Článek
Podle společné zprávy Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva a etiopské komise lidských práv páchají všechny zúčastněné strany etiopského konfliktu vážné zločiny. Uvádí například znásilnění, kriminalitu, zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny.
„Civilisté z Tigrajského státu se stávají terčem brutálního násilí a utrpení,“ uvedla dnes na tiskové konference komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová, která konflikt označuje za „brutální“.
„Společný vyšetřovací tým se zabýval četnými případy násilí a zneužívání, včetně nezákonného zabíjení a mimosoudních poprav, mučení, sexuálního a genderového násilí, porušování práv uprchlíků a nuceného vysídlování civilistů,“ uvádí zpráva monitorující situaci od listopadu 2020 do června 2021. Případů znásilnění bylo nahlášeno za sledovanou dobu 1 300. Neoficiálně jich podle předpokladů bylo více, informuje server Al-Džazíra.
Násilí se podle vyšetřování dopouštějí všechny zainteresované strany. V nejvyšší míře nicméně etiopské a v zemi přítomné eritrejské jednotky. Mezinárodní společenství uvádí, že získalo svědectví o mučení Tigrajců a jejich podporovatelů na etiopských vojenských základnách. Podobné chování zaznamenalo i u Tigrajců. Ti dle jejich záznamů především na začátku konfliktu zadržovali a mučili etnické Amhárce, které podezírali, že sympatizují s vládou.
Etiopský premiér Abiy Ahmed obvinění popírá. Podle něj závěry OSN „jasně prokázaly tvrzení o genocidě jako nepravdivé a naprosto postrádající jakýkoli faktický základ,“ napsal na svém Twitteru. Etiopská vláda podle něj ustanovila k vyšetřování vlastní tým, který možné případy neoprávněného násilí sleduje. To ale mezinárodní společenství vylučuje. Zdůrazňuje dále, že etiopská vláda na vyšetřování nespolupracovala a naopak jej blokovala.
Agentura Reuters píše, že zatím není jasné, zda mohou být zjištění použita jako základ k zahájení stíhání. Etiopie ani Eritrea nejsou členy Mezinárodního trestního soudu, takže se jurisdikce tohoto soudu na konflikt nevztahuje. Zpráva pouze doporučuje zapojit mezinárodní justici. Podle ní nebylo šetření etiopské komise dostatečně obsáhlé, ne vždy odpovídalo mezinárodnímu standardu a nebylo ve všech případech transparentní.
V úterý vyhlásila Etiopie výjimečný stav. Stalo se tak kvůli postupu Tigrajské osvobozenecké fronty (TPLF), která se blíží k metropoli. Povstalcům se podařilo dobýt města Dessi a Kombolča zhruba 400 kilometrů od metropole. S Tigrajci se navíc spojila Oromská osvobozenecká fronta (OLF), která dnes oznámila, že postoupila dále na jih od dobytých měst podél silnice vedoucí do Addis Abeby. „Pokud to bude pokračovat tímto tempem, je dobytí (Addis Abeby) otázkou měsíců, možná týdnů,“ sdělil mluvčí OLF.
TPLF přitom dosud tvrdila, že nemá v plánu dobývat hlavní město. Její mluvčí nicméně v červenci uvedl, že „bude-li třeba pochodovat na Addis Abebu v zájmu ochrany Tigrajců“, pak to fronta udělá. Uvedl dále, že svržení Abiyho Ahmeda je „hotová věc“.
Vyostřenou situaci se snaží uklidnit i Spojené státy. Podle dnešního oznámení mluvčího americké diplomacie navštíví zemi ve čtvrtek americký zvláštní zmocněnec pro Africký roh Jeffrey Feltman v rámci dvoudenní návštěvy. „Spojené státy jsou stále více znepokojeny rostoucím rozsahem bojových operací a násilí mezi komunitami,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí k situaci v Etiopii. „Vyzýváme všechny Etiopany, aby se zavázali k míru a vyřešili své neshody prostřednictvím dialogu,“ dodal.
Konflikt, který začal v listopadu 2020, zaznamenal v posledních měsících dramatický obrat. Prezident poslal vojáky do Tigraje loni v listopadu kvůli údajným útokům TPLF na armádní stanoviště. Mluvil tehdy o rychlém vítězství. Letos v červnu se povstalci přeskupili, obsadili znovu většinu Tigraje, boje se rozšířily do sousedních etiopských států Afarsko a Amharsko a vyžádaly si již životy tisíců lidí. Další dva miliony obyvatel musely opustit své domovy a až 400 tisícům obyvatel hrozí hlad.
