Článek
Kraje nemají ani půl roku po příchodu koronaviru do České republiky přesné informace o jeho šíření. Právě kraje a obce přitom zřizují většinu nemocnic a ústavů sociální péče. Na rozdíl od státu také vládnou dostatečnou zásobou ochranných prostředků. Chybí jim ale data k tomu, aby neplýtvaly cenným materiálem a správně cílily ochranná opatření. Ministerstvo slíbilo, že se polepší.
Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), který spadá pod Ministerstvo zdravotnictví, bude krajům posílat přesnější informace a hejtmani už nebudou muset čekat na zprávy z médií. Vyplynulo to z pondělního jednání představitelů krajů s hlavní hygieničkou Jarmilou Rážovou.
„Provedli jsme opatření, která umožňují propojit krajské informatiky s Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR, abychom měli veškerá potřebná data zvláště nyní, kdy se objevují nová ohniska nákazy,“ uvedl pověřený předseda Asociace krajů Jiří Běhounek.
Co si ale pod tím máme představit? Chystanou změnu popsal pro Seznam Zprávy vedoucí webstudia ÚZIS Martin Komenda.
„Jednotliví zástupci krajů budou dostávat od ÚZIS servis v podobě dat na velmi vysoké úrovni detailů. Volně přeloženo to nebudou pouze agregovaná data, která má třeba veřejnost nebo média. A to z jednoho prostého důvodu, aby přesně kraje věděly, co se děje, a byly na to schopny reagovat,“ říká Komenda.
Problémy s daty
Přesnější údaje opakovaně žádal například hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák.
„V chytré karanténě, odkud čerpám informace, nemáte dostatek informací o klastrech, které jsou zdrojem nákazy. To se z celkových dat vytrácí,“ popsal Vondrák v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Systém sběru informací a jejich vyhodnocování je poměrně složitý. Odběrové laboratoře posílají data do Informačního systému infekčních nemocí (ISIN). Krajské hygienické stanice (KHS) laboratorní vyšetření ověřují a výsledek kontroly opět zaznamenávají do ISIN. Do stejného systému také nemocnice hlásí hospitalizované pacienty. ÚZIS potom tato data schraňuje v jedné centrální databázi, opravuje chyby a analyzuje data. Výsledné informace potom přeposílá v různé podobě krajům, ministrům nebo provozovatelům takzvané chytré karantény.
Systém sběru informací o pacientech s onemocněním covid‐19.
Při sběru informací opakovaně dochází k významnému počtu odchylek. V červenci proto proběhl audit čísel, která pravidelně zveřejňuje Ministerstvo zdravotnictví na webových stránkách. Při něm nárazově poklesl počet aktuálně nakažených o necelé dva tisíce z 5254 na 3479.
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha byla prudká změna způsobená mimo jiné tím, že hygienické stanice byly přeplněné a daly přednost hledání nových případů na úkor odepisování vyléčených. Tento postup pro Seznam Zprávy potvrdila i KHS Moravskoslezského kraje.
Změna však zasahuje až do dubna, kdy v mezičase bylo klidnější období a denní přírůstky byly v řádu desítek.
Úpravy se nevyhnuly ani hospitalizovaným. Klesl sice počet lidí, kteří kvůli covid-19 musí být v nemocnici, naopak se však zvýšil poměr těch, již jsou v těžkém stavu.
Rozchází se také informace od krajských hygienických stanic a Ministerstva zdravotnictví. Například v evidenci zemřelých jen výjimečně platí, že tentýž kraj má stejný počet zemřelých podle KHS a podle MZ. Tyto údaje u Vojtěchova resortu navíc procházejí validací, a ukazují tak situaci zhruba s týdenním zpožděním.
KHS Ústeckého kraje, Olomouckého kraje ani Vysočiny neuvádí na svých stránkách počet úmrtí v souvislosti s novým typem koronaviru.
A například karlovarská hygiena si na svá čísla nenechá sáhnout. „Nevím, proč to tak je. My naši statistiku uveřejňujeme každý den k páté hodině a za těmi informacemi si stojíme. Ta data jsou validní,“ reagovala začátkem července mluvčí karlovarské hygieny Michaela Zajíčková na otázku o rozdílných výstupech. Podle KHS v kraji tehdy zhruba týden nebyl žádný aktuálně nakažený, zatímco informace ministerstva mluvila o více než padesáti.
„Musí se to sjednotit!“ říká o rozdílných informacích od ministerstva a jednotlivých hygienických stanic Komenda. „Na tom právě pracujeme. My chceme pro KHS nejen dávat report v podobě pokročilých analyticky zpracovaných CSV, Excelů, které říkají aktuální stav v daném regionu, ale zároveň připravujeme ve spolupráci s KHS to, že na jednotlivých webech KHS bychom rádi, aby byly informace pouze z jednoho zdroje, a to je právě ISIN.“
Mrtví zkrátka někdy ožijí
Jednotlivé kraje by také od ÚZIS měly dostávat informace určené ke zveřejnění na webových stránkách a sociálních sítích. Podle Komendy by k tomu mělo dojít v průběhu srpna.
„Jsme v jednání s jednotlivými zástupci krajů. Nejsou to pouze hejtmani, jsou to většinou nějací šéfové přes informatiku nebo jednotliví krajští zastupitelé. My budeme tento servis poskytovat v různé podobě, budou to datové sady. Někdo bude technicky schopen si to napojit i na nějaká další rozhraní, někdo bude zpracovávat data ve formátu CSV, tedy Excelů, to už je na každém regionu.“
Informace o počtu nakažených, jejich kontaktech, věku a místě bydliště nebo dokonce i počtu mrtvých podle Komendy nemohou být nikdy perfektní.
„Jedna věc je neúplnost těch dat, tam alespoň z mého pohledu už není zpětných úprav tolik, co bývalo. Je ale nutné brát v potaz aspekt samotných KHS a toho, v jakém kapacitním stavu nebo IT gramotnosti tyto instituce jsou, aniž by to měla být nějaká kritika,“ říká IT odborník.
Každý den laboratoře otestují několik tisíc lidí, nakažených je v současné době přes 17000. Při takovém množství údajů se zkrátka občas někdo překlikne. Ve statistikách se tak třeba minulý týden objevilo úmrtí osoby mladší 14 let, aby po několika hodinách opět ze záznamů zmizelo.
„To, že někdo zadá špatné datum, se prostě a jednoduše může stát. Je nutné si uvědomit, že úmrtí jako taková podle listu o prohlídce zemřelého máte třeba tři měsíce zpětně. My pracujeme v řádu dní, což je svým způsobem unikát, ale nese to tu ‚daň‘, že občas něco není zadáno korektně,“ dodává Komenda.
