Stát má pomoci kvůli drahým energiím. Ale ne všem, míní kandidát na ministra

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nově se formující středopravicová vláda hledá recept, jak pomoci lidem, které drtí dramatický nárůst cen elektřiny a zemního plynu. A to nejen kvůli situaci na celoevropském trhu, ale i v souvislosti s aktuálním pádem obchodní skupiny Bohemia Energy, která obsluhovala 900 tisíc odběrných míst.

Věslav Michalik, kandidát na ministra průmyslu a obchodu za koalici Piráti/STAN, míní, že pomoc by měla směřovat jen k určité části obyvatelstva. K těm lidem, které krize skutečně citelně zasáhla a mají přitom nízké rodinné rozpočty.

„Zdaleka neplatí, že zdražování elektřiny a plynu teď pociťují všichni rovnoměrně. Někdo zatím vůbec a někdo třeba jen v řádu stokorun měsíčně. Mělo by tudíž jít o selektivní pomoc, nikoliv plošnou,“ uvedl Michalik, který je nyní místopředsedou hnutí STAN, starostou Dolních Břežan a náměstkem středočeské hejtmanky.

U pracujících by Michalik volil cestu zvýšení slevy na poplatníka. A to jen do určité hranice příjmů. „Lidé by to pocítili téměř okamžitě na výplatní pásce a státu by to nepřineslo žádnou administrativní zátěž,“ vypíchl Michalik v rozhovoru pro Seznam Zprávy jako pozitivum. U nepracujících by považoval za smysluplné jít cestou standardních nástrojů, jakou je pomoc v hmotné nouzi.

Politik s dlouholetými zkušenostmi z bankovnictví, který byl původně zmiňován i jako kandidát na nového ministra financí, přitom připouští, že i nízkopříjmové rodiny budou postiženy v různé míře. Někdo jen okrajově v cenách elektřiny, někdo v maximální možné míře, pokud bude muset v následujících měsících od nových dodavatelů kupovat za rekordně vysoké ceny elektřinu i zemní plyn.

Zda to lze nějak „férově“ odstupňovat, si ani Michalik není jistý. Mluví však o potřebě důkladné analýzy celého problému, který zatím nezasahuje celou populaci.

Každopádně nepovažuje za dobrý návrh dosluhujícího ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO). Ten by chtěl situaci řešit přidělováním energetických voucherů všem nízkopříjmovým domácnostem a také snížením DPH na energie.

Vouchery by podle Michalika byly administrativně náročné a právě nižší DPH chápe jako plošnou pomoc, jež míří i k vysokopříjmovým skupinám, které ji přitom vůbec nepotřebují.

„Mně osobně se tato plošná cesta přes DPH nelíbí. Jde i o to, že bychom si nejdříve museli vyjednat příslušnou výjimku v EU, protože jde o harmonizovanou daň, státnímu rozpočtu by to navíc způsobilo výpadek příjmů až v řádu nižších desítek miliard korun a ve výsledku by to vedlo k tomu, že jednotlivé členské státy EU budou soutěžit o to, kdo bude mít jako první nulovou sazbu,“ soudí Michalik.

Bude ale záležet i na tom, kdo nakonec do nové vlády usedne. Jako kandidát na ministra průmyslu za druhou koalici Spolu je totiž zmiňován lidovecký předseda Marian Jurečka, a ten snížení DPH jako řešení energetické krize už dříve připustil.

Věslav Michalik ze STAN hovoří i o potřebě změny ve fungování Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Považuje za chybnou regulaci, když ERÚ dopustil, že skupina Bohemia Energy uzavírala s koncovými zákazníky dlouhodobé kontrakty, přičemž ale neměla dopředu sjednané i dlouhodobé smlouvy se svými dodavateli energií.

„Ze strany Bohemia Energy šlo o čistou spekulaci na pokles cen. Takto to nelze do budoucna akceptovat. Musíme se z toho poučit, jako jsme se kdysi poučili z krize v bankovnictví. ERÚ by neměl obchodníkům dovolit uzavírat dlouhodobé kontrakty, když oni sami dlouhodobé kontrakty nemají. Obchodník přece nemůže být spekulantem ve vztahu ke koncovým zákazníkům, ať si spekuluje ve velkoobchodu,“ uvádí Michalik.

Do budoucna považuje za klíčové, aby stát využil evropské zdroje i miliardy z prodeje emisních povolenek k podpoře všech aktivit, které celkové účty za energie mohou výrazně snížit. A to hlavně tím, že se do výroby elektřiny jednotlivé domácnosti samy zapojí. Třeba tím, že si nechají nainstalovat solární panely na střechy domů. Další podpora by podle Michalika měla směřovat do energetických úspor.

„Elektřina bude i v budoucnu drahá, přičemž ekonomika i domácnosti to musí nějak vstřebat. Stát nemůže všechno donekonečna sanovat. Jen v případě tržního selhání. K tomu teď nepochybně došlo, ale toto není dlouhodobě udržitelná cesta,“ uvedl pro Seznam Zprávy Michalik.