Článek
Zdravotní sestry z dětského oddělení přišly do kontaktu s nakaženým nemocí covid-19. Počítaly s tím, že stráví deset dní v karanténě, aby při práci nemohly děti nakazit. Od zaměstnavatele ale přišel jasný pokyn: Potřebujeme vás, tak si vezměte respirátory a pokračujte v práci.
S tímto problémem zaměstnankyně nejmenovaného zařízení oslovily zdravotní sestru a předsedkyni Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníkovou.
„Obrátily se na mě s tím, že jim nebyla nařízena karanténa, ale zaměstnavatel jim sdělil, že je v práci potřebuje, takže budou dál chodit do práce. Kolegyně z toho byly psychicky dost špatné, protože v jejich případě se jednalo o dětské oddělení,“ uvedla Žitníková.
Sestřičky podle ní měly strach, že děti nakazí. Malé děti sice zpravidla mají lehký průběh nemoci covid-19, není to ale stoprocentně platné pravidlo. Nákaza se navíc podle dosavadních poznatků šíří i jinými způsoby než kapénkami, takže potenciálně nakažení zdravotníci mohou ohrozit všechny, kdo s nimi například sdílí sociální zařízení. U zdravotníků bývá kontakt s nakaženým jednoznačně prokázaný, vysvětluje odborářka. Pokud je to pacient nebo kolega, tak je riziko přenosu poměrně vysoké.
Z hlediska zákona je ale takový postup v pořádku. Připouští to mimořádné opatření ministra zdravotnictví z letošního března. Nařízení umožňuje poslat zdravotníky i po kontaktu s nakaženým zpátky do práce, pokud „je to nezbytné k zajištění poskytování služeb tímto poskytovatelem“. Tedy pokud je zaměstnanců málo a zařízení by bez nich muselo přerušit provoz.
Opatření vypočítává i podmínky „pracovní karantény“. Zdravotník musí dva týdny nosit respirátor typu FFP3, nesmí jíst nebo odpočívat ve stejných prostorách jako ostatní a obecně by se měl vyhnout veškerému možnému kontaktu s kolegy a pacienty. Každý den si navíc musí měřit teplotu a pátý den od kontaktu s nakaženým prodělat PCR test výtěrem z nosohltanu na přítomnost viru i test ze vzorku krve na přítomnost protilátek.
Od března se ale některé věci změnily. Nově už místo čtrnácti dnů stačí deset a respirátory FFP3 nahradila nižší třída FFP2.
Ministerstvo na stížnost neodpovědělo
„Zaměstnanci ve zdravotnictví jsou velmi zodpovědní ke svým pacientům. I přes všechny ochranné pomůcky ale existuje riziko přenosu nákazy. Pracovat s nejistotou, zda jste, nebo nejste zdrojem nákazy, je velice nepříjemné,“ říká Žitníková. „Opakovaně jsme upozorňovali Ministerstvo zdravotnictví, že s tím nesouhlasíme, že to nařízení je hraniční. Pokud by ti zdravotníci následně měli pozitivní test, tak mohou mít horší průběh onemocnění kvůli psychosomatické reakci na tu zátěž a stres.“
Ve středu 9. září měla pracovní skupina opatření projednat s ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem. Ministr je ale sám v karanténě a jednání pracovního týmu kvůli tomu bylo zrušeno, říká Žitníková.
„Na poslední dopis, kterým jsme na toto opatření reagovali, nám Ministerstvo zdravotnictví vůbec neodpovědělo,“ dodává.
S tím, jak se ta nákaza šíří, bude podle jejího názoru toto opatření využívat čím dál víc nemocnic. A její domněnku potvrzuje například mluvčí Fakultní nemocnice Brno Pavel Žára. Zdravotníci napříč obory v brněnské nemocnici čím dál častěji provozují „pracovní karanténu“. Jinými slovy chodí místo karantény dál do práce, pouze přitom používají respirátor a rukavice.
„Četnost pracovní karantény je nyní vyšší oproti jarním měsícům, což souvisí s vyšším výskytem onemocnění v populaci. Mezioborový rozdíl v zavedené pracovní karanténě nepociťujeme, byla zavedena jak na chirurgických, tak i interních oborech dospělé a dětské medicíny,“ popsal pro Seznam Zprávy Žára.
Stejná situace panuje také v Ústřední vojenské nemocnici nebo v Thomayerově nemocnici v Praze.
„V souladu s mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví, při splnění daných podmínek, mohou zdravotníci v karanténě dále pracovat, jejich počet převládá nad těmi, kdo jsou v domácí karanténě,“ uvedla mluvčí střešovické nemocnice Jitka Zinke.
„V současné době je pouze minimum zaměstnanců v domácí karanténě a ostatní chodí, za splnění výše uvedených podmínek, do zaměstnání, a to vzhledem k nedostatkové kapacitě zdravotního personálu obecně,“ popsal mluvčí Thomayerovy nemocnice Petr Sulek.
Na důchodce stačí horší respirátor
A nově se „pracovní karanténa“ netýká pouze zdravotníků. Na začátku září ministr vydal totožné opatření i pro zaměstnance v sociálních službách, tedy ošetřovatele v domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech pro seniory a dalších podobných zařízeních. To jsou zpravidla lidé, pro které je nemoc covid-19 vůbec nejnebezpečnější.
Nařízení pro zaměstnance v sociálních službách nařizuje, aby pracovník po dobu deseti dnů - po dobu pracovní karantény - používal respirátor FFP2. „Pracovník používá jeden respirátor maximálně po dobu 4 hodin,“ uvádí se v nařízení.
