Konec nouzového stavu? To nejde, vše by přestalo platit, říká Hamáček

Nestíháte číst? Poslechněte si audioverzi rozhovoru.

Věříte, že vám Sněmovna v úterý schválí prodloužení nouzového stavu?

Já doufám, že ano, protože v tom opačném případě, pokud by žádost nebyla schválena a skončil nouzový stav ke 30. 4., tak by se od 1. 5. zcela rozvolnila bezpečnostní opatření a Česká republika by byla jediným státem na světě, který by neměl žádné omezení či žádné opatření v boji proti koronaviru. A já si myslím, že takové prvenství bychom si mohli odpustit.

Někteří právníci ve výzvě Rekonstrukce státu, tvrdí, že to jde ale udělat i jinak, bez nouzového stavu.

To by mě zajímalo jak. Protože soud, který zrušil opatření Ministerstva zdravotnictví, jasně řekl, že pokud vláda omezuje takto zásadním způsobem život v České republice, tak to nemůže dělat pouze nařízením ministerstva podle zákona o ochraně veřejného zdraví, jak to udělala, a to rozhodnutí bylo zrušeno, ale že musí postupovat podle krizového zákona, který to umožňuje. Nicméně, aby krizový zákon mohl být použit, musí země být v nějakém druhu mimořádného stavu, musí tady být buď stav nebezpečí, nebo stav nouze, nebo stav ohrožení státu. Protože již z definice je to zákon pro krizové období, nikoliv pro období standardní. A já říkám, že v tom standardním módu policie měří rychlost, hasiči hasí a armáda je v kasárnách. A evidentně takový stav není, protože policie na hranicích s hasiči vozí ochranné pomůcky a armáda odebírá lidem krev. To znamená, my jsme v situaci, kdy nefungují standardní mechanismy, a proto je potřeba v souladu s usnesením soudu použít krizové zákony. A já to vidím naprosto jednoduše a jasně a neznám právní názory, které říkají, že to jde udělat jinak, každopádně jinak už to vláda udělat zkusila a pražský soud to zrušil.

Berete verdikt pražského městského soudu jako svoje vítězství, když řekl, že ta opatření musela být vyhlášena podle krizového zákona a váš resort pak tweetoval, že tohle říkáte celou dobu?

Já bych nemluvil o vítězství, prostě my jsme od začátku jako krizový resort říkali, že se má postupovat podle krizového zákona a podle krizového řízení a ten soud nám samozřejmě dal za pravdu. Ale teď asi není prostor, aby někdo jásal nad tím, že měl dobrý nebo špatný právní názor. Prostě je to pravomocný rozsudek, který my jsme respektovali a Poslanecká sněmovna, pokud odmítne prodloužit nouzový stav, tak buď by nutila vládu do nezákonného postupu, že by vláda v zájmu zachování těch opatření je musela zkusit vyhlásit znova pravděpodobně podle zákona o ochraně veřejného zdraví, což by bylo protizákonné, nebo by ta opatření přestala platit.

Jak ale tohle působí na lidi, když vy říkáte: My to říkáme celou dobu, ale na druhou stranu to vláda vyhlásila podle Ministerstva zdravotnictví a jiného zákona a ještě se to veřejnost dozvěděla zpětně?

Nikdo v České republice nemá zkušenosti s takovouto krizí. I to celé naše krizové řízení, které je z mého pohledu velmi dobře nastaveno, bylo nastavováno až po zkušenosti s katastrofálními povodněmi. A mimochodem, pokud se podíváte na krizový zákon, tak ten je hodně psán na povodně a není psán na jiné takové katastrofy. To je třeba ta debata o náhradě škod, kdy zákonodárce, když přijímal krizový zákon a mluvil o odškodnění, tak od začátku se počítalo v souladu s tím, že to bylo psáno na povodně, na materiální odškodnění. Prostě když někomu zlikvidujete bagr a během těch povodní ho utopíte, tak ho tomu majiteli stát zaplatí. Ale rozhodně nikdo nepočítal s tím, že bude odškodňovat někoho, kdo v důsledku povodní musel uzavřít restauraci, takže tím chci říct, že je to unikátní situace a do jisté míry se všichni učíme za pochodu.

Učíte se za pochodu, na druhou stranu vy jste se nejdříve dohadoval s ministrem zdravotnictví na Twitteru, potom s premiérem Andrejem Babišem ohledně toho, jestli prodloužit nouzový stav nebo ne, je tedy lepší spíše s nadsázkou sledovat vaše sociální sítě než tiskovky vlády?

Nikoliv, já jsem vždycky pouze reagoval. A pokud jsem něco zveřejnil na sociální síti, tak to z mého pohledu byla informace pro veřejnost i pro novináře, abych nemusel odpovídat dvaceti novinářům na stejnou otázku, takže z mého pohledu to byla součást mojí komunikace. Nicméně vždycky v reakci na prohlášení některého z vládních kolegů. Já jsem nikdy tu diskuzi na sociálních sítích nezačínal.

Koordinátor epidemiologického týmu Ministerstva zdravotnictví Rastislav Maďar řekl, že on je proti urychlenému uvolňování opatření proti šíření koronaviru, ale vláda podle něj rozhoduje podle ekonomů, ne podle epidemiologů. Kdo má tedy hlavní slovo?

V tomto bych s panem Maďarem nesouhlasil. Pokud platí to, co říká, tak to je nějaký komunikační problém na Ministerstvu zdravotnictví. Protože my, když jsme rozhodovali o těch jednotlivých uvolňováních a probíhala diskuze, tak já jsem se vždycky ptal pana ministra a pana náměstka Prymuly, jaké je stanovisko Ministerstva zdravotnictví. A ve chvíli, kdy Ministerstvo zdravotnictví řeklo: Ano, my souhlasíme s tímto postupem, tak já jsem řekl: Dobře, tak to má moji podporu. A v jednom případě, to se týkalo zrychleného otevírání obchodních center, Ministerstvo zdravotnictví řeklo, že je proti, a já jsem tento názor respektoval a také jsem to nepodpořil. Takže já jsem se opíral o stanovisko Ministerstva zdravotnictví, nicméně očekávám, že pokud čelní představitelé Ministerstva zdravotnictví prezentují nějaký názor, takže to je názor celého rezortu, respektive, že to je názor vykomunikovaný v rámci rezortu.

Já narážím na to, že Rastislav Maďar řekl, že má osobní problém s tím, že se o měsíc dřív otevřou obchodní centra než školy. Souhlasíte s tímto návrhem?

Ale to není o tom, zda s tím souhlasím nebo nesouhlasím. Já znova říkám: Já dám na stanovisko odborníků. A odborný rezort v tomto pohledu je Ministerstvo zdravotnictví a já jsem zatím v těch debatách, minimálně v tom posledním rozhodování, stál na straně Ministerstva zdravotnictví. To, že v rámci Ministerstva zdravotnictví mají různé názory, tak to je asi možné, nicméně pro mě je relevantní vedení toho resortu.

A vy sám jste spokojen s tím, jak je to rozplánované, lidé třeba hodně řešili, že mohou dřív nechat ostříhat svého psa než sebe, vy sám jste dokonce zveřejnil fotku, kde jste vzal holicí strojek do ruky a ostříhal jste se.

To je vcelku logické, protože pes není přenašečem koronaviru na rozdíl od člověka. A já mám desítky e-mailů od kadeřnic, kdy mě ještě před nějakými deseti patnácti dny prosily, ať kadeřnictví neotevíráme, protože se bojí. Bály se, že se za tu hodinu nebo hodinu a půl, kdy se starají o klientku nebo o klienta, tam ta expozice je tak dlouhá a tak blízká. Takže pokud ostříhat psa není žádné epidemiologické riziko, tak nevidím důvod, proč to zastavovat. Stříhání lidí nebo kadeřnické služby, tam to riziko je velmi velké.

Vzhledem k tomu že jste říkal, že krizový zákon není stanoven na takovou situaci, že je postaven na povodně, nezvažuje právě ministerstvo do budoucna změnit i systém voleb, kdyby třeba tohle udeřilo znovu, druhá vlna na podzim?

Systém voleb, tak o tom jsme neuvažovali.

Myslím tím, že by lidé mohli volit jiným způsobem, že by museli vyloženě přijít do volební místnosti?

To se bavíme o korespondenčních volbách, ale asi není možné volby kompletně nahradit volbami korespondenčními. Na to připraveni nejsme. Byla tady debata o digitalizaci voleb ve smyslu volení po internetu, to jsme zatím odložili, protože tam to riziko zneužití, které opíráme i o některé estonské zkušenosti, bylo a stále je velmi vysoké. Že by teď někdo chystal zásadní reformu volebního systému, to nikoliv. To, co budeme muset udělat, až ta krize skončí, tak se podívat na systém krizového řízení a podívat se, jak se osvědčil a jak teda případně některé věci upřesnit a změnit.

Když jsme u voleb, tak se vás zeptám jako předsedy ČSSD, proč chcete za volebního manažera Michala Haška, když část vašich spolustraníků s tím výběrem spokojená není?

Sociální demokracie má právo si rozhodovat o svých interních opatřeních sama, funkce volebního manažera není funkce politická, to je funkce manažerská, tudíž to pokládám za interní věc sociální demokracie a nehodlám o tom diskutovat v médiích.

Ale vy jste po té jeho provalené schůzce v Lánech řekl, že kdo lže, nemá být politikem, já připomenu, že Michal Hašek lhal v přímém přenosu jedenáctkrát.

Znovu říkám, že volební manažer není politická funkce.

To znamená, že na něj platí jiná pravidla?

Já znovu říkám, že to je interní věc sociální demokracie.

Více už se k tomu vyjadřovat nechcete?

Ne.

A můžu se zeptat, z jakého důvodu? Protože jihomoravský hejtman tehdy prohrál volby poté, co se ukázalo, že mu mluvčí pod krycím jménem dělala odsouzená lobbistka Jana Mrencová, tak jestli je to dobrá volba i v této souvislosti?

Ale je to interní věc sociální demokracie, paní redaktorko.

Pane vicepremiére, vy jste jako vnitro zásobovali zemi v té době největší krize ochrannými pomůckami, kdo všechno je ve vašem nákupním týmu?

Nákupní tým vede pan náměstek Knop, což je náměstek Ministerstva vnitra pro ekonomiku a jsou v tom další úředníci Ministerstva vnitra, kteří za Ministerstvo vnitra ty dokumenty zpracovávají, podepisují smlouvy, objednávky a vlastně i mají na starosti řízení logistiky, kde spolupracují s příslušníky Hasičského záchranného sboru. A pokud se mě ptáte, s kým dalším spolupracujeme, tak při vyhledávání těch kontaktů nebo dodavatelů v Číně spolupracujeme s Česko-čínskou komorou vzájemné spolupráce.

A jakou roli tam přímo hraje Jaroslav Tvrdík, má nějaký oficiální dokument na tu svoji funkci?

Jaroslav Tvrdík je součástí krizového štábu Ministerstva vnitra, kam jsem ho přizval já, protože to je krizový štáb ministra vnitra a to je rozhodnutí ministra, tudíž nevím, jaký další dokument by měl mít.

Jestli je pověřený vyloženě oficiálním dokumentem, smlouvou?

Na co?

Na tu jeho spolupráci s vámi?

Ale on nepotřebuje žádnou smlouvu. Já jsem ho požádal o spolupráci a nevidím důvod, abych mu dával nějakou smlouvu v situaci, kdy za to není placen.

Já se na to ptám, protože deník Aktuálně.cz a týdeník Respekt přišly se zjištěním, že letenku hradního kancléře Vratislava Mynáře kupovala právě Česko-čínská komora Jaroslava Tvrdíka, který tam byl s nimi.

A jak to souvisí?

Jestli vás neznepokojuje to, že státnímu úředníkovi koupila letenku za 150 tisíc korun soukromá komora?

Ale v tom nefiguruje Ministerstvo vnitra, to se musíte zeptat na Hradě, ale já vůbec nevím, jakou souvislost má nákup ochranných pomůcek s tím, co vyřizovala Kancelář prezidenta republiky v Číně.

Já se na to ptám, protože ta mise do Číny není úplně jasná a některá média spekulují o tom, jestli právě se už v Číně nemohly domlouvat zakázky nebo obchody, jaké ochranné pomůcky Česká republika od Číny koupí.

To je naprostý nesmysl.

To tedy odmítáte?

Samozřejmě. A pokud si zrekonstruujete vývoj těch událostí, tak je naprosto evidentní, že to je naprosto šílená spekulace. Protože Ministerstvo vnitra do doby, než vláda rozhodla, že má Ministerstvo vnitra tu situaci vyřešit, v situaci, kdy se ukázalo, že je obrovský problém s dodávkami ochranných pomůcek, tak Ministerstvo vnitra žádnou roli při nákupu ochranných pomůcek pro jiný sektor než pro vnitro nehrálo. My jsme nakupovali ochranné pomůcky pro policii a pro hasiče, což bylo v souladu s naším zadáním, ale v žádném momentě Ministerstvo vnitra neplánovalo nákup pomůcek pro celý stát. My jsme do toho vstoupili v situaci, kdy se ukázalo, že nám hrozí obrovský průšvih, že lékaři a zdravotníci nebudou mít ochranné pomůcky, tak jsem na jednání s premiérem nabídl, že se pokusíme ty věci zajistit dodávkami z Číny. Ale ta věc rozhodně nebyla plánovaná dopředu, ani být plánovaná nemohla, protože já jsem nemohl předpokládat, že Ministerstvo zdravotnictví nedostojí těm svým závazkům. Nebo tomu, co mu bylo uloženo z vlády.

A podle jakého klíče vybíráte firmy, které Česku dodají ochranné pomůcky?

Podle toho, zda mají příslušné certifikáty, zda mají příslušnou kapacitu a zda ty ceny, za které to nabízejí, jsou akceptovatelné.