Konec jedné éry. Republikáni hledají cestu, jak si udržet moc i bez Trumpa

Bílý dům i Kongres mají po letech zase pod kontrolou demokraté. Jak ale poslední čtyři roky zahýbaly s táborem republikánů? Co se vlastně teď ve straně děje? Jsou loajální k Donaldu Trumpovi, nebo hledají novou identitu?

Pro Republikánskou stranu znamenal bod zlomu zejména nedávný útok na Kapitol, sídlo zákonodárců ve Washingtonu. Mnozí z něj viní právě čerstvého exprezidenta, který vyzval k „divokým protestům“. Nepokoje ale nabraly bezprecedentních rozměrů a vyžádaly si několik obětí.

„Ta bezvýhradná podpora Donalda Trumpa už pro některé kongresmany nebyla udržitelná. Po nepokojích v Kongresu ale určitě začali víc kalkulovat, do jaké míry se od něj odstřihnout. A pragmaticky zvažují, jak už to tak v politice bývá, co to bude znamenat pro jejich šance na znovuzvolení,“ komentuje dění v americkém konzervativním táboře amerikanista Petr Kopecký, který působí na Ostravské univerzitě.

Republikánští zákonodárci byli podle Kopeckého vůči Trumpovi loajální, dokud byl schopný prosadit jejich priority – třeba snížit daně nebo obsadit federální soudy konzervativci. Tolerovali (někteří i přímo podporovali) také exprezidentova tvrzení o tom, že prezidentské volby byly zmanipulované. S útokem na Kapitol, jeden ze symbolů americké demokracie, se ale situace změnila.

Ačkoliv ale v americkém mediálním prostoru často zaznívá spojení „post-Trump éra“, podle Kopeckého bychom měli tato tvrzení brát s rezervou. Donald Trump sice už nebude obývat Bílý dům a ztratil podporu mnoha republikánských špiček, ale předtím ve volbách získal přes 74 milionů hlasů. „A to je politický kapitál, kterým se nemůže pochlubit žádný republikán před ním. Velká část jeho příznivců ho navíc neopustila ani teď a bez jejich hlasů bude pro republikány těžké udržet si křesla a vliv,“ připomíná amerikanista.

Republikáni, kteří hledají, do jaké míry se od pětačtyřicátého prezidenta USA distancovat, jsou nyní ve složité situaci. Listopadové volby, kdy si Američané volili nejen svého lídra, ale i zákonodárce, nedopadly pro konzervativní tábor vůbec dobře.

Prezidenta získali demokraté, republikáni nedosáhli ani na pohodlnou většinu ve Sněmovně reprezentantů či Senátu. A lednové druhé kolo senátorských voleb v Georgii definitivně potvrdilo, že i v horní komoře Kongresu, kde měli ještě šanci, budou v příštím dvouletém období představovat opozici.

„Bez vítězství v Georgii by demokratický prezident Joe Biden mohl jen stěží prosadit slíbené reformy a klíčová opatření. Možná spíš vůbec. Nyní by mohli republikáni těžit z toho, že demokraté jsou názorově vlastně docela pestrá skupina. A za zmínku stojí i procedura zvaná Filibuster – jde o procesní obstrukci některých kroků, kdy i menšina v Senátu je schopná některé legislativní kroky zablokovat. Takže předpokládám, že i to budou chtít republikáni někdy využít,“ říká v Checkpointu docent Kopecký.

Celou epizodu podcastu si poslechněte v přehrávači v úvodu článku.