Článek
Pauknerův holding Carbounion Bohemia zatím blížící se konec doby uhelné na svém hospodaření nepociťuje. „Za rok 2018 máme dokonce lepší výsledky než o rok dřív,“ říká byznysmen, jehož skupině klesl předloni dočasně zisk na 93 milionů korun, ale v loňském roce už zase zaznamenal růst ke 140 milionům.
Ještě před pár lety čeští těžaři a energetici zoufale bojovali za zrušení limitů těžby hnědého uhlí v severních Čechách a varovali, že dokud vláda těžbu za limity nepovolí, nebudou mít české elektrárny a hlavně teplárny z čeho vyrábět. Milion domácností, zásobovaných teplem z hnědouhelných zdrojů, měla postihnout energetická krize.
Odchod od uhlí už je vidět
Podle obchodníka Pauknera, který zná evropský i český uhelný trh jako málokdo u nás, ale čeká zemi v příštích letech spíš přebytek než nedostatek uhlí.
Už teď, v době, kdy se domácí hnědouhelné firmy k hranici limitů teprve blíží, začínají energetici přestavovat své zdroje na jiná paliva. „Ukazuje se to například v Teplárně Příbram, která má s mou firmou uzavřenou dlouhodobou smlouvu. Přichází tam nový investor a ten chce stavět kotel na zemní plyn a stávající kotel přestavět na biomasu. Opatření na ochranu ovzduší se už začínají projevovat,“ říká obchodník.
Už v příštím roce chce ČEZ odstavit své uhelné bloky v Mělníku či Prunéřově, skupina EPH zase vzdala modernizaci dvou kotlů ve své elektrárně v Opatovicích a také je chystá k uzavření. Otazníky se vznášejí nad elektrárnou Chvaletice, jež žádá krajský úřad o výjimku z přísných emisních limitů. Nebude Česku energie ze zavíraných zdrojů chybět?
Paukner si to nemyslí. „Jsme vývozci energie, takže máme rezervu. A navíc jsou v posledních letech u nás teplé zimy, spotřeba energie je nižší,“ vysvětluje.
Jak se dívá na evropskou politiku, která jeho byznys pomalu posouvá k propadlišti dějin? „Jsem v rozdvojené situaci,“ říká. „Rád bych, aby se uhlí spalovalo co nejdéle. Ale jsem realista,“ říká.
Čeští brouci Pytlíci
Vychází mimo jiné ze znalosti Německa, které energetický trh v celé střední Evropě ovlivňuje. Dlouho v Německu žil, pohybuje se na tamním trhu, sleduje média, jezdí po odborných konferencích. A na rozdíl od řady svých kolegů z branže nepochybuje o tom, že Němci dotáhnou ke konci svou Energiewende, tedy přechod od klasické energetiky k obnovitelné.
„Němci zvládnou odchod od jádra i od uhlí. Počítají s tím, že tuto produkci nahradí plynem a obnovitelnými zdroji. Už dnes je tam 40procentní snaha o získávání energie z obnovitelných zdrojů. Čeští skeptici to podceňují, rádi by, aby se situace vyvíjela podle jejich představ. Češi mají tendenci být takovým broukem Pytlíkem, který všechno ví. Měli bychom se ale spíš zaměřit na to, abychom vytvořili vlastní reálnou energetickou koncepci a dokázali prosadit naše zájmy v Bruselu,“ dodává uhelný obchodník.
Připouští Petr Paukner, že spalování uhlí, na němž zbohatl a jemuž se věnuje celý život, ohrožuje planetu? „Jistě, ideální stav je získávat energii z obnovitelných zdrojů. Uhlí k negativním jevům v životním prostředí přispívá, ale není to jediný faktor. Vidíte, kolik denně vzlétá a přistává letadel, přičtěte si k tomu vlivy způsobené silniční dopravou nebo živočišnou výrobou… Tenhle problém by se neměl řešit revolučně, musí se hledat zlatá střední cesta. A navíc – podívejte se, jaké znečištění produkuje Čína nebo USA: Je dobře, že se Evropa snaží být premiantem v dekarbonizaci. Ale její přínos bude jen kapkou v moři.“
