Konflikt v Etiopii je výsledkem nedokončené federalizace, říká expert

Situace v regionu Tigraj, kde se nyní bojuje, je poněkud nejasná, internetové a telefonní spojení bylo přerušeno. Víte z vašich zdrojů, co se tam právě teď odehrává?

Jde o vnitřní konflikt, který začal mezi regionální vládou v oblasti Tigraj a federální vládou. Konflikt mezi těmito dvěma stranami se vystupňoval velice rychle od minulé středy. Tehdy to celé začalo, když vláda tvrdila, že byla napadena regionálními skupinami na svém severním federálním velitelství.

Každý etiopský region má své federální velitelství ozbrojených sil. V regionu Tigraj leží velící středisko blízko města Mekele. Vláda tvrdí, že bylo napadeno, i když podle tigrajské správy jsou to sporná tvrzení. Zdá se ale, že se chystaly nějaké větší střety dříve, protože federální vojska se už stěhovala z ostatních částí země právě směrem na sever k hranici s oblastí Tigraj.

Vláda vyhlásila v regionu Tigraj stav nouze, pak se události vyvíjely extrémně rychle. Začalo to stávkami na letištích a počátečními boji. Doposud se také spousta bojů vedla v západním Tigraji blíže k Súdánu. Vše se vyhrocovalo tím, jak se ozbrojené síly tlačily směrem k východu regionu. Situace v hlavním městě regionu Tigraj Mekele je teď velmi klidná.

Vnitřní konflikt eskaluje a začínají se zvyšovat počty obětí, v tuto chvíli hlavně mezi vojáky. Velice znepokojivá je i humanitární situace. Celý region je momentálně odstřihnutý od jakýchkoliv dodávek jídla ze všech stran včetně Súdánu. Uprchlíci začínají po tisících překračovat hranice do Jižního Súdánu. Myslím, že těch 11 tisíc, o nichž se mluví, je jen odhad. Pomalu vzniká humanitární krize.

Tento region je velice zdevastovaný. Je plný bažin a společně s dopadem koronaviru se násobí i dopady změn klimatu. Existují obavy o potravinovou bezpečnost na všech úrovních. Může se stát, že se ještě zhorší, jak bude konflikt postupovat. Vláda tvrdí, že jen přijímá opatření v reakci na provokace a pokračující neústupnost vedení v Tigraji. Region je domovem dohromady deseti milionů lidí. Celá situace je extrémně znepokojivá.

Myslíte si, že ofenziva federální vlády byla ospravedlnitelná?

Nemyslím si, že válka je ospravedlnitelná. Obě strany pracují velice tvrdě na tom, aby vyhrály ve snaze zkrátit konflikt z posledních měsíců. Byla to předvídatelná krize, která se zrychlila a eskalovala letos v srpnu, kdy byly odloženy parlamentní volby kvůli covidu-19, jenž celou situaci ještě zkomplikoval.

Myslím si, že chybou bylo, že vláda odložení voleb nedostatečně konzultovala. Celé to bylo ovlivněné i horní komorou parlamentu a částí etiopské federace, která stojí na straně vlády. TPLF (Tigrajská lidově osvobozenecká fronta) na to reagovala tak, že vypsala vlastní, neústavní volby, které s přehledem vyhrála. Federální vláda je ale neuznala a chtěla pokračovat v původním složení regionální správy. Právě to přispělo ke zhoršení vztahů mezi TPLF a federální vládou premiéra Abiyho Ahmeda.

Od té doby, co se v roce 2018 ujal vlády, se mocenské těžiště přesunulo od TPLF k nynější vládnoucí straně. Etiopská politika se tak jistým způsobem posunula k lepšímu a spravedlivějšímu uspořádání, protože Tigraj má 10 milionů obyvatel, což je méně než deset procent etiopské populace. Změnily se tak ale vztahy mezi severní vysočinou a nížinou na jihu země. Právě tato dynamika vedla k současnému konfliktu.

Četl jsem, že TPLF je dobře ozbrojená. Existuje nějaká zahraniční síla, která ji podporuje?

Ne. Myslím, že je to dáno spíše historickou rolí TPLF ve vládě. Předchozí regionální správa měla značné vojenské kapacity a silnou pozici v armádě na federální úrovni, a to trvalo dlouhou dobu. V Tigraji se také nachází významný vojenský průmyslový komplex. Spousta zbraní je zde kvůli tomu, že region tvořil jakési nárazníkové pásmo během války se sousední Eritreou.

V posledních dvaceti letech, kdy se už nebojovalo, se oblast Tigraj značně rozvíjela, samotné hlavní město Mekele je samo o sobě dost obranyschopné. Region byl silný díky dominantnímu postavení TPLF v etiopské vládní koalici. S příchodem premiéra Abiyho Ahmeda se to ale změnilo a jeho moc na severu země je jen zdánlivá.

Spekuluje se také o tom, že premiér požádal o pomoc eritrejskou armádu. Podle některých svědectví nyní bojují na straně federální vlády i eritrejští vojáci…

Ano, o tom se píše. I regionální premiér Tigraje přišel s tímto prohlášením. Obě strany - jak etiopská federální vláda, tak i Eritrea - to ale popírají. Tigraj spojuje s Eritreou dlouhá hranice a také značná nenávist. Myslím, že v konfliktu se nyní šíří řada dezinformací a propagandy, není právě jednoduché všechny takové zprávy ověřit. Byl bych k tomu spíše skeptický.

S určitostí ale víme, že hlavní boje se odehrávají v blízkosti eritrejských hranic a že vládní jednotky musely v jednu chvíli vstoupit na území Eritreje, z něhož posléze zaútočily a zabraly severozápad země. V současné době ale nevidím důvod, proč by měla Etiopie využívat eritrejských jednotek.

Zajímavé také je, že představitel Tigraje adresoval svoji řeč částečně v tigrajštině a částečně v amharištině (další z etiopských jazyků, pozn. red.), jako by chtěl hovořit k externímu publiku svojí řečí a předat mu určité zprávy.

Už jste zmínil humanitární stránku tohoto konfliktu. V poslední době čteme zprávy o nedostatku mouky a paliva na území Tigraje. Myslíte, se že uvidíme další uprchlickou vlnu z této oblasti?

Jak už jsem se zmínil, sledujeme už tisíce lidí, kteří utíkají. V Súdánu, který hraničí s Etiopii, kde jsme zaznamenali 11 tisíc uprchlíků dnes a 7000 včera. To samozřejmě vytvoří tlak na uprchlické tábory, které tam již jsou. Súdánská vláda už začala vyhodnocovat celou situaci. K poskytnutí zvláštní podpory a zdrojů byla vyhrazena zvláštní letadla.

Situace ve východním Súdánu je sama o sobě velice delikátní kvůli přechodné vojensko-civilní vládě, která tam je u moci. Má vazby jak na etiopskou federální vládu, tak i na TPLF a Eritreu. Když začal tento konflikt, Súdán částečně uzavřel své hranice s Etiopií.

Bude-li tento konflikt pokračovat a s ním bude přicházet více uprchlíků do východního Súdánu, kde už teď jsou miliony lidí, může to mít neblahý humanitární dopad na celou oblast.

Když mluvíte o neshodách mezi TPLF a etiopskou federální vládou, myslíte si, že to je vesměs vnitřní záležitost? Nebo existuje riziko separatismu a je tedy v sázce teritoriální integrita Etiopie?

Nacházíme se ve velice křehkém regionu Afrického rohu, který byl po mnoho dekád náchylný ke konfliktu a který teprve nedávno začal s transformací v Etiopii a Súdánu. Na tento proces lze hledět jako na světlo na konci tunelu ve smyslu stability a potenciálu pro politický a ekonomický rozvoj a integraci. Myslím, že tento konflikt může ohrozit tato propojení a integraci v celém regionu.

Širší důsledky, které jsme zaznamenali minulý rok a za poslední měsíce, se týkají stovek a možná i tisíců lidí, kteří byli zabiti nebo zraněni na základě etnického násilí v zemi. V Etiopii máme řadu etnických konfliktů a některé regiony jsou pod kontrolou ozbrojených skupin. Pokud by si vláda tyto místní milice vzala na pomoc, může to ještě zhoršit vztahy mezi vůdci jednotlivých regionů, které jsou už tak napjaté.

Mezi regiony existuje konkurence a nevraživost, která sahá hluboko do historie do doby Amharského království. Podíváme-li se na konflikt z větší perspektivy, uvidíme nevyřešené strukturální problémy, které souvisejí s rozdělením společnosti podle etnických a politických postojů. Jednotlivá etiopská etnika mají různou historii a některá se kvůli federalizaci země cítí marginalizována - proces federalizace totiž v podstatě nebyl dokončen. Existuje stále napětí mezi centrem a regiony. Právě tyto problémy mají vliv na nynější nestabilitu - touhu po silnější autonomii a silnější reprezentaci ve federální vládě.