Článek
Už to bude brzy půl roku, co Babišovým kabinetem ustanovená Uhelná komise doporučila, aby se uhlí pro výrobu elektřiny a tepla přestalo v Česku využívat v roce 2038. Vše měla následně odsouhlasit vláda, ta se k tomu však dodnes nevyjádřila. Stále se čeká, až příslušný návrh na jednání ministrů přinese vicepremiér a šéf resortu průmyslu Karel Havlíček (ve vládě za hnutí ANO), ale ten s tím otálí. A to zavdává důvody ke spekulacím, co je příčinou této „liknavosti“.
„Sám nevím, proč s tím pan Havlíček čeká. Může to být proto, že má jiné priority, ale třeba také tuší, že by se svým návrhem mohl ve vládě nakonec pohořet,“ domnívá se expert na energetiku, klima a odpady z ekologické Hnutí Duha Jiří Koželuh. Právě on v Uhelné komisi společně s Janem Rovenským z Greenpeace ČR zastupoval nevládní sektor a neúspěšně prosazovali konec uhlí už v roce 2033.
Karel Havlíček odmítá, že by se tématu přestal věnovat. „Právě teď s Ministerstvem životního prostředí dáváme dohromady návrh usnesení, hned potom o tom bude jednat vláda,“ uvedl vicepremiér na dotaz Seznam Zpráv.
Sám přitom nevidí důvod pro jakoukoliv změnu konečného termínu oproti tomu, co loni v prosinci doporučila Uhelná komise.
„Vláda nemůže závěry Uhelné komise popřít. Ale rok 2038 není v celé věci to nejdůležitější, podstatnější je průběh odklonu od uhlí v celém tom období. A ten největší odklon bude už v letech 2025 až 2030. To je to rozhodující, ostatní je marketing ekologických organizací,“ doplnil vicepremiér Havlíček svůj názor i drobným šťouchancem vůči ekologickým aktivistům.
Většina ČSSD a část hnutí ANO
Přestože vláda mezní termín pro konec uhlí zatím neschválila, Havlíček už jeden pokus o získání vládního požehnání učinil. Příslušný materiál s průběžnými výstupy a doporučeními Uhelné komise totiž přinesl na jednání kabinetu na začátku února. Nicméně jeho kolegové si vyžádali, aby k celé věci nejdříve proběhlo meziresortní připomínkové řízení. K žádnému hlasování tudíž tehdy nedošlo.
A během připomínkového řízení se ukázalo, že zastánců rychlejšího odklonu od uhlí je i ve vládě až překvapivě hodně. Nikoliv jen ministr životního prostředí Richard Brabec (hnutí ANO), který už při hlasování v Uhelné komisi podpořil společně s ekologickými aktivisty rok 2033.
Rychlejší tempo totiž chtějí téměř všechny resorty pod nadvládou ČSSD. S výjimkou Ministerstva zemědělství řízeného Miroslavem Tomanem, který žádnou připomínku vůči Havlíčkovu návrhu neuplatnil.
K zelenější variantě se poměrně překvapivě připojila i některá další ministerstva, která řídí lidé z hnutí ANO. Konkrétně resorty financí vedený Alenou Schillerovou nebo resort školství v čele s Robertem Plagou.
„Zásadně nesouhlasíme s termínem útlumu využití uhlí pro účely výroby elektřiny a tepla v ČR stanoveným na rok 2038. Žádáme o stanovení dřívějšího termínu, za nejzazší termín však považujeme rok 2033. Tento požadavek opíráme mimo jiné o stanoviska vědeckých autorit, například Komise pro životní prostředí Akademie věd České republiky a Učené společnosti České republiky, “ napsalo do připomínek Plagovo ministerstvo.
Ministerstvo spravedlnosti (Marie Benešová) se nevyjádřilo, stejně tak Ministerstvo zdravotnictví (byť předchozí ministr Jan Blatný podporoval co nejrychlejší odklon). Ministerstvo pro místní rozvoj (Klára Dostálová) žádnou připomínku nevzneslo, výslovně na stranu Ministerstva průmyslu a Karla Havlíčka se postavil resort obrany s Lubomírem Metnarem.
Meziresortní řízení ale celkem jasně naznačilo, že varianta s rokem 2033 má v kabinetu minimálně stejnou podporu jako „Havlíčkova“ s rokem 2038. Samozřejmě mezitím na dvou ministerstvech došlo k personálním změnám, poměr sil se může zase změnit, ale právě to může být onen důvod, proč Karel Havlíček s hlasováním ve vládě stále vyčkává. Nechce jít do bitvy, pokud nemá jistotu výhry.
Tlak z obou stran
Jednoznačně na Havlíčkově straně je mimo jiné Hospodářská komora ČR, podle níž by dřívější odklon od uhlí znamenal reálné riziko pro investice v energetice, vnesl by zásadní nejistotu do otázky energetické bezpečnosti ČR a měl by i významné sociální dopady v uhelných regionech.
„Rok 2038 považujeme z pohledu útlumu uhelné energetiky za nejbližší možný, neboť do té doby musí být transformována většina teplárenských zdrojů, vybudován nový jaderný zdroj a energetický mix doplněn kombinací dalších zdrojů zajišťujících v maximální možné míře soběstačnost a energetickou bezpečnost státu,“ zapojila se do připomínkového řízení Hospodářská komora.
Naprosto klíčovou otázkou je, čím uhelné zdroje nahradit, když stále není ani vyjasněna budoucnost jaderné energetiky.
Avšak vedle těchto hlasů pro pozdější termín jsou slyšet i jiné, které upozorňují na to, že v reálném životě a v reálné ekonomice uhelná energetika umírá daleko rychleji než na papíře. I proto, jak nečekaně rychle rostou ceny emisních povolenek.
Stačí připomenout, že Uhelná komise počítala s cenou 30 eur za tunu vypouštěného CO2 až v roce 2030, avšak cena povolenky se už v minulých dnech poprvé v historii přehoupla přes hranici 50 eur. K nebývalému růstu cen přispívá mimo jiné přísnější politika ochrany klimatu a také vysoká poptávka ze strany investorů.
„Je to špatná zpráva především pro všechny podniky podléhající systému ETS, tedy s nutností platit za povolenky. Jde nejen o elektrárny a teplárny, ale o celou řadu podniků těžkého průmyslu, jako jsou například hutě a ocelárny, chemičky, a mnoho dalších,“ řekl k tomu v minulých dnech analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor.
Evropského systému obchodování s emisemi se v Česku povinně účastní asi 250 zařízení. Například mnohé teplárny se už teď dostávají do fatálních potíží a žádají stát o pomoc.
Expert z Hnutí Duha Jiří Koželuh je podobně jako mnozí jiní přesvědčen, že konec uhelné energetiky přijde už kolem roku 2030, ať už česká vláda rozhodne jakkoliv.
Myslí si přitom, že stanovení včasnějšího termínu je důležité právě proto, aby rychlý odklon od uhlí neprobíhal „nadivoko“. „Už kvůli možným sociálním dopadům by ten proces měl zůstat pod kontrolou vlády,“ vidí jako klíčové Koželuh.
Rozhodnutí do poloviny června?
Přestože všichni teď čekají, s čím v ruce přijde vicepremiér Havlíček, fakticky by s návrhem do vlády mohl dorazit i ministr životního prostředí Richard Brabec. Už proto, že byl vedle Havlíčka spolupředsedou Uhelné komise. Mimochodem tuto komisi stále nikdo nezrušil, měla by pořád pracovat, avšak od loňského prosincového verdiktu se už nikdy nesešla, čeká na další úkoly.
Zda ministr Brabec převezme ve věci hlavní iniciativu, není ale jisté. Zjevně se do toho nehrne, ale svůj rozdílný názor si ponechává. Přes svou mluvčí Petru Roubíčkovou po dotazu Seznam Zpráv vzkázal, že jeho stanovisko - aby se spalování uhlí ukončilo už v roce 2033 - „zůstává neměnné“. Brabec také očekává, že příslušný materiál k ukončení spalování uhlí půjde do vlády do poloviny června. Prý se na tom teď usilovně pracuje.
