Článek
„Školy zůstanou i po zrušení nouzového stavu ve stejném režimu jako doposud,“ uklidňoval po čtvrtečním jednání poslanců, kteří zamítli prodloužení nouzového stavu, ministr školství Robert Plaga (za ANO).
Neplatí to ale pro všechny školy. Ty vysoké totiž bez nouzového stavu zcela uzavřít nelze, takže by se po jeho konci studenti vysokých škol do laboratoří nebo poslucháren mohli vrátit. Vláda sice na návrh hejtmanů nouzový stav v neděli opět prodloužila. Zatím ale není jasné, zda jde o legální krok, a navíc bude platit patrně jen 14 dní. Po uplynutí této lhůty se tak otázka uvolňování opatření dostane opět na stůl.
Uvědomuje si to i Ministerstvo zdravotnictví. Připravilo proto nový návrh pandemického zákona. Vláda včera dokument schválila. Urychlené projednání pandemického zákona ve Sněmovně žádali hejtmani, když o víkendu vyjednávali s vládou o prodloužení nouzového stavu. Návrh zákona, jak ho připravilo Ministerstvo zdravotnictví, se liší jen v detailech od znění, které schválila vláda už loni v květnu.
Mimo jiné se v pandemickém zákoně řeší právě i fungování vysokých škol. Podle zákona o ochraně veřejného zdraví totiž může Ministerstvo zdravotnictví svým opatřením nechat doma jen žáky mateřských, základních nebo středních škol.
„V aktuální platné úpravě absentuje možnost pro omezení výuky nebo jiného provozu vysoké školy nebo stanovení podmínek pro výuku nebo jiný provoz vysoké školy, kdy z principu se jedná o stejná rizika spojená s přenosem onemocnění. Vzhledem k velké kumulaci osob na jednom místě a tím velmi příznivému prostředí pro šíření epidemie se proto navrhuje doplnit možnost uzavřít či omezit provoz i u škol vysokých,“ píše se v důvodové zprávě k návrhu pandemického zákona.
Ministerstvo zdravotnictví si problém uvědomuje a snaží se problematiku vysokých škol včlenit do různých návrhů. Naposledy před Vánoci se možnost uzavření vysokých škol objevila i v novele zákona o ochraně veřejného zdraví, kterou ale musel ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) po velké kritice stáhnout.
Rektor: VŠ by zbrkle neotevřely
S končícím nouzovým stavem se už vysoké školy ale na alternativu opětovného obnovení prezenční výuky připravovaly. Jak ale upozorňuje například rektor České zemědělské univerzity a předseda České konference rektorů Petr Sklenička, žádné živelné otevření vysokých škol by ani bez nouzového stavu nenastalo.
„Pokud by k tomu došlo, vysoké školy by zbrkle a zcela neotevřely. Pouze bychom aktivovali naše semafory a metodiky, které máme připravené už od podzimu,“ říká Sklenička.
Už nyní jsou na vysokých školách povolené konzultace a zkoušky do 10 lidí. Po konci nouzového stavu by o dalších režimových opatřeních rozhodovaly krajské hygienické stanice. Takový postup platil částečně i loni a mohl by podle Skleničky fungovat i nyní.
„Kdybychom začali rozvolňovat, v první vlně bychom chtěli zajistit kontaktní výuku asi jen pro pět procent studentů, tedy zhruba pro tisíc lidí. Výuku by zvládlo zajistit pár desítek pedagogů. Učilo by se v malých skupinách a všichni by se testovali,“ nastiňuje možný scénář rektor České zemědělské univerzity.
Úplné uzavření vysokých škol bez nouzového stavu, ale za současných legislativních pravidel nepřichází v úvahu. K takovému kroku přistoupila Hygienická stanice hlavního města Prahy na konci loňského září, tedy prakticky ještě před samotným začátkem akademického roku. Městský soud v Praze ale konstatoval, že hygiena nepostupovala správně.
Na druhou stranu mohou krajské hygienické stanice určovat obecná pravidla. Už loni v únoru například platilo, že vysoké školy musely hlásit studenty a pedagogy, kteří se vrátili z Číny. Tito lidé měli pak na 14 dní zakázáno se účastnit výuky.
