Článek
Během několika dní, maximálně týdnů, mají podle ministra kultury Antonína Staňka jemu podřízení památkáři rozhodnout, jestli bude pražský obchodní dům Kotva nadále prohlášený za kulturní památku.
Co si na stavbě odborníci cení a proč by měla být památkově chráněná? Podle historika architektury Lukáše Berana je Kotva jednoznačně památkou, a to kvůli své unikátní konstrukci.
Podobné přednosti stavby vyzdvihuje i zpráva Národního památkového ústavu. Ten popisuje „železobetonový hřibový skelet postavený od jihu na sedmi a od západu na dvanácti pilířových řadách“.
Celý příběh obchodního domu začal v polovině šedesátých let, kdy tehdejší Výzkumný ústav obchodu spočítal, že je potřeba nahradit už dříve zavřené menší obchody novou provozovnou. Měli se postavit dva velké obchodní domy. Ten větší byl právě Kotva.
„Požadovaná kapacita tehdy byla 20 tisíc metrů čtverečních, což bylo opravdu hodně,“ říká historik architektury Lukáš Beran.
Vypsala se proto architektonická soutěž, kterou vyhráli manželé Machoninovi. Zvítězili díky zvláštní konstrukci založené na pilířích. Dá se popsat jako houbová nebo stromová.
„Tato konstrukce jim umožnila, několik velice efektivních řešení,“ vysvětluje Beran. Díky ní mohli například vtěsnat více podlaží do regulované výšky.
„Zároveň jim umožnila vytvořit nepravidelný půdorys, tedy že by se dobře zapasoval do historického prostředí a z vnějšku budovu rozčlenil, zase aby lépe zapadla,“ pokračuje Lukáš Beran.
Právě unikátní konstrukce je ale zároveň z dnešního pohledu největší slabinou budovy. Prostor v obchodě měl být na vzdušný, dělený právě jen sloupy. „Ten dům byl koncipovaný jako jednotkový nebo plno sortimentní dům,“ poukazuje Beran.
Z dnešního pohledu je právě otevřený prostor nepraktický pro potřeby vícero samostatně fungujících obchodů.
Národní památkový ústav vyzdvihuje i prázdnou reklamní konstrukci u hlavního vchod z náměstí Republiky.
