Článek
Je to pověstná čtvrť bývalého Východního Berlína, místo, kam to táhne umělce a bohémy. Na jedné z ulic Prenzlauer Bergu ale může turisty překvapit vitrína s Krtečkem, Krakonošem a Karlem Gottem. Vévodí jí logo, které je těm dříve narozeným určitě povědomé. Berlínský Tuzex ale není prodejna exkluzivního zboží ze Západu. Naopak, česká komunita i zvídaví Němci tu najdou ostrůvek Česka, kde můžou koupit vše od slivovice, dřevěných hraček a obrázkových knih po utopence a hrubou mouku. A docela určitě budou dlouho vzpomínat na obrazy a instalace mezi regály, například na oltář Karla Gotta nebo Hurvínka, stínajícího Spejbla sekerou.
Jejich autor, Luděk Pachl, přišel do Berlína z Litvínova už před dvaceti lety. Zavála ho tam náhoda, původně měl namířeno na výlet do Itálie. Přesto už léta patří ke středobodům berlínské české komunity. Mezi jeho neotřelé nápady patřilo i zakoupení ochranné známky Tuzex.
Konec sladkých časů
Galerie, hospůdka a obchod pod názvem bývalé socialistické prodejny fungovaly 7 let. Teď ale Luděk Pachl končí a hledá někoho, kdo by jeho podnik, nebo „mimino“, jak Tuzexu říká, přebral. S majitelem domu, ve kterém dosud šokoval návštěvníky svými výtvarnými díly, se nedohodl na nájemní smlouvě.
„Berlín už mě štve, všude samá pravidla, samé kontroly,“ říká Luděk u skleničky Staré myslivecké a vzpomíná na doby, kdy bylo snadné najít si v německé metropoli squat a vstupenkou na divoké party cizích lidí bylo několik lahví piva. Muž, který se chlubí obrazy od Josefa Lady vytetovanými na těle, ale s propagací Česka v Berlíně nekončí. Otevřel si restauraci s názvem Jaro 1968. Česká vlajka vlaje i nad vodáckou hospodu, zvanou Malá Vltava, na jednom ze zdymadel nedaleko Berlína.
V Tuzexu sice visí cedulka, zakazující hovory o politice. Právě na politickou situaci v Německu má ale Luděk Pachl svůj osobitý názor. Nejen ten si můžete poslechnout v reportáži nad článkem.
