Článek
Pomník Ivana Stěpanoviče Koněva v pražské Bubenči má po sedmatřiceti letech novou doprovodnou tabuli. Lidé se z ní už nedozvědí pouze to, že sovětský maršál „zachránil” Prahu v květnu 1945 před zničením, ale také další, méně slavné milníky Koněvovy kariéry.
„Maršál Ivan Stěpanovič Koněv velel 1. ukrajinskému frontu, jehož jednotky byly nasazeny k závěrečnému útoku na Berlín a osvobodily severní, střední a východní Čechy a jako první vstoupily 9. května 1945 do Prahy,” vysvětluje nyní podrobněji okolnosti, díky kterým v roce 1981 pomník odhalili.
Nově ale text pokračuje výčtem dalších Koněvových vojenských akcí: „Na podzim 1956 řídil potlačení maďarského povstání sovětskou armádou a jako velitel skupiny sovětských vojsk v Berlíně se v roce 1963 podílel na řešení tzv. druhé berlínské krize výstavbou berlínské zdi,” píše se dále na dnes odhalené desce.
Nový text pak končí poukazem na Koněvovu roli při sovětské okupaci Českosovenska před padesáti lety. „V roce 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa.”
Na slavnostní odhalení nové desky u pomníku pozvala radnice Prahy 6 i ruského velvyslance v Praze Alexandra Zmejevského. Ten však nedorazil, ani žádný jiný zástupce ambasády.
Tomu, aby se původní text u pomníku jakkoliv měnil, se totiž ruská ambasáda snažila zabránit. Poprvé dalo velvyslanectví Ruské federace svou nelibost najevo loni v listopadu, když zastupitelé Prahy 6 záměr schválili. Ambasáda tehdy reagovala zasláním oficiální diplomatické nóty ministru zahraničí Martinu Stropnickému (hnutí ANO).
Resort odpověděl, že pomník patří Praze 6 a ta s ním tudíž může nakládat podle uvážení. „Myslím si, že v první řadě by se Rusko mělo omluvit, že se vůbec míchá do vnitřních záležitostí suverénního státu, což je Česká republika. A za druhé by s tím mělo přestat,” dodal k situaci starota Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09).
Situace se opakovala letos v lednu, kdy se na tehdejšího šéfa Černínského paláce obrátila otevřeným dopisem skupina velvyslanců Ruska, Běloruska, Kazachstánu, Arménie a Ázerbájdžánu. „Jestliže píšete, že je socha I. S. Koněva symbolem vděčnosti Pražanů, vidím jako jediné možné řešení ponechat na Pražanech a jejich demokraticky zvolených zástupcích, aby si sami určili, jak má socha a její okolí vypadat,” reagoval Stropnický.
Naposledy se iniciativu Prahy 6 snažila ruská ambasáda zvrátit letos v květnu. „Asi měsíc zpátky se obrátili na Ministerstvo kultury, kam poslali nótu proti tomu, abychom s pomníkem manipulovali, protože se prý na něj vztahuje jakási evropská konvence o ochraně kulturního dědictví. Resort jim dal za pravdu s tím, že by to měl řešit magistrát. My jsme si sehnali dobrozdání jeho i památkářů,” popsal starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09). Žádné další protesty ani pokusy zhatit plán na odhalení nové desky už prý on ani jeho kolegové na radnici nezaznamenali.
Na dotaz redakce, zda ruští zástupci v Česku ještě chystají nějaké další kroky, dosud ambasáda neodpověděla.
K odhalení nové informační desky u Koněvova pomníku v Praze vedla mnohaletá a komplikovaná cesta. Úvahy o tom, že by pomník měl obsahovat i kontext odkazující na Koněvovu poválečnou historickou roli, jsou staré více než deset let. Už v roce 2007 tehdejší vedení Prahy 6 v čele se starostou Tomášem Chalupou z ODS zvažovalo, jak monument z roku 1980 upravit.
Koněvova bronzová socha v nadživotní velikosti měla podle tehdejších plánů radnice přijít o monumentální šestimetrový podstavec a celé prostranství mělo získat „civilnější” podobu. „Tuto změnu v rámci obnovy parku skutečně chystáme,” potvrdil tehdy Hospodářským novinám tehdejší mluvčí Prahy 6 Martin Šalek.
Z plánů ale právě kvůli protestům ruské strany sešlo a Koněvovi monumentální podstavec zůstal.
I veškeré další snahy o úpravu pomníku nebo dokonce jeho zrušení dosud narážely na odpor ruské ambasády, která nad „hrdinou Sovětského svazu” (oficiální vyznamenání SSSR, které Koněv získal) držela po léta ochrannou ruku.
Změnu přineslo až aktuální vedení šesté městské části. To se loni v listopadu usneslo většinou dvaceti devíti z osmatřiceti zastupitelských hlasů, že ke stávající bronzové desce přibude na Koněvův pomník ještě další. Původní znění z osmdesátých let tvrdí, že Koněv coby velitel 1. ukrajinského frontu „zachránil Prahu před zničením”. I tato formulace ale byla podle některých historiků zavádějící, protože bezprostřední zničení 9. května Praze již nehrozilo, jakkoliv byl podíl blížících se sovětských jednotek pro situaci klíčový.
