Článek
V posledních týdnech se do hledáčku vládnoucí komunistické strany dostal čínský zábavní průmysl. Prakticky přes noc se z internetu ztratily největší čínské hvězdy - například jedna z největších čínských hereček Čao Wej. Zmizela její fanouškovská stránka na Weibo, ale i filmy a televizní pořady, ve kterých hrála i před dvěma desítkami let. Její jméno už neznají ani závěrečné titulky a internetové žebříčky popularity.
Provozovatelé vysílacích a stravovacích platforem nechali zmizet také Čeng Šuang, další ze špiček čínského hereckého průmyslu. Kromě toho, že na ni po obvinění jejího bývalého manžela praskl „skandál“ s náhradním mateřstvím, dostala pokutu 46 milionů dolarů za daňové úniky.
Internetovou čistku zahájil na sociálních sítích kolující seznam „nevhodně se chovajících celebrit“, tedy „černá listina“ vytvořená čínskými vysílacími úřady. Kromě Čao Wej a Čeng Šuang se na ní ocitla i čínsko-kanadská popová hvězda Kris Wu. Ten byl tento měsíc zatčen za podezření ze znásilnění.
Na čínské celebrity se vláda zaměřila už dříve, zásahy posledních dní ale značí kampaň širších rozměrů a přísnějšího rázu. O úplném mazání stop slavných z internetu fanoušci mluví jako o vzniku černých děr po zániku hvězd.
Tyto a mnohé další akce spojuje snaha čínské vlády „očistit“ čínskou mládež od nevhodných vlivů. Čínská správa kyberprostoru (CAC) v pátek vyhlásila 10 opatření k „vyčištění“ toho, co označuje za „chaos“ fanouškovských klubů. Nevzniknou už další žebříčky hodnotící popularitu celebrit, pravidla se zpřísňují pro talentové agentury. Například populární platforma iQiyi zrušila všechny talentové show a označila je za „nezdravé“.
Zásahy nezůstaly bez odezvy uživatelů sociálních sítí. V mnohých se ozvaly vzpomínky na kulturní revoluci, kterou doprovázelo desetiletí politických a sociálních nepokojů v letech 1966 až 1976, během nichž se umění a kultura omezovala jen na propagaci stranické linie.
Komunistická strana, která považuje populární kulturu za klíčové ideologické bojiště, dlouhodobě drží zábavní sektor zkrátka. Na druhou stranu se ale snaží podporovat jeho růst na domácím poli a odtrhnout čínskou veřejnost od Hollywoodu a dalších zahraničních produkcí.
Zhoubné vlivy
Pod Si Ťin-pchingovým vedením je strana stále více posedlá ideologickou a kulturní kontrolou. Oslnění slávou a síla fandomu jsou stále častěji vnímány jako nebezpečný a zhoubný vliv - zejména na čínskou mládež.
Pilířem legitimity strany je po celá desetiletí robustní ekonomický růst. Vzhledem k tomu, že čínská ekonomika zpomaluje, začal Si Ťin-pching volat po potřebě „společné prosperity“ a zavázal se přerozdělovat bohatství. Jako první tak honbu za splněním tohoto cíle odnesly bohaté celebrity a obchodní magnáti.
Obrovský příjem některých celebrit z „black listu“ je do očí bijící připomínkou v propasti mezi bohatými a chudými. Herečka Čeng měla za dva a půl měsíce natáčení romantického dramatu dostat více než 24 milionů dolarů. Pro srovnání - podle slov čínského premiéra Li Kche-čchianga v minulém roce více než 600 milionů Číňanů pobíralo sotva 140 dolarů měsíčně.
Z ideologického hlediska ale strana chce, aby se celebrity staly vzorem při podpoře hodnot, jako je vlastenectví a láska k vládě. Mnozí na výzvu poslušně odpovídají. Jako zapřisáhlí zastánci čínské vlády na internetu vystupují herci, zpěváci i influenceři. Během prodemokratických protestů v Hongkongu v roce 2019 vystupovali na straně policie, začátkem roku stáli v čele bojkotu západních značek na protest proti obvinění z nucených prací v Sin-ťiangu. Nevynechávají ani šanci zahrát si ve vlasteneckých filmech a pořadech a slibují milionové dary potřebným.
To ale nestačilo. Strana extravagantní životní styl slavných označila za znak morálního úpadku, některé mužské idoly pak za „příliš zženštilé“. Svých oblíbenců se však fanoušci jen tak vzdát nehodlají a prokazují mnohdy pozoruhodnou schopnost podpory. Na sociálních sítích tak začaly vznikat nejrůznější sbírky a „záchranné“ akce. To strana označila za online zneužívání, doxing a šíření pomluv.
Od osmi do devíti
V sobotu protikorupční úřad strany obvinil „toxickou“ kulturu celebrit z „obhajování nesprávných hodnot“ v čínské mládeži. „Pokud se něco nezmění, bude mít obrovský ničivý dopad na budoucí život mladých lidí a sociální morálku,“ stojí v prohlášení.
Mladým Číňanům vláda sebrala i jiné oblíbené kratochvíle. Kromě toho, že už nemohou nepokrytě obdivovat své idoly, svůj volný čas nemohou trávit libovolným hraním videoher. Další kampaň čínské vlády omezuje masivní herní průmysl - mladší 18 let mohou trávit čas u online her jen v určité hodiny.
China has barred online gamers under the age of 18 from playing on weekdays and limited their play to just three hours most weekends https://t.co/8eCFCCz9nq
— CNN (@CNN) August 31, 2021
Počínaje tímto týdnem mladiství zasednou k hrám od 20:00 do 21:00 v pátky, o víkendech a státních svátcích, uvádí prohlášení čínského sdělovacího média National Press and Publication Administration (NPPA). Už v roce 2019 úřady omezily hraní her na 90 minut ve všední dny a tři hodiny o víkendu s cílem zamezit vzniku závislostí.
Mluvčí NPPA na tiskové konferenci v pondělí uvedl, že přísná pravidla vznikla na základě stížností rodičů. „Mnoho rodičů uvedlo, že závislost teenagerů na online hrách vážně ovlivnila jejich studium a fyzické a duševní zdraví, což vedlo k řadě sociálních problémů, kvůli nimž mnoho rodičů trpělo,“ uvedl podle zprávy agentury Sin-chua nejmenovaný zástupce. Čínská vláda už dříve zavedla systém vyžadující registraci hráčů pod pravými jmény. Tato podmínka platí nadále s tím, že „nezaregistrovaní uživatelé nebo ti používající falešná jména nebudou moci hrát vůbec“.