Článek
Ministerstvo průmyslu plánuje další záchranný balíček pro firmy, které nedosáhnou na současnou podporu. Hospodářská komora jej chce počítat podle rozdílu tržeb, ministr Havlíček ale dál trvá na svém.
„V tuto chvíli dáváme největší šance novému programu postavenému na rozdílu mezi tržbami v období 4. čtvrtletí 2020 vs. 4. čtvrtletí 2019 nebo 4. čtvrtletí 2020 proti 3. čtvrtletí 2020 pro ty, kteří začali podnikat až v roce 2020. Program by měl odečíst příjmy a z rozdílu uhradit 40 procent provozovatelům. Program navrhuje Hospodářská komora a v pondělí odpoledne už proběhla první pracovní jednání mezi našimi zástupci a náměstky ministerstva průmyslu a obchodu,“ popsala ve studiu Seznam Zpráv Jana Havrdová, členka představenstva Hospodářské komory a prezidentka České komory fitness.
Další záchranný balíček pro podnikatele
Po podpoře vypočítané na základě poklesu tržeb volá nejen Hospodářská komora, ale i ekonomové a podnikatelé. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček ale už několikrát zopakoval, že stavět „systém v systému“ nechce. Přípravu dalšího programu ale redakci Seznam Zpráv potvrdil.
„Potvrzuji, že diskutujeme záchranný balíček pro firmy, které nedosáhnou na běžnou podporu. Parametry se teprve diskutují, variant je více, hledáme jednoduchý model založený na kompenzaci nákladů. Ty kompenzovat můžeme, nikoliv tržby, tržby jsou pouze indikátorem poklesu výkonnosti,“ stojí v SMS od ministra Havlíčka.
„Tento záchranný balíček není určen jen pro fitness sektor, ale pro všechny zasažené obory. Je to balíček, který pan ministr Havlíček zmiňuje i v interní komunikaci s našimi provozovateli, spousta z nich je totiž v tak tíživé situaci, že panu ministrovi píše, a vím, že už o tomto víkendu zmínil tento záchranný balíček jako jednu z možností záchrany. Takže věřím, že tady nežonglujeme s nějakou prázdnou bublinou a že pravděpodobnost, že se tento program dotáhne do konce, je vysoká,“ dodává Jana Havrdová.
Sportoviště by mohla čerpat podporu dle velikosti
Další program, který s ministerstvem průmyslu a obchodu diskutuje, je program COVID sportoviště. Například provozovatelé tenisových kurtů nebo badmintonových hal mají totiž naprosto odlišné náklady než provozovatelé malých studií nebo fitness center.
„Program COVID sportoviště se snažíme postavit na parametru metrů čtverečních. Pomáhali jsme sbírat data o tom, jaké náklady mají fitness centra nebo třeba haly na badminton, jaké mokré provozy. Během úterý nebo středy se bude tento materiál předkládat opět MPO, protože každý sektor má trochu jiný náklad na metr čtvereční. Takže pokud by se nepodařilo prosadit kompenzace na základě tržeb, mohl by čerpat sportovní sektor ziskový i neziskový tuto podporu,“ nastiňuje další záchranný balíček prezidentka České komory fitness.
Současné podpůrné programy jsou totiž podle Havrdové nejen pro fitness sektor nedostatečné. Z dlouhodobých průzkumů jim vyplývá, že všechny kompenzační programy dohromady pomáhají 75 procentům provozovatelů jen maximálně s 20 procenty nákladů. Nic se na tom příliš nemění ani s novým programem COVID uzavřené provozy, který se rozběhl v pondělí 18. ledna.
Pro fitness sektor funguje jen pár programů
„Pro fitness sektor a sektor sportovišť program COVID uzavřené provozy není žádnou velkou pomocí. Dlouhodobě spolupracujeme s lidmi, kteří nejsou v hlavním pracovním poměru – instruktoři, trenéři, kteří jsou OSVČ. A na ně se podpora nevztahuje. Myslím, že ale každý, kdo zaměstnává alespoň jednoho člověka, třeba na zkrácený úvazek, o tuto podporu požádá, v našem případě jde ale o opravu o limitní počet subjektů a lidí, na které bychom mohli žádat,“ dodává Havrdová.
Původně to podle ní sice vypadalo, že budou kompenzováni i lidé pracující v podniku jako OSVČ, po pečlivém přezkoumání účetními je ale zjevné, že tomu tak není.
„Osobou spolupracující se považuje osoba podle § 13, zákona o daních z příjmů. Tedy spolupracující manžel, manželka nebo spolupracující osoba, která žije s poplatníkem ve společné domácnosti, tedy vždy maximálně jeden člověk, se kterým dochází k dělení příjmu za účelem daňového přiznání. Spolupracující OSVČ tedy nejsou naši trenéři ani instruktoři,“ vysvětluje Jana Havrdová.
Tento program tak využije podobný počet subjektů ve fitness sektoru jako například Antivirus. Naopak program COVID nájemné či kompenzační bonus podle Havrdové tito podnikatelé využívají ve velkém. Problémy jim ale přináší jednání s bankami.
„Bankovní moratorium nebylo prodlouženo, banky nevychází žadatelům vstříc. Hotely, restaurace, fitness centra jsou v tuto chvíli označené za rizikový sektor, a to kvůli tomu, že nemohou pracovat a není to jejich vlastní vůle ani rozhodnutí,“ popisuje zkušenosti z oboru Havrdová a upozorňuje, že do budoucna to může způsobit velké problémy.
Otevřené posilovny už od 4. stupně PES?
Fitness sektor stejně jako další podnikatelské obory s nadějí hledí na brzké znovuotevření. Jakým způsobem se posilovny znovu otevřou lidem, je aktuálním tématem i na ministerstvu zdravotnictví. Protiepidemický systém PES by se totiž mohl dočkat dalších změn, o jejich podobě Česká komora fitness stále jedná, představa je ale jasná.
„Ve stupni 4 nového systému PES, který ještě nebyl vyhlášen, ale my se snažíme ještě nějakým způsobem v rámci něj nastavit rozumné podmínky pro znovuotevření, bychom měli otevírat pro 6 osob na jednom sportovišti bez antigenního testu a pro všechny osoby nad šest bez omezení, pokud budou mít negativní a maximálně 48 hodin starý antigenní test,“ dodává k návrhu Jana Havrdová.
K testování přímo na místě sportovišť se podle ní provozovatelé nestaví odmítavě, i když by záleželo na způsobu testování. Odběr slin by byl rozhodně jednodušší než stěr z nosohltanu nebo odběr kapky krve.
V aktuálně platné matici ministerstva zdravotnictví se ale ve stupni 4 protiepidemického systému PES, který je nejbližší možný, stále počítá se sportováním maximálně pro 6 osob venku. Rekreační sporty a fitness by se tak oficiálně mohly znovu otevřít až od třetího stupně PES, ten je v tuto chvíli ještě v nedohlednu.
