodejen. Hodně našich zakázek v době pandemie souvisí se zdravotní péčí. Kontejnery si necháváme vyrábět v Číně, odkud se samozřejmě přepravují na lodích na trhy po celém světě, kde je pronajímáme nebo prodáváme.

Trápí vás problémy s dlouhými dodávkami?

Paradoxně ne. Jsme jako obchod, který má zboží na pultě. Když chcete kontejner, nepotřebujeme to vědět šest měsíců dopředu, dokonce ani šest dní dopředu. Pokud by kontejnery v Česku došly, přepravíme jiné třeba z Maďarska, Rakouska.

Pořizují firmy vlastní kontejnery, protože chtějí být soběstačné?

Některé ano. My navíc pronajímáme hodně kontejnerů, vyrobených v Číně, pro jednosměrné přepravy zboží do evropských lokalit. Dříve byla cena za zapůjčení 150 dolarů, v současnosti zákazníci platí až 3500 dolarů. Je to běžná tržní cena za 40 stop dlouhý kontejner.

Kdo využívá vaše služby v Evropě?

Našimi zákazníky je kdokoliv od soukromých osob, místních podnikatelů, supermarketů, lidí, aktivních v logistice a distribuci. Jsou mezi nimi třeba přepravci chlazených potravin. Ale pokrýváme všechny možné oblasti. Podnikům i domácnostem pronajímáme suché kontejnery jako skladovací prostory. Když potřebujete zrekonstruovat dům, pronajmete si kontejner, uskladníte si v něm třeba nábytek.

Takže vaše kontejnery jsou hlavně pro alternativní využití než přepravu zboží po moři?

Ano. Například v Česku jsme lídrem v pronájmu chladicích kontejnerů. Firmy si také naše kontejnery pronajímají pro testování svých výrobků v nízkých teplotách až do -40 stupňů Celsia.

Vaše kontejnery prý sloužily i jako rezerva tam, kde v pandemii hrozilo přeplnění márnic.

Je pravda, že zdravotnickým zařízením jsme pronajímali kontejnery pro umístění lidí zesnulých na covid-19. To je bohužel realita v místech, kde byly márnice v podstatě plné. Službu jsme poskytovali na základě poptávky vlád třeba na Novém Zélandu, ve Španělsku, Francii, v Maďarsku, ve Velké Británii nebo v Dánsku. Máme také dohodu s některými městy, že by se naše kontejnery takto použily i v případě teroristických útoků.

Použily se nakonec některé na umístění zemřelých?

Ano, došlo k tomu v jedné nemocnici, které selhalo vlastní zařízení. Některým lidem se to nemusí líbit, ale nemocnice se k zemřelým i pozůstalým chovají s úctou a čestně mohu říct, že naše kontejnery jsou po návratu dokonale dezinfikované.

Jak se vám v pandemii finančně daří?

Covid měl na náš byznys pozitivní dopad. Některé zakázky spojené s pandemií jsem zmínil, další byznys příležitostí je využití kontejnerů pro služby Click & Collect, kdy si zboží objednáte na internetu a vyzvednete si jej z kontejneru na parkovišti před obchodem. Služba je velmi populární v Dánsku. Stoupá i využití ze strany výrobců léků. Část se přepravuje letecky v chlazených kontejnerech.