Data: Kolik lidí hlásí komplikace po očkování

V Česku se od začátku očkování podalo již přes 11 milionů dávek vakcín proti onemocnění covid-19. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) k 10. srpnu zatím evidoval 7 522 hlášení o nežádoucích účincích vakcín.

Od předchozího počtu hlášení, které ústav zveřejnil týden předtím, přibylo 170 podezření. Jak ale řekla Seznam Zprávám tisková mluvčí SÚKL Klára Brunclíková, vzhledem k počtu podaných dávek v Česku „není počet hlášení nijak alarmující“.

Zdravotničtí pracovníci mají ze zákona povinnost hlásit všechna podezření na závažné a neočekávané účinky po podání jakéhokoli léčivého přípravku. „Hlášení svého podezření samozřejmě může Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv předat i jakýkoliv občan v Česku,“ dodává Brunclíková.

Při srovnání poměru celkového počtu podaných dávek vakcín proti covidu-19 a hlášených podezření na nežádoucí účinky vychází, že pouze 0,07 procenta z očkovaných oznámilo komplikace.

Nejedná se však o prokázané nežádoucí účinky a jak uvádí SÚKL na svém webu: „Mezi vakcínami a reakcemi může existovat jen časová souvislost bez jakékoliv příčinné souvislosti“. Počet hlášených případů navíc neodpovídá přímo počtu osob, které měly nežádoucí účinky. Někteří lidé mohli najednou nahlásit více vedlejších příznaků.

„Mohou být také nahlášeny nežádoucí účinky, které nejsou správně pojmenovány. Výpis tedy slouží pouze pro přehled toho, jaké reakce byly nahlášeny, nejde o statistiku skutečně prokázaných nežádoucích účinků vakcín,“ doplňuje k údajům SÚKL.

To, zda reakce souvisí, či nesouvisí s podaným očkováním, se zjišťuje na základě většího počtu hlášení v rámci evropské databáze EudraVigilance, kam SÚKL – stejně jako další lékové agentury – všechna hlášení v anonymizované podobě předává.

„Pokud je podrobným celoevropským hodnocením určité podezřelé reakce hlášené opakovaně po očkování zjištěno, že se s vysokou pravděpodobností jedná o nežádoucí účinek dané očkovací látky, je tato nová bezpečnostní informace doplněna do informací o přípravku jako nový nežádoucí účinek a veřejnost je o této skutečnosti informována,“ vysvětluje postup Brunclíková.

SÚKL hodnocení bezpečnosti jednotlivých vakcín proti covidu-19 povinně aktualizuje každý měsíc a zveřejňuje je na svých webových stránkách. O bezpečnosti vakcíny nerozhoduje pouze počet nahlášených možných nežádoucích účinků, ale také jejich závažnost.

„Více závisí na závažnosti možných nežádoucích účinků a na porovnání závažnosti nežádoucích účinků s přínosy očkování, tedy porovnání se závažností infekce covid-19, proti které očkování chrání,“ dodává Brunclíková.

„Nejpočetnější kategorie reakcí, které SÚKL eviduje, zahrnuje projevy běžné a po očkování očekávané,“ uvedla mluvčí SÚKL Klára Brunclíková. Do této kategorie spadá například horečka, zimnice, únava, slabost nebo malátnost. Tyto komplikace uvedlo více než 4,6 tisíce očkovaných.

Přes 1 800 hlášení pak tvořily neurologické příznaky – jde například o bolest hlavy, mravenčení, závratě nebo pocity na omdlení. O 140 méně bylo příznaků spojených s bolestí svalů, kloubů a kostí.

Poslední skupinou s více než tisícem evidovaných záznamů pak byly ty svědčící pro ovlivnění trávicí soustavy. To znamená například nevolnosti, zvracení, průjmy, bolest břicha nebo obtíže s polykáním.

SÚKL také obdržel 103 hlášení o úmrtí v souvislosti s očkováním. Opět se však jedná pouze o podezření, která musí projít přezkoumáním na několika úrovních jak v Česku, tak v rámci evropských institucí.

„Největší část úmrtí, která byla nahlášena jako důsledek podezření na nežádoucí účinek vakcín proti covidu-19, má dle popisu pacientovy anamnézy a přidružených chorob jinou dobře vysvětlitelnou příčinu než podané očkování,“ popsala Seznam Zprávám Brunclíková.

Podle informací SÚKL byla část hlášených úmrtí způsobena onemocněním covid-19, které se u pacientů rozvinulo krátce před nebo po aplikaci první či druhé dávky vakcíny. V tomto kontextu ústav zdůrazňuje, že k maximální možné ochraně dojde až s určitým odstupem od poslední dávky očkování. Vakcíny také před nakažením neúčinkují stoprocentně, žádná z očkovacích látek proti covidu-19 však onemocnění sama o sobě způsobit nemůže.

V Česku se očkuje od konce minulého roku a vakcínu v současnosti mohou obdržet všichni lidé starší 12 let. Ukončené očkování má aktuálně polovina obyvatel, celkem se aplikovalo již přes 11 milionů dávek vakcín proti covidu-19.