Článek
Z dálnice D1 pozvolna mizí dopravní omezení spojená s modernizací. Dělníci mají mezi Prahou a Brnem opustit stavbu v listopadu kvůli zimní technologické pauze.
Podle oficiálních vyjádření silničářů mají šest let trvající opravy skončit za dva roky. „Je to bezpodmínečný termín,“ několikrát zopakoval ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO).
Stavbaři od roku 2013 opravili 90 kilometrů nejstarší tuzemské dálnice, jenže 70 kilometrů v sedmi úsecích stále chybí. Ministr nedávno překvapivě ohlásil, že by dokončení modernizace ještě rád urychlil. Pověřil Ředitelství silnic a dálnic vyjednáváním se stavebními firmami.
Třeba Eurovia, která se podílí na opravách čtyř úseků, informaci potvrdila. „Se ŘSD jednáme. Diskutujeme především technická řešení, která by ke zkrácení v řádu dní mohla vést. Tato jednání zatím neskončila, proto se k nim blíže nebudeme vyjadřovat,“ uvedla mluvčí firmy Iveta Štočková.
Oslovení experti však urychlení nevěří. Naopak: předvídají, že se termín dokončení znovu posune.
„Už teď je jasné, že dva roky nebudou stačit. Je to nereálné. Otázka také je, proč se termíny nekrátily rovnou při soutěžení zakázek,“ uvedla stavební inženýrka Miloslava Pošvářová. Dříve stavby ŘSD kontrolovala.
Stejný názor má dopravní expert Roman Budský. „Moc termínu 2021 nevěřím. Vina se hází na firmy. Primární problém byl v tom, co jim silničáři dovolili. Mělo se trvat na zkrácení termínů a daleko intenzivnější práci než dneska,“ zdůraznil.
Na urychlení je nyní podle expertů pozdě. „Stálo by to velké množství peněz. Dodavatel už je vysoutěžený a může si diktovat podmínky,“ řekla Pošvářová.
Na českých dálnicích se stále nepracuje 24 hodin denně, jako je tomu v některých západoevropských zemích. Stavební firmy se však hájí, že dělají maximum. „Některé vybrané činnosti provádíme i v noci. Například na začátku října jsme během nočních prací na úseku mezi Větrným Jeníkovem a Humpolcem pokládali cementobetonovou vozovku,“ uvedla Petra Havrlantová ze společnosti Skanska.
Argumenty stavbařů zůstávají stejné. Hygienické normy, potřeba silného osvětlení, které může oslnit řidiče, a také nedostatek lidí. „Nejen stavebníkům komplikuje práci nedostatek lidských a materiálových zdrojů, což se týká i modernizací. Dále se i přes osazené úsekové měření stále potýkáme s některými bezohlednými řidiči, kteří nedodržují rychlost, a ohrožují tak provoz i pracovníky stavby,“ řekla Havrlantová.
Podle mluvčí společnosti Strabag Edity Novotné se přes noc nepracuje ani v okolních zemích. „Pokud jde o zkušenosti z Rakouska, práce v noci jsou realizovány většinou při drobných opravách, kdy lze uzavírku ukončit před započetím ranní špičky, nikoliv u rozsáhlých projektů, jako je modernizace D1, kdy je jeden jízdní pás po dobu výstavby trvale uzavřený,“ sdělila.
Experti trvají na svém. „V nočních pracích jsou u nás obrovské rezervy,“ potvrdil dopravní expert Budský.
„Když se soutěžily první úseky v roce 2012, tak tam byla neomezená pracovní doba. Později to nové vedení ŘSD z nějakého důvodu změnilo,“ řekla Pošvářová.
Budský poukázal ještě na jeden fakt, o němž se doposud příliš nemluví. „Zapomínáme zapojovat prvky chytré telematiky. Takže budeme mít za pár let nový povrch, ale bez chytrých značek a zařízení, která jsou schopná efektivně dopravu řídit,“ řekl odborník.
Modernizace D1 začala v roce 2013. Od té doby stavbaři opravili devadesát kilometrů. Naopak ve dvou letech mají stihnout zbylých sedmdesát v sedmi úsecích. Zbývají i dva patnáctikilometrové úseky na Vysočině. Mezi Devíti kříži a Ostrovačicemi se ještě nekoplo do země. Je to poslední úsek modernizace, kde se ještě nepracuje.
Pošvářová očekává další problémy. Podle ní silničáři rezignovali na kontrolu staveb. „Není to pravda. Na stavby plně dohlížíme,“ řekl už dříve mluvčí ŘSD Jan Rýdl.
Odbornice na stavby mostů nesouhlasí. „Sleduji třeba, jak se nekvalitně dělá izolace mostů. Podle mě nevydrží a přijdou problémy. Všichni to uvidíme za pár let provozu modernizovaných úseků,“ dodala Pošvářová.
