Článek
Očekávané informace o skutečné imunizaci Česka, počtu nakažených i bezpříznakových pacientů přinesla studie kolektivní imunity.
Mezi 26 549 testovanými v Praze, Brně, Litoměřicích a na Olomoucku bylo 107 dosud neodhalených pozitivních testů. Ani v nejvíce zatížených lokalitách přitom nedosahuje podle předběžných výsledků podíl nakažených hodnoty pěti procent testovaných.
Podle dat má Česko také namísto zhruba 7 900 potvrzených případů ve skutečnosti 20 tisíc nakažených. Vysoký podíl „utajených“ pacientů souvisí s tím, že nemalá část infikovaných si vůbec nevšimla zdravotních potíží. Podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška může být bezpříznakových pacientů 27 až 38 procent.
Ani toto číslo ale stav zásadně nezdramatizovalo a nákaza ve větším rozsahu nepronikla do rizikových skupin.
Závěry však také znamenají, že si většina Čechů dlouhodobé protilátky proti infekci vůbec nevytvořila. Čím vyšší by procento imunizovaných bylo, tím by v tomto ohledu bylo lépe – podíl by naznačoval vyšší odolnost populace a méně potenciálních hostitelů viru.
Zpráva přitom zároveň přichází v době, kdy čím dál více odborníků mluví o možném návratu nákazy ve druhé, podzimní vlně. Kombinace dosavadní nízké imunizace společnosti, nástupu chřipkové sezony a virových onemocnění by poté mohla situaci zkomplikovat.
„Všichni si přejeme, aby to nenastalo. Nicméně víme, že na podzim nastane pseudokrizová situace tím, že přibude viróz a symptomů podobných covid-19 – horeček, kašle a podobně. Samozřejmě by všichni tito lidé měli zůstávat doma a nechávat se testovat, abychom si byli jistí, jaká je situace a zda druhá vlna nastala,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy epidemiolog Rastislav Maďar, který vede na ministerstvu zdravotnictví „rozvolňovací“ poradní orgán.
Nebezpečné by tak mohlo být například vědomé přecházení zdánlivě lehké virózy, během kterého může nakažený infikovat své okolí.
Nebezpečí podle epidemiologa plyne i z oslabení organismu jedním virem a následné onemocnění druhým. Těžký průběh potom může mít i ten, kdo není v rizikové populaci.
V pozoru
Ačkoliv je variant dalšího vývoje vícero a o chování nového koronaviru stále nelze dělat definitivní závěry, některá vodítka nabízí znalosti už prozkoumaných druhů virů. Podle Státního zdravotního ústavu lidskou populaci napadá zejména sedm známých koronavirů. Jejich hlavní sezona je přitom právě v chladnějších měsících. Napomáhá jim i častější kontakt lidí v uzavřených místnostech.
„Podle analogických indicií jsou ostatní koronaviry sezonní. I podle toho, kde se nejvíc rozšířil nový koronavirus, to vypadá, že mu vyhovuje nižší teplota. Je proto možné, že ho můžeme znovu očekávat na podzim, kdy se počasí zhorší,“ uvedl už dříve pro Seznam Zprávy Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.
Další a stále definitivně nezodpovězenou otázkou zůstává i to, jak dlouho v těle protilátky vydrží. Podle ředitele Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého Mariána Hajdúcha některé studie ukazují, že protilátky po nemoci covid-19 v organismu dlouhodobě nepřetrvají.
„Je také otázkou, jestli jsou protilátky jediným ochranným mechanismem, který proti infekci imunitní systém zapojuje. Od toho se bude odvíjet, jaké budou další fáze infekce,“ řekl odborník.
Úvahy o dopadech možného souběhu koronaviru a chřipkové sezony se nicméně objevují i v zahraničí. Nedávno na ně upozornil ředitel amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Robert Redfield.
Ten otevřeně varoval před možným příchodem druhé vlny koronaviru, která může přijít na podzim a může být mnohem horší než ta nynější, a to především kvůli souběhu s chřipkovou sezonou.
„Je tady možnost, že nápor příští zimu bude ve skutečnosti mnohem složitější než ten, kterému jsme čelili nyní. Můžeme mít chřipkovou a koronavirovou epidemii ve stejný čas,“ citoval Redfielda The Washington Post.
