Článek
Také letní vlna covidu jednou přejde.
V Německu i Rakousku se počet nakažených koronavirem snížil už v minulém týdnu a také v posledních dnech klesá. Zpráva může posloužit jako pozitivní vyhlídka pro Česko. Zdejší trend se sice dosud neobrací, přesto obvykle vývoj v Česku jižní a západní sousedy kopíruje.
Ve třetím srpnovém týdnu překročil počet nakažených v Rakousku česká čísla o čtyři případy na 100 tisíc obyvatel. Tím však dosáhl svého vrcholu a na konci dalšího týdne už mohl premiér Sebastian Kurz oznámit národu, že „vidí světlo na konci tunelu“.
Ještě rychlejší pokles zaznamenali Němci, avšak oslavu pokazila radikální antikoronavirová hnutí, jejichž aktivisté na protest proti vládním zákazům obsadili o víkendu schodiště berlínského Bundestagu.
Německý Institut Roberta Kocha zároveň nabídl vysvětlení, proč k letní vlně došlo a z jakého důvodu v druhé polovině srpna oslabila. Průzkum mezi 23 tisíci občany zjistil, že pouze polovina se nakazila ve své vlasti, zbytek si koronavirus přivezl z ciziny.
Skoro čtvrtina se nakazila při návštěvě příbuzných v Kosovu, Turecku, Bosně, Severní Makedonii a Albánii, každý osmý na dovolené v Chorvatsku.
Česko se mezi patnáct nejvíc rizikových zemí nedostalo.
Konec prázdnin a častější testování při návratu z dovolených snížil riziko nejdříve v severní polovině Německa. V Bavorsku, které dnes trpí infekcí nejvíc, se nepříznivý trend zastavil až koncem minulého týdne.
Výklad německých hygieniků podporuje také regionální přehled tří sousedních zemí v centru Evropy, tedy v Bavorsku, Rakousku a Česku.
Vedle náhodných případů z venkova, kde například jako na Hodonínsku pronikl koronavirus do nemocnice a domova důchodců, jsou nákaze nejvíc vystavena velká města, ať už jde o Mnichov, Vídeň nebo Prahu, případně menší metropole typu Innsbrucku či Ingolstadtu.
Právě lidé z města častěji jezdí na dovolenou do ciziny. Vysoký podíl nakažených v Praze a jejím nejbližším okolí je v této chvíli dostatečným vysvětlením, proč má celé Česko horší bilanci než sousedé.
Statistika zachycených případů koronaviru může být zavádějící v zemích, kde hygienici zvyšují frekvenci testování pod politickým tlakem. Objektivnější bilanci letní vlny proto nabízí šesti set tisícové Lucembursko, které průběžně testuje nejvíc ze všech evropských zemí a které také z toho důvodu vykazuje mimořádně vysoký podíl nakažených.
Počet případů se začal v miniaturní zemi zvyšovat už počátkem července, svého vrcholu pak dosáhl koncem stejného měsíce. Nelze tedy vyloučit, že Lucemburčané jako první zachytili trend, který se v německy mluvících zemích a v Česku projevil o čtrnáct později.
Rakouská bilance může potěšit příznivce roušek. Tamější kancléř Kurz nařídil nosit obličejové masky ve veřejné dopravě, v obchodech s potravinami a na poštách už v polovině července a od té doby začal počet zachycených případů klesat. Tento potěšitelný vývoj ovšem skončil v polovině srpna. Podle hygieniků ze stanice AGES byly důvodem návraty z dovolených.
