Článek
Podle Organizace spojených národů jsme právě vstoupili do Mezinárodního roku míru a důvěry, ale také do roku udržitelné ekonomiky a v neposlední řadě i do roku ovoce a zeleniny.
Doba postpandemická
Je ale víceméně jisté, že se minimálně prvních několik měsíců ponese ve znamení roku minulého, a to kvůli dopadům pandemie koronaviru, která zasáhla takřka všechny oblasti našeho žití. Například Spojené státy americké počítají s tím, že do června proočkují polovinu svých obyvatel. A dalších třicet procent Američanů už bude mít svoje vlastní protilátky.
Dohromady se však budou muset dávat ekonomiky zemí, které prošly tvrdými lockdowny a restrikcemi. Podle analýzy časopisu The Economist budou mít dopady pandemie za následek především prohlubování finanční nerovnosti.
Po velkém loňském pádu ekonomiky však ještě tentýž rok nastal opět obrovský nárůst, a to díky několika typům vakcín, jejichž účinnost byla potvrzena. Podle OECD by v roce 2021 měl nastat růst hrubého světového produktu až o 4,2 procenta.
Jednotlivé státy ale zásadním způsobem reorganizují vlastní plánované rozpočty a mnoho z nich se bude dostávat do historicky největších dluhů. Například v Evropě musíme počkat i na to, co s rozpočty udělá injekce v podobě fondu Evropské unie, tzv. Next Generation EU. Ve Spojených státech zase na kroky nové prezidentské administrativy.
Biden, konec Merkelové i Castra
A to je také jedna ze zásadních událostí začínajícího nového roku – lednová inaugurace nového amerického prezidenta. Demokrat Joe Biden v listopadových volbách porazil republikána Donalda Trumpa a kormidlo americké politiky se velmi pravděpodobně stočí jiným směrem.
USA se například opět připojí k Pařížské klimatické dohodě, kterou Trumpova administrativa vypověděla. Od Bidena se očekává i zmírnění rozbouřených vztahů na Blízkém východě nebo obchodní války s Čínou.
Své nové politické představitele si v roce 2021 zvolí Nizozemci, Němci nebo Skotové. Pro německý Bundestag to znamená i konec kancléřky Angely Merkelové, která se nebude ucházet o znovuzvolení do funkce. Po patnácti letech tak Německo zažije politické zemětřesení a dobu, kterou už nyní zahraniční média označují jako éru post-Angela.
Po více než 60 letech by také mělo dojít ke konci vládnutí rodiny Castrů na Kubě. Bratr dlouholetého lídra Fidela Castra Raúl oznámil, že na dubnovém sjezdu komunistické strany odstoupí z funkce generálního tajemníka strany, a tedy hlavy státu.
Arménie má v plánu referendum o ústavních změnách. Arméni budou hlasovat o tom, zda chtějí vyměnit sedm z devíti ústavních soudců. Ti byli do funkce zvoleni před rokem 2018, který pro Arménii znamenal výrazné politické změny v čele s aktuálním premiérem Nikolem Pašinjanem.
Klima a přesunuté akce
Přestože někteří političtí představitelé v roce 2020 téma klimatické změny „odkládali“ na dobu postkoronavirovou, problém přetrvává. Uplynulý rok znamenal opět nejteplejší rok v historii měření.
Zásadní bude summit o klimatu zemí OSN COP26 ve skotském Glasgow. Ten se měl konat již v roce 2020, kvůli pandemii byl přesunut na listopad 2021.
A v plánu jsou i další velké události, které se v uplynulém roce kvůli covidu-19 nemohly konat. Jednou z nich je i největší světový svátek sportu – olympijské hry. Na přelomu července a srpna se tak snad můžeme těšit na letní hry v japonském Tokiu. Zákaz účasti ale dostala Ruská federace, která dostala další trest za systematický doping.
Nového termínu se dočkají i fotbaloví fanoušci. Šestnácté Euro se má odehrát v červnu a červenci 2021. Přesunula se rovněž světová výstava Expo, kterou ve Spojených arabských emirátech zahájí v říjnu.
