Komplikovaný porod, rozchod s Nike. Teď Felixová vešla do olympijských dějin

Páté olympijské hry, jedenáctý cenný kov. Žádná atletka se nemůže pochlubit většími úspěchy pod pěti kruhy než americká běžkyně Allyson Felixová. V sobotu se v Tokiu zřejmě uzavřela její dlouhá a úspěšná kariéra, minimálně ta olympijská. A to ve velkém stylu.

Američanky i s jejím přispěním zcela ovládly závod na 4×400 metrů díky čemuž si mohla 35letá Felixová na krk pověsit už jedenáctou olympijskou medaili. Více než jakákoli jiná atletka, více než jakýkoli americký atlet. Pouze o jeden cenný kov více má atletická hvězda 20. let minulého století, běžec středních a dlouhých tratí a „Létající Fin“ Paavo Nurmi. Felixová svým výkonem překonala i legendu americké atletiky Carla Lewise, uvádí USA Today.

Poprvé se do dějin olympijských her Felixová zapsala v Aténách v roce 2004, odkud si odvezla stříbrnou medaili z běhu na 200 metrů. Američance bylo tehdy osmnáct a svým výkonem tehdy stanovila nový juniorský rekord. Pověst obrovského talentu potvrdila o rok později na mistrovství světa v Helsinkách, kde už na stejné trati tentokrát protnula cíl jako první.

Světový šampionát o dva roky později si pak zcela podmanila. Z japonské Ósaky se domů vrátila se třemi zlatými medailemi, první byla opět na trati 200 metrů a zvítězila i v rámci štafety na 4×100 a 4×400 metrů. Na olympijských hrách v Pekingu pak obhájila stříbro z „dvoustovky“ a zlatou medaili získala jako členka štafety na 4×400 metrů.

Po Hrách v Pekingu pokračovala Felixová ve sbírání jednoho cenného kovu za druhým. Ze dvou klasických mistrovství světa a jednoho halového světového šampionátu si Američanka odvezla celkem pět titulů mistryně světa (z toho čtyři ve štafetě) a k tomu jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili. Svou formu potvrdila na olympiádě v Londýně, kde ovládla běh na 200 metrů a k tomu přidala dvě zlaté medaile ve štafetách.

Ke dvěma obhajobám zlata ve štafetách v Rio de Janeiro pak běžkyně přidala stříbrnou medaili ze stále oblíbenější 400metrové trati. Právě na „čtvrtce“ získala Felixová na letošních olympijských hrách desátou medaili, tentokrát bronzovou. „Snažila jsem se všechny opravdu těžké chvíle využít ve svůj prospěch,“ říkala Felixová po závodě. „Byly chvíle, kdy jsem si nebyla jistá, jestli to zvládnu. A jsem tady, na olympiádě, ve věku 35 let. Co bych mohla chtít víc,“ dodala běžkyně.

Jedenáctý olympijský cenný kov přidala Američanka jako členka štafety na 4×400 metrů o den později, kdy se osamostatnila na čele nejúspěšnějších amerických atletů historie.

„Když stojím na startovní čáře, mám normální strach,“ svěřila se ve velmi osobním příspěvku Felixová na svém instagramovém účtu pár hodin před závodem. „Nebojím se svých soupeřek ani toho, že prohraju. Bojím se, že zklamu všechny okolo a samu sebe,“ napsala atletka. „Toto nesdílím pro sebe. Sdílím to pro všechny sportovce, kteří se měří počtem medailí, pro všechny ženy, ať už jsou vdané, nebo ne, mají děti, nebo jsou bezdětné. Sejměte váhu očekávání ostatních. Vězte, že na druhé straně vašeho strachu je svoboda,“ vzkázala Felixová.

Před třemi lety ale nechybělo mnoho a Felixová by do Tokia neodcestovala. Možná by už ani nebyla naživu. Felixová totiž v roce 2018 otěhotněla, tuto informaci ale držela v tajnosti a ještě ve čtvrtem měsící se účastnila atletických mítinků. Lékaři ale sportovkyni diagnostikovali těžkou preeklampsii, tedy závažnou komplikaci v těhotenství ohrožující matku i plod. Ve 32. týdnu tak museli lékaři Felixové provést akutní císařský řez.

„Pamatuji si, že jsem volala své rodině a žádala je, aby za mnou přiletěli. Pak jsem se zeptala svého lékaře, zda je možné s operací počkat, než dorazí,“ vzpomínala Felixová v rozhovoru pro stanici Today. „Ale nic mi neslíbili. Museli jednat rychle,“ dodala běžkyně.

Dcera Camryn se nakonec narodila v pořádku a po době strávené na neonatologickém oddělení zamířila domů k Allyson a jejímu manželovi a běžci Kennethovi Fergusonovi. Porodní komplikace ale Felixové podle jejích slov otevřely oči. „Jsem sportovkyně. Pečuji o své tělo, byla jsem zdravá. Měla jsem porodní plán a byla jsem v jedné z nejlepších nemocnic v zemi. Přece se nic nemohlo pokazit, že ano?“ vyprávěla Felixová. „Ale celé mi to otevřelo oči. Ukázalo mi to, že nikdo, a ještě více afroamerické ženy, není uchráněný od těchto rizik,“ dodala Felixová.

Běžkyně se připojila k iniciativě Better starts for all (Lepší začátky pro všechny), která se snaží upozorňovat na možná rizika v těhotenství. Spojené státy mají nejvyšší míru úmrtnosti matek při porodu ze všech rozvinutých zemí.

Podle dat amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí v USA mají navíc Afroameričanky třikrát až čtyřikrát vyšší pravděpodobnost úmrtí na komplikace související s těhotenstvím než bílé ženy. „To všechno ve mě opravdu zažehlo zájem o to, abych se dozvěděla více, podělila se o své zkušenosti a stala se oporou matek po celém světě,“ vysvětluje Felixová.

Zatímco Felixová bojovala o život svůj i své dcery, dostavily se také existenční problémy. Její hlavní sponzor společnost Nike totiž Felixové předložila novou smlouvu, na jejímž základě by jako těhotná sportovkyně a čerstvá matka pobírala o sedmdesát procent méně peněz.

„Požádala jsem Nike, aby smluvně zaručil, že nebudu potrestána, pokud v měsících po porodu nepodám ten nejlepší výkon. Chtěla jsem nastavit nový standard. Pokud bych já, jedna z nejlépe prodávajících sportovců Nike, nemohla sobě zajistit tuto ochranu, kdo jiný by mohl?“ svěřila se Felixová ve sloupku pro deník The New York Times. Jenže společnost odmítla, což bylo pro běžkyni v období, kdy vyjednávala o nové smlouvě, těžká rána.

Atletka nakonec přešla ke společnosti Athleta a později si založila vlastní značku Saysh, která vyrábí boty výhrazdně pro ženy. K Felixové se připojily v tlaku na Nike i další sportovkyně, například běžkyně Phoebe Wrightová nazvala těhotenství v prostředí profesionálního sportu za „polibek smrti“.

Společnost po tlaku nakonec ustoupila a aktualizovala svá pravidla ohledně uzavírání smluv s těhonými sportovkyněmi. Představitelé Nike uznali, že těhotné sportovkyně neprávem penalizovali za zhoršení jejich výkonů. „V loňském roce jsme standardizovali náš přístup ve všech sportech, abychom podpořili naše sportovkyně během těhotenství. Uvědomujeme si ale, že můžeme jít ještě dál,“ uvedla společnost ve svém prohlášení.

„Sportovcům je řečeno, aby sklapli a podávali výkony. Bylo nám řečeno, že naše starosti nikoho nezajímají. Říká se, že jsme jen baviči, že máme rychle běžet, skákat vysoko a házet daleko,“ napsala Felixová ve svém textu pro The New York Times. „Ale těhotenství není škodlivé, pro ženy to může a mělo by být součástí prosperující profesionální atletické kariéry, což ukázaly moje kolegyně a doufám, že ukážu i já,“ psala v roce 2019. Páteční a sobotní úspěchy jsou dokladem, že Felixová měla pravdu.