Konflikt v Kerčském průlivu: Rusko zbrojí Krym

Evropská unie určitě příští měsíc prodlouží své dosavadní sankce proti Rusku. Prohlásil to dnes předseda Evropské rady Donald Tusk před novináři na summitu G20 v Buenos Aires.

„Evropa je jednotná v podpoře ukrajinské svrchovanosti a územní celistvosti. Proto jsem si jistý, že v prosinci EU prodlouží sankce proti Rusku,” řekl Tusk na tiskové konferenci. Za „naprosto nepřijatelné“ označil to, že Rusko použilo sílu proti lodím ukrajinského námořnictva.

Sankce vyhlásil Západ po ruské anexi Krymu a rozpoutání konfliktu s proruskými separatisty na východě Ukrajiny v roce 2014 a od té doby jsou pravidelně prodlužovány.

Ukrajina během válečného stavu nebude vpouštět na své území ruské muže ve věku od 16 do 60 let, oznámil dnes náčelník pohraniční služby Petro Cygykal. Výjimku mohou představovat pouze humanitární mise, jako jsou příjezdy na pohřby.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko v německém listu Bild prohlásil, že Putin „nechce nic menšího než okupovat Azovské moře“ a je záhodno se ptát, „co Putin udělá dalšího, pokud ho nezastavíme“. I proto by země NATO měly vyslat své lodě do Azovského moře, aby „zde pomohly Ukrajině zajistit bezpečnost“.

Ukrajinský ministr infrastruktury Volodymyr Omeljan dnes obvinil Rusko, že zavedlo blokádu ukrajinských přístavů v Azovském moři. „Zablokováno je 35 lodí. Plout se smí pouze do ruských přístavů v Azovském moři. Rusko tedy zablokovalo ukrajinské přístavy v Azovském moři,“ napsal na Facebooku.

Kreml tato obvinění popřel a ujistil, že Kerčský průliv je otevřen plavbě, a to i ukrajinským lodím. „Nevím o tom, že by nyní platila nějaká omezení. Naopak víme o tom, že Kerčský průliv funguje normálně,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Nicméně dodal, že občas kvůli špatnému počasí může kerčský přístav, který průliv spravuje, plavbu regulovat.

Schůzka mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem v Buenos Aires se neuskuteční. Trump nejdříve před odletem do Argentiny prohlásil, že je na setkání s Putinem příhodný čas, ale poté na Twitteru oznámil, že do vyřešení rusko-ukrajinského incidentu v Kerčském průlivu je v zájmu všech stran rokování s Putinem zrušit.

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury Interfax řekl, že Moskva o Trumpově tweetu ví, dosud ale žádné oficiální vyrozumění od Washingtonu nedostala. Během dne média s odkazem na interní dokument Kremlu informovala, že Rusko se schůzkou počítá v sobotu v 15:30 SEČ.

Ruský soud v krymském Simferopolu dnes poslal do vazby zbylých devět ukrajinských námořníků zadržených minulou neděli při incidentu v Kerčském průlivu. Patnáct jejich druhů soud na dva měsíce poslal do vazební věznice už v úterý. Tři z nich jsou se zraněními hospitalizováni ve vojenské nemocnici v Kerči.

Ukrajinský ministr zahraničí Pavlo Klimkin dnes prohlásil, že Ukrajina považuje vězněné námořníky za válečné zajatce, a tudíž se na ně vztahuje ženevská konvence z roku 1949, nikoli ruské zákony.

Ruský prezident Vladimir Putin obvinil ukrajinského prezidenta Petra Porošenka ze snahy zvýšit si volební preference pod rouškou vojenského střetu mezi ruskou a ukrajinskou armádou na Krymu. Putin to řekl na investičním fóru v Moskvě. Prezidentské volby se na Ukrajině budou konat příští rok.

Putin se opět ohradil proti západním sankcím. Ty podle něj poškozují i své tvůrce. „Mívali jsme se zeměmi Evropské unie, naším největším obchodním partnerem, obrat 450 miliard dolarů. Teď je to podle mého odhadu 236 (miliard dolarů),“ řekl. Uvedl také, že EU kvůli omezení obchodu s Ruskem přišla o 400 000 pracovních míst. „Cožpak to není rána pro ekonomiky států EU a pro lidi? Vždyť jde o rodiny, jejich příjmy, děti!“ zdůraznil.

Sankce postihly i Rusko, ale ekonomika země se jim mezitím dokázala přizpůsobit, a tak se hlavě státu zdá, že klady momentálně převažují nad zápory. Nicméně investory do Ruska lákal i slovy, že v ruských projektech bývá zisk „třikrát až čtyřikrát vyšší než na jiných trzích“.

„Pokud jde o incident v Černém moři, tak je to nepochybně provokace, zorganizovaná nynějším režimem – a domnívám se, že i stávajícím prezidentem – před prezidentskými volbami na Ukrajině v březnu příštího roku,“ prohlásil Putin na investičním fóru v Moskvě.

Dodal, že v předvolebních průzkumech se prezident Petro Porošenko „nalézá kdesi na páté příčce“ a hrozí mu, že se nedostane ani do druhého kola, a tak musí „cosi udělat, aby vyostřil situaci a vytvořil soupeřům, hlavně z řad opozice, nepřekonatelné překážky“, řekl podle agentury TASS.

Ruský prezident také pochválil pohraničníky, že zadržením ukrajinských narušitelů v Kerčském průlivu splnili svou povinnost: „Vojenské lodě vpadly do výsostných vod Ruské federace, neodpovídaly a nebylo jasné, co se chystají udělat. Jak měli pohraničníci jednat? Kdyby jednali jinak, všichni by skončili před soudem.“

Ruský prezident Vladimir Putin označil nedělní incident v Kerčském průlivu za provokaci, zosnovanou před ukrajinskými prezidentskými volbami, a to možná přímo prezidentem Petrem Porošenkem. S americkým prezidentem Donaldem Trumpem se chce v Argentině na okraji summitu G20 setkat.

„Doufám, že budu moci pohovořit s Trumpem v Argentině. Doufám, že můžeme jednat o překážkách obchodu. Trump obecně zastává pozitivní postoj," uvedl Putin podle agentury Reuters.

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov již dříve naznačil, že Kreml se schůzkou nadále počítá.

Ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman vyzval své spoluobčany v deseti správních oblastech Ukrajiny, kde je zaváděn válečný stav, aby žili normálně. „Žijte obyčejným životem. Pracujte, studujte, roďte. Jsem hluboce přesvědčen, že za třicet dnů budeme mít všechny důvody, abychom válečný stav neprodlužovali, a vše se vrátí k normálu,“ prohlásil premiér na zasedání vlády.

Vyhlášení válečného stavu je podle premiéra odpovědí na ruskou agresi. „Uvědomujeme si, že vždy musíme být připraveni odrazit agresi našeho nepřítele, který ještě nedávno byl naším (dobrým) sousedem,“ řekl Hrojsman podle listu Ukrajinska pravda.

Rusové posilují nejen protivzdušnou obranu. Agentura Reuters uvedla, že z Černého do Azovského moře pluje ruská minolovka Admiral Zacharin. Ruská televize odvysílala záběry, jak se „po konfrontaci s Ukrajinou“ přesouval ze Sevastopolu ke Kerči raketový systém pobřežní obrany Bal. Ten experti považují za ruskou obdobu amerických protilodních raket Harpoon.

Interfax podotkl, že rakety S-400 z koncernu Almaz-Antej jsou s to zasahovat cíle do vzdálenosti 400 kilometrů a do výšky 30 kilometrů, a to včetně strategických bombardérů, balistických raket a střel s plochou dráhou letu.

Podle reportéra Svobodné Evropy Christophera Millera se vyhlášení výjimečného stavu zatím v praxi neprojevilo. V Charkově, odkud přidal příspěvek na svůj twitterový účet, jsou podle něj na pořadu dne pouze standardní policejní kontroly.

Moskva se chystá posílit protileteckou obranu na anektovaném poloostrovu Krym. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že na Krym pošle už čtvrtou jednotku vyzbrojenou raketami svého vlajkového protileteckého systému S-400. V provozu by měl být nový systém do konce kalendářního roku. Rusové s oznámením o posílení protiletecké obrany přišli krátce poté, co ukrajinský parlament vyhlásil v deseti pohraničních oblastech výjimečný stav.

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že by mohl kvůli nedělnímu incidentu v Kerčském průlivu zrušit plánovanou schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na okraj summitu G20 v Argentině. Prezident to řekl v rozhovoru, který dnes zveřejnil list The Washington Post. Představitelé dvacítky největších ekonomik světa se v Buenos Aires sejdou v pátek a v sobotu.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko se v noci z neděle na pondělí, tedy bezprostředně po incidentu v Kerčském průlivu, pokoušel spojit se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Jeho žádost o rozhovor ale zůstala bez odpovědi. Porošenko to prohlásil v televizním projevu. Zároveň divákům sdělil, že Ukrajině hrozí „skutečná válka s Ruskou federací“. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov informaci o Porošenkově žádosti nepopřel ani nepotvrdil. Omezil se na konstatování, že telefonický rozhovor prezidentů se neuskutečnil.

Podle ruské zpravodajské agentury TASS se ruský prezident Vladimir Putin vyjádří k incidentu v Kerčském průlivu v několika příštích dnech. Reportérům to sdělil jeho mluvčí Dmitrij Peskov. Mluvčí reportérům řekl, že by bylo špatné podceňovat důležitost a nebezpečí takové provokace. Na otázku, proč se Putin ke konfliktu ještě nevyjádřil, Peskov poznamenal, že „prezident tak učiní, až to bude považovat za nezbytné“. Dále dodal, že je to velice citlivá záležitost a prezident Putin musí nejprve zjistit veškeré okolnosti.

Podle Peskova by dobrou příležitostí mohl být summit G20 v Argentině, který se koná od 30. listopadu do 1. prosince.

Ukrajinský prezident Porošenko varuje předtím, že pokud vstoupí ruský voják na území Ukrajiny, je připraven ve vteřině jednat, aby zemi ochránil.

Ruský soud v Simferopolu, správním středisku anektovaného Krymu, dnes uvalil dvouměsíční vazbu na 12 z 24 zajatých ukrajinských námořníků. Kvůli nedělnímu incidentu v Kerčském průlivu jsou obviněni z nezákonného překročení ruských hranic ve spiknutí a s hrozbou použití zbraní. Oznámila to agentura TASS. Ukrajincům hrozí až šest let v ruském vězení.

Soud na poloostově Krym ve městě Simferopol poslal do vězení na dva měsíce už druhého ukrajinského námořníka za narušení hranic. Informovalo o tom Rádio Svobodná Evropa.

Polský prezident Andrzej Duda dnes prohlásil, že Polsko je připraveno přidat se k případnému zpřísnění sankcí proti Rusku kvůli ukončení konfliktu s Ukrajinou. K uvalení dalších sankcí proti Rusku vybídl Evropskou unii také estonský ministr obrany Jüri Luik.

„Pokud budou takové mezinárodní iniciativy, pokud budou opravdu ohlášeny, například další sankce, Polsko se určitě do těchto iniciativ zapojí, protože jsme v zásadě připraveni ke všem krokům, které by vedly k ukončení tohoto konfliktu,” odpověděl Duda během návštěvy Bulharska na otázku novinářů ohledně zpřísnění sankcí proti Rusku.

Duda podle polských médií nepochybuje o tom, že v konfliktu je Rusko agresorem a že okupuje ukrajinská území.

„Umírají lidé, panuje obrovské znepokojení ohledně bezpečnosti. Nepochybuji o tom, že je třeba udělat vše, aby se problém vyřešil,” zdůraznil polský prezident podle serveru Onet. „Těžko můžeme přejít k běžnému programu poté, co se stalo. Nezbytné je obnovit pořádek a konflikt zmírnit. Vyzýváme k respektování mezinárodního práva. Rusko musí propustit zajaté námořníky a vrátit zabavené ukrajinské lodě,“ dodal.

„Jsme připraveni podpořit zpřísnění sankcí. Sankce jsou pravděpodobně nejpřesvědčivějším způsobem, jak dát ruskému vedení najevo, že to myslíme vážně,” řekl estonský ministr Luik podle agentury Reuters na konferenci v Berlíně. Vyslovil zde také názor, že poslední události by mohly ještě více zkomplikovat debatu o stavbě plynovodu Nord Stream 2, tedy druhé větve plynovodu přivádějícího ruský plyn do Německa po dně Baltu.