Článek
Čeští žáci nemají stejnou šanci na vzdělání. A začíná to už v mateřské škole, kterou někteří nenavštěvují vůbec nebo jen krátce, pokračuje se dělením na elitní a zbytkové základní školy a končí úprkem dětí ambiciózních rodičů na víceletá gymnázia. To je ve hrubé zkratce přehled nerovného přístupu ke vzdělání v rámci povinné školní docházky dětí v Česku.
Problém opakované selekce žáků od první chvíle jejich vstupu do vzdělávání si uvědomuje i Ministerstvo školství. Její snížení je proto jedním z cílů Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+, kterou v úterý ministr školství Robert Plaga (ANO) představil.
Podle dokumentu tak například není udržitelné, aby v některých regionech odcházelo na víceletá gymnázia až 25 procent žáků. Tak tomu je například v Praze.
„Je to nostalgický prvek v naší vzdělávací soustavě, tuším, že to tak pojmenoval předseda školských odborů František Dobšík. Krok směrem k osmiletým a šestiletým gymnáziím, hodnoceno zpětně, nebyl v souladu s tím, co říkají moderní studie o negativních důsledcích předčasné selekce dětí,“ říká Plaga.
Do budoucna by se tak podle ministra školství mělo uvažovat o redukci víceletých gymnázií.
„Pokud mám být konkrétní, tak rozhodně v první implementační fázi se s redukcí víceletých gymnázií nepočítá. Je to případně záležitostí až posledního implementačního období let 2027 až 2031,“ vysvětlil Plaga s tím, že je to ale až závěrečný krok v sérií opatření, která se musí předtím splnit.
Zásadní je podle ministra školství v první fázi zlepšit kvalitu vzdělávání na druhém stupni základních škol.
„Extrémní tlak rodičů na to, aby dítě odešlo na víceleté gymnázium, má totiž také nějaké příčiny. Kromě kapacity se odvíjí od očekávání rodičů a od toho, jak vnímají kvalitu vzdělávání na druhém stupni základních škol,“ upozornil ministr školství.
Návazně na to se musí změnit také dlouhodobé záměry vzdělávání na úrovni jednotlivých krajů, které s víceletými gymnázii v soustavě počítají. Právě kraje jsou totiž zřizovateli veřejných středních škol.
„Já jsem zastánce varianty, aby víceletá gymnázia s nějakou kapacitou zůstala ve vzdělávacím systému, ne aby se zcela rušila. To znamená zpět k myšlence výběrových škol, jejichž kapacita bude odpovídat výběrovosti v dané lokalitě,“ dodává Plaga.
Předčasná výběrovost v českém vzdělávání se ale rozhodně nevyřeší pouze omezením kapacity víceletých gymnázií. V tuzemsku existují desítky a stovky základních škol, které rodiče považují za elitní, a navštěvují je tak děti ambicióznějších rodičů, a naopak školy zbytkové a třeba i romské, kde se soustředí ostatní žáci.
„Studie ukazují, že k segregačním tendencím může vést účelové využívání spádovosti ve městech, doporučování ‚lehčích‘ (z pohledu vnímané pověsti) základních a bývalých praktických škol a hromadné přesuny žáků z majoritní populace do jiných škol, pokud počet žáků z minorit překročí kritickou hranici (cca 20 % i méně),“ upozorňuje Strategie 2030+ Ministerstva školství.
V poslední době se také dostává pozornosti problému různě kvalitního vyučování v rámci jedné školy. Na některých základních školách totiž existují výběrové třídy například s rozšířenou výukou matematiky nebo jazyků, které tak přispívají k tomu, že jen někteří žáci v ročníku se učí v kvalitnějším a podnětnějším prostředí. I tuto praxi chce Strategie 2030+ vymýtit.
