Končíme i začínáme v srpnu. Příběh českého fotbalového šílenství

Svobodův plán zní jasně: Ani ve chvíli nejtěžší, kdy je celý karvinský tým nyní, tedy v první půli července, v karanténě, neustoupit ani o krok a dohrát kompletní ligový program stůj co stůj. I kdyby se všechno to šílenství vyvolané pandemií viru covid-19 mělo v rámci termínové listiny sezony 2019/20 ukončit až v první srpnový den. Právě na něj už naplánoval závěr baráže.

Ještě se uvidí, zda to bude vzhledem k výsledkům dalších covidových testů realizovatelné. Zda s tím vším bude souhlasit ligové shromáždění 32 účastníků profesionálních soutěží. A zda to Dušan Svoboda vůbec myslí vážně, anebo jde tak trochu jen o divadelní představení, aby sponzoři a televizní partneři viděli, že liga dělá fakt maximum, aby se produkt uskutečnil komplet.

Ostatně, pomyslné vidle do toho všeho ještě může hodit i vláda, pokud třeba ve virem zamořené Karviné zakáže sportovní akce nebo město úplně odřízne od republiky.

Ale zpět k věcem, které si může ovlivnit a rozhodnout fotbal samotný. Zatímco v Opavě volí k aktuálním plánům vedení Ligové fotbalové asociace diplomatický slovník a hovoří o krajně nešťastném řešení, příbramský boss Jaroslav Starka se vyjadřuje polopatičtěji. Pravil totiž, že „tohle musel vymyslet někdo duševně chorý“.

Ano, obě strany jsou v celé té hře zásadně zainteresovány, protože Karviné, Opavě a Příbrami akutně hrozí sestup. Když se liga dohraje, pak poslední z nich padne přímo a bude nahrazen vítězem druhé ligy. A zbylé dva by čekala baráž se druhým a třetím klubem druholigové tabulky.

Jak víme od úterý, 16. července by měly být k dispozici kontrolní karvinské testy, které dají ligovému shromáždění, jež se sejde v pátek 17. července, podklad k rozhodnutí, co s tím.

Pokud by se skupina o udržení, v níž zbývá absolvovat celkem 6 utkání, nedokončila, nikdo by nesestupoval. A nahoru by šel jen vítěz druhé ligy. Liga by se v příští sezoně hrála v 17 týmech. Nápady rozšířit soutěž rovnou na 18 klubů Dušan Svoboda odmítá.

Zato vedení ligy zdůraznilo variantu, že pokud by se dohrála skupina o záchranu, ale už by se nerozehrála baráž, třeba kvůli dalším termínovým posunům, pak by zase pro změnu padaly z ligy poslední dva týmy a nahoru by šly nejlepší dva týmy druholigové tabulky.

Že už se v tom začínáte ztrácet? Tím se netrapte, nejste zdaleka sami.

Pak je tu ještě jeden kolosální problém. Mladou Boleslav, vítěze „prostřední skupiny o Evropu“, čeká duel s pátým týmem české Fortuna ligy, jehož vítěz by měl hrát předkolo Evropské ligy.

Pokud by se však skupina o záchranu, potažmo liga jako taková nedohrála, pak by všechny tyhle vyřazovací zápasy byly zbytečné. Protože podle řádů, tak jak jsou napsány, by tohle místo v evropských pohárech prostě obsadil pátý tým skupiny o titul.

Takže pokud by Boleslavští v posledním utkání o předkolo Evropské ligy porazili pátý tým ligy, kterým bude Jablonec, či Liberec, mohlo by se jim taky stát, že by se následně dozvěděli, že se pachtili zbytečně. A kvůli nedohrání ligy „tam dole“ by se předkolo Evropské ligy nehrálo u nich, ale pod Ještědem.

A kdyby snad ligové shromáždění svojí silou prosadilo změnu nedokonalé regule a dalo přednost sportovnímu řešení, pak by se tu ve vzduchu mohl začít rýsovat soudní spor, ve kterém by se Jablonec/Liberec mohl postavit tomu, že mu v rozporu s řády bylo znemožněno pokusit se vydělat v Evropské lize desítky milionů korun.

No a jakýkoli soudní spor je právě to, čeho se podle dostupných informací bojí šéf ligy Dušan Svoboda jako čert kříže. Ať už kvůli téhle „evropské problematice“, nebo kvůli případnému sporu s někým, kdo se bude cítit v rozporu s řády ošizen na účasti v příštím ročníku nejvyšší soutěže.

Z tohoto úhlu pohledu je jistě zcela chvályhodná vůle ctít, co je v řádech černé na bílém, a dohrát soutěž, jak byla předepsána. A každý právník, legislativec, sponzor i leckterý fanoušek, který chce mít soutěž řádně dokončenou i s řádnými sestupy a postupy, takovému přístupu hlasitě zatleská.

Jenže když se na termínovou listinu, kterou si naplnění těchto ideálů vyžaduje, podívá nějaký nezainteresovaný trenér nebo fotbalista, jenž před očima nemá jen výsledky a tabulky, ale má v hlavě i vědomí alespoň základních principů sportovní přípravy a tréninkového procesu, pak musí říct, že tady se asi někdo musel totálně zbláznit.

Ten cyklus není daný jen tradicí, ale podstatou sportovního rozvoje. Po sezoně musí přijít období odpočinku a relaxu, pak nastává přípravné období, podzimní sezona, krátká vánoční dovolená, zimní přípravné období, jarní sezona.

Ano, každý ten úsek se v průběhu fotbalové historie časově mění a posouvá, v některých zemích nemají zimní přípravné období, fajn.

Ano, průběžné změny jsou jistě možné, ale jak praví lidová moudrost „vocaď pocaď“. A srazit někomu dovolenou i s přípravným obdobím mezi 1. srpen, kdy se má dohrát baráž, a 22. srpen, kdy má startovat nová liga, je čiré šílenství.

Ten, kdo argumentuje tím, že měli fotbalisté dvouměsíční „volno“ na jaře, vynucené opatřeními vlády kvůli pandemii, opravdu neví, o čem mluví. Čas individuálních tréninkových plánů s relaxační dovolenou opravdu nelze zaměňovat.

Tak pozdní finiš ligy a s ním spojené baráže by musel automaticky znamenat posun startu nového ligového ročníku minimálně o deset dní. A pořád by zůstával důvod kroutit nad vším hlavou. Ten posun by totiž zase z hlediska rozehranosti znevýhodnil české zástupce v evropských pohárech.

Ti loni s výjimkou Slavie povypadali z předkol jako hrušky ze stromu. A svůj podíl na tom mohlo mít i zkrácení přípravného období a uspíšení ligy o dva týdny, tedy oproti normálním zvyklostem. To jen pro ilustraci toho, jak citlivé mohou být i takové kosmetické změny v termínovce, byť to tak jistě mnohým nepřijde.

Takhle jsme o tom psali před rokem:

A to není nic oproti tomu, jaká zvěrstva páchají v termínových listinách a tréninkových procesech důsledky pandemie nemoci covid-19. A pokud to teď na jaře zvládli fotbalisté v brutálním tempu ligy po restartu bez větších nehod a zranění, tak na podzim či za rok na jaře se na ně musíme připravit, pokud tohle šílenství bude pokračovat. Ta únava a nestandardnost zátěže se jednoho dne nahromadí natolik, že se pak nebude moci neprojevit.

V normálních zemích se v tomto ohledu umí fotbalistů zastat jejich odbory či hráčské asociace. V Česku jsou klubům a vedení ligy pro srandu králíkům, protože hráči nejsou zaměstnanci, ale OSVČ, tudíž hráčské asociace nemohou vystupovat jako skutečné odbory. A proto nemohou vést kolektivní vyjednávání.

Čili v otázkách, o kterých se bavíme, jsou prakticky k ničemu. Jinak by termínové blázniviny, prezentované Dušanem Svobodou, absolutně nemohly akceptovat.

Ukažme si, co by termínová listina protažená až do přelomu července a srpna v praxi znamenala.

Skupiny o záchranu se vedle sestupem stále ohrožených Opavy, Karviné a Příbrami účastní ještě i celky Olomouce, Teplic a Zlína. Ty už jsou zachráněné. Olomoučtí a tepličtí hráči již odjeli na dovolenou, ti zlínští ji budou chtít také.

Ze zbývajících 6 zápasů skupiny o udržení jich je 5 nalosováno tak, že se v nich utká zachráněný s nezachráněným. Tím šestým je vzájemný mač Karviná–Příbram.

Takže v zápasech o ligové bytí a nebytí tu budeme mít proti sobě týmy, co přijedou z dovolené nebo sestavu nějak namíchají s dorostenci, proti mužstvům Příbrami a Opavy, které teď celou dobu budou patrně normálně trénovat. A proti Karviné, jejíž hráči v karanténě sedí doma a pokud budou zdraví, tak se do těchto soubojů pustí po týdnu obnoveného tréninkového procesu. To samozřejmě nejsou rovně nastavené podmínky.

Zápasy 4. a 5. kola skupiny o záchranu a následné barážové duely dělí rytmus 3 dní. Tedy v součtu 4 zápasy v 10 dnech.

Prvoligisté se v té baráži utkají s druholigovými týmy, co budou mít před baráží dva týdny volno…

No a až to podle plánu Dušana Svobody a spol. všechno odehrají, tak by podle stávajících plánů měli už za tři týdny, tedy 22. srpna, čile vyběhnout ke startu nového ligového ročníku.

I kdyby došlo k nějakému posunu začátku nové sezony, přesto je z hlediska fotbalových zvyklostí naprosto bizarní, že by tu na „stejné“ startovní čáře měly stát například týmy Českých Budějovic a Slovácka, jimž sezona skončila 27. června, proti Spartě či Slavii, jimž končí dnes, tedy 8. července. A s nimi mají soupeřit úspěšní z baráže, jež se hraje 1. srpna?

Ano, v hokeji také naskakuje extrémní rozdíl v délce pauzy mezi tím, kdo vypadne v základní části, a tím, kdo jde až na konec play-off. Ale pak v normálním světě nastává předlouhé léto, které vše srovná.

Ano, v normálním světě teď nežijeme. Ale do ještě nenormálnějšího se tlačíme.

Nejistota, kdo bude a nebude hrát I. a II. ligu v příští sezoně, tlačená až do 1. srpna, znevýhodňuje zainteresované kluby i na přestupním trhu, protože si každý hráč samozřejmě rozmyslí, jestli chce hrát „nahoře“, nebo „dole“.

Ano, zastánci dohrávání ligy za každou cenu mají v ruce jeden velmi silný argument: Pokud se teď díky viru covid-19 a karanténě všichni zachrání, tak z toho vznikne precedens. A dokud bude virus jen trochu kroužit nad zeměkoulí, vždy to v závěru ligy může někdo zkusit vyčarovat tak, aby způsobil nedohrání soutěže. A to už by pak asi nikdo nikdy nesestupoval.

To samozřejmě nelze. Ale dá se tomu bezpochyby čelit: Připravit pro příští sezonu takové regule, které to prostě znemožní. Buď nastaví sportovnětechnické souvislosti s karanténou jinak než v této sezoně, nebo jinak specifikují sestupové regule.

Pandemický problém ukázal, jak nedostatečně flexibilní je současná fotbalová legislativa. A velký problém samozřejmě dělá termínovce nadstavba, která sezonu prodlužuje. Nebýt nadstavby, mohli jsme už být, obrazně řečeno, dávno všichni na prázdninách.

Ano, to bylo řešení, které už někdy v dubnu navrhoval slávistický sportovní ředitel Jan Nezmar. Říkal: Neblázněme, zrušme alespoň pro tuto koronavirovou sezonu nadstavbu. Nešlo to.

Fajn. Tak to, ligo, prosím, nastavte tak, aby to za rok šlo.

Pokud se bude hrát v 16 týmech, bude chtít Dušan Svoboda bezpochyby nadstavbu zachovat. Pak by ale bylo moudré mít možnost třeba po 20. kole rozhodnout a říct:

Všechno je v pořádku, odehrajeme i nadstavbu.

Anebo: Termínovka je kvůli druhé či třetí vlně pandemie zase v troskách, končíme 30. kolem, pánové.

Bylo by fajn s tím nemeškat. A když už jsme si přidělali tolik vrásek letos, mohl by se tým Dušana Svobody, jenž řídí ligu, zamyslet, jak alespoň omezit případná rizika pro ročník příští.

Všichni by mu zatleskali.