Čeští popírači pandemie nevěří rouškám ani úmrtím

Proč někteří lidé odmítají přistoupit na nařízení vlády a jak se staví k současné krizi? I o tom je další díl dokumentární série „My,“ autorky Šárky Kabátové, v němž mapuje českou společnost, tentokrát s názvem „My, bez roušek“, který si můžete pustit níže.

Třebaže před půl rokem většina obyvatel vládu za přijatá tvrdá opatření – například v podobě celostátní karantény – chválila a společně s kabinetem se dmula pýchou, jak dobře tehdy Česko s koronavirem zatočilo, dnes je situace docela jiná. A to nejen s ohledem na nedobře se vyvíjející covidovou křivku.

Panuje rozhořčení z každého nového nařízení. Je znát, že se společnost opět rozděluje. A někteří z nechuti vůči politikům a současné situaci odmítají nosit i roušky, pro které rádi vymýšlejí nové názvy, aby dali najevo svůj distanc od koronavirového problému, který nepovažují za nijak zvlášť důležitý.

Rouška pro ně spíše než minimální ochranu před šířením nebezpečného viru symbolizuje útlak a potlačení demokracie. Ve vládních opatřeních vidí komplot, který mají podle nich na svědomí mocní v součinnosti s farmaceutickými společnostmi.

Co se vlastně během půl roku u některých obyvatel změnilo, že už boj proti koronaviru nepodporují? Odpověď na otázku dává třeba jeden z demonstrujících v davu na pražském Palackého náměstí, kde se minulou neděli uskutečnil protest proti rouškám. Dorazilo odhadem kolem dvou tisíc lidí. Mezi nimi i známí proruští konspirátoři, jako je například Jiří Černohorský či Norbert Naxera.

„V březnu pořádně nikdo neměl informace. Takže hodně lidí chtělo prokázat slušnost a byli ochotni tato, řekněme, opatření respektovat. Ale dnes, kdy máme spoustu informací, tak si myslím, že už to není namístě,“ líčí s jistým rozzlobením v hlase demonstrant Karel.

Své tvrzení dokládá na jím nasbíraných zkušenostech ze zahraničí. „V dobách, kdy byla ta pandemie nejhorší, jsme procestovali svět. A rozhodně jsme tedy nikde na světě tu pandemii nepotkali,“ říká muž, který i přes zmínku o pandemii popírá, že Česko v současnosti prochází epidemií. Nemoc jako jeden z mála ale nebagatelizuje. Vnímá, že tu s námi je a že si vyžádala už přes 700 mrtvých.

Jako zásadní problém nicméně vnímá, že členové kabinetu nedoprovází nová opatření jakoukoli argumentací pro veřejnost. Přál by si, aby kontrolu namísto politiků převzali odborníci, jejichž hlas mu ve veřejné debatě schází.

Taková slova sdílí i další demonstranti. Důvody se ale liší. Někteří, s nimiž jsem mluvila, mají pocit, že současná garnitura využívá situace k nastolení nového režimu.

„Dochází k omezování svobody,“ říká dvojice žen – matka a dcera, vystudované zdravotní sestry. Ani jedna z nich se koronaviru nebojí. „Proč má zdravý člověk nosit roušku, proč má být zdravý člověk zavřený doma v karanténě? Proč? Proč?“ ptá se mladá dívka. Její matka, zahalená do české vlajky, pak mluví o nesvobodě.

Někteří z protestujících k vyjádření podobného postoje zneužívají nejrůznější symboly. Nejnápadnější je žlutá Davidova hvězda s přeškrtnutým nápisem Jude, který nahrazuje slovo „rouška“.

Důvod? „Chodím bez roušky a to je stigma. Když jedu autobusem, tak je to pro mě stigma. Tak jako byla židovská hvězda. Já jsem ta špatná,“ říká pětasedmdesátiletá žena, která tvrdí, že koronavirus není „vůbec žádný problém“.

Vysokoškolsky vzdělaný mladík pak na příkladu žluté hvězdy vysvětluje, proč vidí za současnými opatřeními komplot a postupné nastolování jakési novodobé propagandy. „Stejně jako to dělali nacisté,“ ukazuje v mobilu na obrázky stažené z internetu, které podle něj ukazují na paralelu mezi vládními opatřeními v roce 2020 a těmi z období nacistické nadvlády.

Rouška pak pro něj představuje pokus mocných umlčet obyvatele. Neuznává ani její význam v boji s kapénkovou infekcí. „Abyste nevdechli nějaký vir přes roušku, to je asi takový nesmysl, jako že si dáte pletivo kolem své zahrady a řeknete, že vám skrze to neproletí moucha,“ vysvětluje, proč bych si měla roušku sundat.

Ostatně rouška na mém obličeji nedráždí jen jeho. Během demonstrace slýchám urážky i rozkazy, „ať to sundám“.

Fakta vyřčená z úst epidemiologů přitom mluví jasně. „Díky rouškám nebo sociálnímu odstupu dostanete menší virovou nálož a pak samozřejmě máte lehčí průběh onemocnění,“ vysvětlil v rozhovoru pro Seznam Zprávy přední český imunolog Václav Hořejší.

A k počtu nakažených dodal: „Že jsou teď počty nakažených vyšší, je úplně logické. Všechna restriktivní opatření z mého pohledu trochu ukvapeně zmizela na počátku července. A čím méně je opatření, tím snazší má virus šíření v populaci.“

Jenže problém nastává v momentě, kdy lidé nejenže nedodržují základní hygienické návyky a sociální distanci, ale přestávají důvěřovat faktům a spoléhají se na jakési informace pochybné kategorie bez ověření. Nebo když začnou zpochybňovat statistiky o počtu mrtvých.

„Takže je lež, že zemřely stovky lidí? Má smysl popírat, že někdo zemřel?“ ptám se demonstrujícího, který za vším vidí komplot a tvrdí, že nikdo na koronavirus nezemřel. „Má, no, má.“