Článek
„Jestli tady půjdeš, dostaneš flákanec!“
Neobvyklá výhrůžka poslance Lubomíra Volného během strkanice u předsednického pultu Sněmovny má šanci v soutěži o výrok volebního období.
Nepřipomíná jenom úlet jednoho zákonodárce, zároveň klade otázku, jak je možné, že nikdo nedokázal včas zastavit člověka, který chtěl za každou cenu vyvolat skandál, a proto už do Sněmovny přišel v tričku a bez roušky.
„Současné vedení neumí Sněmovnu řídit. Nikdy jsme nezažili tak nepřetržitý chaos,“ hodnotí poměry v dolní komoře parlamentu nejdéle sloužící poslanec Marek Benda z opoziční ODS.
Věta poslance Bendy nevysvětluje případ Volného. Dosud v žádném volebním období poslanci neprojednali tolik návrhů na změnu zákonů, zároveň po žádné předchozí sestavě nezůstalo tolik zákonů ležet pod stolem.
Obvyklý počet norem, které při poslední schůzi volebního období dorazily nejdále do prvního čtení, dosahoval v roce 2009 a 2013 zhruba sedmdesáti. Ve volební periodě 2013–2017 se počet nedokončených zákonů zdvojnásobil, probíhající schůze takových zákonů s téměř nulovou šancí, že se o nich vůbec bude hlasovat, eviduje 283.
Několik z nich dostane příležitost na čtyřech schůzích, které se plánují do léta, blížící se volby ale vyhlídky zhoršují.
Zkušenější poslanci dokážou popsat, v čem se mechanismus Sněmovny zadrhl.
V předchozích obdobích bývalo zvykem, že předsedové vlády a Sněmovny průběžně domlouvali postup, jak pomocí nových zákonů uskutečnit vládní politiku. O tom, že Andrej Babiš (ANO) konzultuje své záměry se současným šéfem dolní komory Radkem Vondráčkem (ANO), však nikdo ve Sněmovně neví.
Realizovat plány vládní koalice v běžném provozu obvykle připadá šéfovi poslanců nejsilnější strany, Jaroslav Faltýnek ale nemá zadání, a tak nechává schůzím živelný průběh. „Premiér musí vědět, co chce, ale to teď neplatí. Nemá tah na branku,“ popisuje jádro problému z pohledu opozice Marek Benda.
Přehled schválných zákonů, kterými vláda naplňuje volební program je proto neobvykle chudý.
Pokud se nechá stranou prosté zvyšování sociálních dávek a dočasné změny během pandemie, patří do nejvyšší kategorie jenom zákony, které nařídily zdanit církevní náhrady a zavést 3. a 4. vlnu pokladen EET. První z nich však zrušil Ústavní soud a druhý vyřadila během pandemie z provozu sama vláda. Většinu navržených zákonů, ze kterých se na každé schůzi definitivně schválí maximálně deset, tvoří změny stávajících norem podle požadavků Bruselu a jednotlivé nápady poslanců.
Vlna legislativy se začala zvedat okolo roku 2010. Nejdříve se pomocí nových zákonů snažili vylepšit svou image outsideři, například poslanci Věcí veřejných nebo jejich kolega z ČSSD David Rath. Po roce 2013 se tato záliba rozšířila i v řadách ostatních opozičních stran, koncem minulého volebního období poslaly vzájemné spory stejnou cestou vládní poslance z ČSSD a ANO.
Po roce 2017 už poslanci jenom sepisují vlastní normy, které si často navzájem odporují.
Probíhající schůze má například na programu čtyři zákony na úpravu exekučního řádu. Minulý týden definitivně schválila tzv. chráněný účet, který má lidem pod exekucí chránit s pomocí složité byrokracie základní příjem. Ovšem podle zákona, který se projednával ve čtvrtek, bude i z tohoto účtu možné strhávat těm, kdo se dopustí nějakého přestupku. Kromě toho čekají na projednání dva zákony omezující pravomoci exekutorů ze sousedního okresu a usnadňující cestu k oddlužení.
„Nic se neprosadilo, a to není úplně špatný výsledek,“ hodnotí současné období už citovaný opoziční poslanec Benda, podle kterého by bylo horší, kdyby život v zemi změnily stovky nepřehledných zákonů.
Nepropadá obavám, že současný chaos povede k trvalému úpadku Sněmovny. „Může se to zlepšit. Dnes má negativní vliv celkové uzavření společnosti, při kterém smí do práce chodit jen polovina poslanců,“ upozorňuje poslanec, že nouzový stav jednou skončí.
