Konec zbrojního embarga. Írán nepočítá s velkými nákupy zbraní

Ministerstvo zároveň zdůraznilo, že Teherán je ve své obraně soběstačný a nepotřebuje nakupovat zbraně ve velkém. Spojené státy vypršení embarga odmítly a varovaly před postihy každého, kdo by se zbraněmi s Íránem obchodoval.

Írán však konec embarga označil za „významný den pro mezinárodní společenství… navzdory snahám amerického režimu“. „Dnešní normalizace íránské obranné spolupráce se světem je přínosem pro multilateralismus, mír a bezpečnost v našem regionu,“ napsal na Twitteru íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo dnešní oznámení Íránu o skončení embarga rezolutně odmítl. „Spojené státy jsou připraveny využít své úřady k uvalení sankcí na jakéhokoli člověka či subjekt, který se bude materiálně podílet na dodávkách, prodeji či přesunech konvenčních zbraní do Íránu či z Íránu. Stejně tak budou sankce uvaleny na ty, kdo poskytnou technický výcvik, finanční podporu nebo služby vztahující se k těmto zbraním,“ uvedl Pompeo v prohlášení. „Posledních deset let se země zdržely prodeje zbraní Íránu na základě různých opatření OSN. Pokud se nyní nějaký stát tomuto zákazu vzepře, jasně ukáže, že dává přednost podněcování konfliktů a napětí před podporou míru a bezpečnosti,“ dodal.

Přestože Teherán tvrdí, že žádný nákup zbraní neplánuje, teoreticky by se podle agentury AP mohl pokusit své zbrojní vybavení pocházející z dob před islámskou revolucí z roku 1979 zmodernizovat. Írán, jehož ekonomika je velmi postižena rozsáhlými americkými sankcemi, by se také mohl pokusit prodat do zahraničí zbraně vlastní výroby. V praxi se ale bude většina států zbrojním obchodům s Íránem vyhýbat v obavách z americké finanční odplaty, píše AP.

Konec embarga byl stanoven v rámci jaderné dohody Íránu se světovými mocnostmi z roku 2015. Americký prezident Donald Trump, který v roce 2018 rozhodl o jednostranném odstoupení USA od této dohody, se snažil Radu bezpečnosti OSN přesvědčit, aby zbrojní embargo prodloužila. To se nicméně Trumpově vládě nepodařilo. V září proto Bílý dům oznámil, že jednostranně obnovuje veškeré sankce vůči Íránu zavedené dříve OSN.

Americká obranná zpravodajská agentura už v roce 2019 předpověděla, že se Írán po skončení embarga může pokusit koupit ruské stíhačky Su-30, cvičná vojenská letadla Jak-130, tanky T-90 a případně ruský protiletadlový raketový systém S-400. Prodat své zbraně do Íránu by mohla i Čína.

Teherán dnes zdůraznil, že se k žádným velkým nákupům zbraní nechystá. „Obranná doktrína Íránu silně závisí na jeho lidu a vlastních schopnostech. Nekonvenční zbraně, zbraně hromadného ničení a vlna nákupů konvenčních zbraní nemají v íránské obranné doktríně místo,“ uvádí se v prohlášení íránského ministerstva zahraničí.

Západní vojenští analytici tvrdí, že Írán často zveličuje svůj zbrojní potenciál, ale obávají se jeho programu balistických raket dlouhého doletu, který přispěl k tomu, že Washington opustil íránskou jadernou dohodu, napsala agentura Reuters.