Článek
Diskuze o očkování vždy částečně prostupuje motiv strachu. Čtenáři vyjadřují obavy z vakcinace a mnohdy šíří dezinformace a konspirační teorie.
Roman Máca z Institutu pro politiku a společnost – autor studie Falešné zprávy o koronaviru na českém internetu – míní, že největší díl práce v boji proti konspiracím a fake news musí odvést vláda. „Obecně lze říci, že stát by neměl selhávat ve strategické komunikaci. Pokud se tak děje, lidé cítí nejistotu, která je nahání do náruče konspirátorů. Pokud se očkování týká, vidím obrovský prostor pro státní marketing, který zatím trochu pokulhává,“ řekl Máca Seznam Zprávám.
Nejvýraznějším počinem zatím byly novinové inzeráty, které se ovšem staly pro své zpracování terčem kritiky. A to i ze strany premiéra Andreje Babiše (ANO). Inzerát Ministerstva zdravotnictví k propagaci očkování označil za katastrofální. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) si podle něj má sehnat pořádné marketéry.
Novinový inzerát z minulého týdne uvádí důvody, proč by se lidé měli nechat očkovat proti onemocnění covidem-19. Zároveň v něm odmítá nepravdivá tvrzení o očkování. Kritici inzerátu poukazovali na nepovedenou grafickou podobu inzerátu i na jeho nevhodnou formu. Vedoucí katedry Marketingové komunikace a public relations na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Denisa Hejlová napsala, že titulky inzerátu mohou působit tak, že vypadá jako zaměřený proti očkování. V textu jsou podle ní chybně zopakované dezinformace. Lidé si je tak podle ní zapamatují i s tím, že byly podepsané Ministerstvem zdravotnictví. Kritizovala také obrazovou podobu inzerátu. „Jehla lidi vystraší, vzbuzuje nepříjemné emoce. To je odradí od přečtení textu,“ napsala.
Inzerát, který se Ministerstvu zdravotnictví nepovedl.
Nezvládnuté vysvětlování může podle odborníků lidi znejistit a paradoxně obrátit jejich pozornost ke konspiracím. Důkazem budiž další diskusní příspěvek: „A už je zjištěno, jaké děti se budou rodit naočkovaným párům? Děti se můžou začít rodit postižené, ale třeba také s IQ 200. Jenže to zatím nikdo neví. Jen aby se jednou nezačaly vykupovat a platit spermie a vajíčka neočkovaných lidí zlatem, aby se zachránilo alespoň těch 5 % lidstva, o které jim jde a které pro tuto planetu bohatě stačí!“
Případně: „Kde je důkaz o tom, že například královna Alžběta nedostane třeba jen neškodné placebo.? Nebo ta samá komedie a rovnou před kamerami se může odehrát i v USA, kdy se nechají ale jen placebem ‚naočkovat‘ tři bývalí prezidenti. Je to mediální masáž, aby k tomu donutili co nejvíc lidí. Takže známé osobnosti se nechají veřejně naočkovat, ale to, co dostanou, není ve skutečnosti vakcína, ale obyčejná B12.“
Zde je nutné podotknout, že diskuze pod články nelze v žádném případě vnímat jako svého druhu průzkum veřejného mínění. „Články o koronaviru, očkování nebo vakcínách působí na určitou skupinu lidí jako pověstný rudý hadr na býka. Vždy budou v populaci lidé, kteří budou tvrdit, že ‚je vše jinak‘. Stát by se měl snažit, aby jejich počet klesal,“ upozornil Roman Máca.
Domnívá se, že ke snížení počtu lidí, kteří v oblasti očkování proti covidu věří konspiracím a šíří je, vede několik cest. „Bylo by skvělé, kdyby se podařilo přijít s jasnou a jednoduchou myšlenkou, která by vysvětlila, oč jde. Mám na mysli něco v duchu hesla ‚Moje rouška chrání tebe, tvoje rouška mě‘, které se zrodilo na jaře a podle mého výrazně pomohlo k tomu, že lidé smysl roušek rychle pochopili a skutečně je začali nosit,“ podotkl analytik.
Roman Máca
Roman Máca se dlouhodobě věnuje bezpečnostní problematice ve vztahu k informačním a komunikačním technologiím a k médiím obecně. V Institutu pro politiku a společnost působí jako analytik. Dříve pracoval v think tanku Evropské hodnoty a v Národním centru bezpečnějšího internetu. Vystudoval obor Mezinárodní rozvojová studia na Univerzitě Palackého v Olomouci. Na dané téma působí jako lektor, je autorem řady článků a příspěvků na konferencích. Jako řešitel se rovněž zapojil do regionálních, celostátních i mezinárodních projektů. Téma mediální gramotnosti a online bezpečnosti každoročně přednáší ve válkou postižených regionech východní Ukrajiny.
Pomoci by mohlo i zapojení osobností, jichž si lidé váží, jsou pro ně morálními autoritami. Příkladem zpoza hranic, z Británie, může být 94letá královna Alžběta II., která již oznámila svůj úmysl nechat se očkovat. „Také u nás by určitě pomohlo k uklidnění veřejnosti, kdyby – a teď si budu vymýšlet – například Zdeněk Svěrák v kratičkém videospotu řekl, že se nechá očkovat a co jej k tomu vede. Názorům morálních autorit lidé naslouchají,“ dodal Máca.
Podobně smýšlí další z diskutujících, čtenář Seznam Zpráv Štěpán Tračík. Kromě jiného píše: „Naše ministerstvo zdravotnictví strašně pokulhává, tyto obavy a hlavně důvody pro očkování musí umět občanům vysvětlit. Což se obávám, že nebude umět nikdy. To už spíše nějaká odborná osobnost s morálním kreditem než úřední aparát na svých webových stránkách. Mrzí mne přístup Zemana a Babiše, kteří by měli jít příkladem, po vzoru královny Alžběty II., amerických expresidentů. Snad se najdou jiní, kteří je zastoupí.“
Naráží na skutečnost, že prezident Miloš Zeman v otázce očkování odkazuje na svůj zářijový rozhovor pro Frekvenci 1, kde prohlásil, že ještě není rozhodnutý, ale že je „strašný zbabělec“, nemá rád jehly a nerad se nechává píchat „dokonce i do prstu, natož do ruky a do žíly“.
Premiér Andrej Babiš zase značně váhavě říká, že se bude muset poradit s lékařem, protože již desítky let žije bez sleziny.
S názorem čtenáře Štěpána Tračíka, že by vysvětlování významu očkování v boji s covidem ze strany státních institucí mělo být lepší, Roman Máca souhlasí. Upozorňuje ovšem, že jde o tanec na tenkém ledě. S pandemií takových rozměrů a dopadů nemá nikdo zkušenosti, neexistuje dějinami prověřený „manuál“ pro politiky, jak obyvatelům problém vysvětlovat. „Navíc je třeba si uvědomit, že spousta dezinformací a konspiračních teorií je vypouštěna za účelem zisku. Dezinformační weby se je snaží co nejintenzivněji šířit například prostřednictvím sociálních sítí, aby na své stránky přilákaly co nejvíc čtenářů a díky nim vydělaly na reklamě,“ upozornil analytik.
Dodal, že podle jeho názoru by bylo namístě věnovat těmto profesionálním šiřitelům konspirací intenzivní pozornost, například ze strany policie. „Často jsou dezinformace a konspirační teorie vyloženě nebezpečné, jde pro stát o bezpečnostní riziko. Mnoho konspirací naplňuje podstatu trestného činu šíření poplašné zprávy,“ řekl.
První dodávky vakcín by měly být v Česku v lednu. Protože se zřejmě bude jednat o vakcínu, která vyžaduje skladování a převoz při velmi nízkých teplotách, počet očkovacích center bude zpočátku omezen. Podle koordinátora očkování Zdeňka Blahuty se dá rovněž očekávat, že v první fázi bude mít zájem o očkování více lidí, než pro kolik bude mít Česko vakcínu k dispozici.
Z průzkumu, který si nechalo udělat Ministerstvo zdravotnictví vyplývá, že více než polovina lidí plošné očkování podporuje. Je mezi nimi i pětina těch, kteří se sami nechtějí nechat očkovat. Plošné testování má podporu asi u tří pětin populace, přičemž jsou mezi nimi opět i lidé, kteří se sami testovat neplánují. Obavu z rizika nákazy nemocí covid-19 má 70 procent lidí.
