Článek
Nepříjemné pravdě, že Česko čeká kvůli ekonomické situaci zvyšování daní, nebo výrazné škrty, musí čelit právě v předvolebním roce politické strany. A také jejich marketingové týmy.
V předvolebním seriálu „Rok změny – 7 klíčů k úspěchu ve volbách“ rozebíráme hrozbu, že Česko už v roce 2024 narazí na limit, kdy se musí použít dluhová brzda.
A politici, kteří se budou na podzim ucházet o vedení státu, si musí udělat jasno – kde sehnat peníze navíc a jak ušetřit?
Vrátit se, či nevrátit?
Jako první bude novou vládu čekat rozhodnutí o tom, jak naložit s čerstvou daňovou změnou z konce minulého roku. Hnutí ANO spolu s ODS prosadilo snížení daní a zvýšení daňových slev, které do rozpočtu jen letos zaseknou ztrátu 120 miliard ročně.
Seriál Rok změny – 7 klíčů k úspěchu ve volbách
Seznam Zprávy vybraly sedm důležitých otázek pro budoucnost České republiky. Proč jsou zásadní a jak na ně hodlají jednotlivé strany odpovědět? Na to najdete na stránkách našeho serveru odpovědi po následujících sedm týdnů:
Už vyšlo:
V dalších týdnech přineseme:
Zlepší se provoz na digitální dálnici?
Budou se stavět rodinné domy?
Jaký bude podíl českých potravin v supermarketech?
Budou mít stále šanci na vzdělání jen děti z „lepších rodin“?
Koalice Spolu, složená z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, logicky návrat k vyššímu zdanění neplánuje, naopak chce ještě části lidem daně snížit a zaměstnavatelům zlevnit sociálního pojištění. „Chceme pro pracující rodiče, kteří mají tři a více dětí, daňové prázdniny. Daň z příjmů u fyzických osob nemáme v plánu zvyšovat, protože i domácnosti jsou ve velmi obtížné situaci po covidu,“ uvedl šéf lidovců Marian Jurečka.
Podle Pirátů není možné určit, jak dlouho bude současné nastavení daně z příjmů únosné. Bude podle nich záležet na tom, jak rychle se ekonomika vrátí do stavu před pandemií. „Náš cíl každopádně je nevracet se ke zdanění příjmu, které platilo v roce 2020. Budeme usilovat o takovou úpravu daňového mixu, která nebude stát na zdanění práce, ale například na zdanění negativních externalit,“ říká pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.
Jediný, kdo otevřeně říká, že je potřeba se vrátit ke starému systému, je sociální demokracie. „Když se ptáte, jak dlouho je udržitelný tento paskvil, který stojí veřejné rozpočty více než sto miliard korun ročně, tak říkám, že udržitelný nebyl nikdy a musí být zrušen co nejdříve. Všichni věděli již v době, kdy ho autoři prosadili, že to je naprostý nesmysl,“ říká první místopředseda ČSSD Roman Onderka.
Zdaňme ty velké
Až na výjimky se tedy všechny strany snaží vyvarovat toho, aby svým voličům před volbami naordinovali vyšší daň z příjmů. Jinak ale řada z nich přiznává – některé daně se budou muset zvedat.
„Uvědomujeme si nutnost hledat nové zdroje příjmů, protože bez toho není možné snížit tempo zadlužování. A pokud někdo tvrdí, že to zvládne bez zásahů do příjmové stránky nebo omezení veřejných služeb v dnešním rozsahu, tak otevřeně lže,“ říká ekonomka a poslankyně Věra Kovářová z hnutí STAN, které v nadcházejících volbách kandiduje společně s Piráty.
Čeští politici míří většinou jinam než na platy zaměstnanců – nejčastěji na velké firmy, digitální sektor nebo méně viditelné daně.
„Možností je zdanění digitálních gigantů, zavedení ekologických daní nebo vyšší daně z těžby nerostných surovin,“ vypočítává Kovářová. Daň z vytěžených surovin by se mohla zvednout až na trojnásobek, tedy deset procent.
S podobnými nápady přicházejí i Piráti, kteří jsou se Starosty v koalici. Uvažují ještě o zvýšení daně z nemovitostí, ale jen u těch využívaných komerčně, nikoli k bydlení. „Nějaké peníze může přinést i zdanění konopí,“ přidává ještě poněkud překvapivý recept pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík.
ČSSD tradičně sází na zdanění velkých – tedy především na bankovní nebo digitální daň. „Sociální demokracii jde o to, aby náklady konsolidace veřejných financí byly spravedlivě rozprostřeny a nesli je nejbohatší občané a velké firmy, nadnárodní koncerny, banky a dosud jen velmi málo zdaňované internetové společnosti,“ vysvětluje poslanec ČSSD Roman Onderka.
Na rozdíl od ostatních stran ale otevřeně zmiňují i daňovou progresi, tedy vyšší zdanění bohatších. Vhodnou daňovou reformou, která nepostihne nízkopříjmové a bude „opatrná“ směrem ke střední třídě, lze podle Onderky v prvním roce získat navíc 100 miliard korun. Nevylučuje ale ani reformu majetkových daní.
Koalice Spolu v čele s ODS se zaklíná tím, že daně se zvyšovat nebudou. Jenže menší koaliční partneři, lidovci a TOP 09 naznačují, že se tomu možná nepůjde vyhnout zcela.
„Nejsem příznivcem zvyšování daní, ale není vyloučeno, že to bude zapotřebí,“ přiznává poslanec Jan Jakob, který v rozpočtovém výboru sedí za TOP 09.
Podle šéfa lidovců Mariana Jurečky je možnost více zdanit těžbu nerostných surovin nebo hazard. „Smysl má usilovat o snížení zdanění práce, které je v Česku velmi vysoké, a usilovat o zvýšení některých spotřebních daní,“ dodává Jurečka.
Šetřit. Ale jak?
Všechny strany také slibují, že budou především šetřit na zbytných výdajích státu. Pokud se odmyslí dílčí řešení, jako je například zrušení 6miliardové dotace na jízdné pro studenty a důchodce, zaznívají však spíše obecné fráze.
Ve velkém se skloňuje efektivita výkonu státní zprávy, digitalizace a omezení korupce a šedé ekonomiky.
Například koalice Spolu chce propustit 13 procent úředníků. „Zrušíme zbytečné agendy a úřady,“ slibuje Jakob z TOP 09. Podle Jurečky může osekání zbytných agend a větší využití digitalizace přinést úspory 50 až 100 miliard korun. A to bez toho, aby se sahalo na sociální nebo zdravotní služby.
ČSSD by zase výrazně pokrátila dotační politiku státu. „Koneckonců poslední roky ukázaly, že tyto peníze chodí společnostem a koncernům, které to akutně nepotřebují a které vysávají veřejné rozpočty bez adekvátních efektů,“ myslí si Onderka.
