Článek
Trestní oznámení směřuje i na vlivné advokáty Radka Pokorného, Richarda Wagnera nebo miliardáře a někdejšího majitele OKD Zdeňka Bakalu. Ten, stejně jako někteří další z desítek předvolaných svědků, k výpovědi u komise nedorazil. Komise jeho počínání v návrhu závěrečné zprávy označila za „arogantní pohrdání ústavním orgánem země, ve které zbohatl“.
Kompletní závěrečná zpráva bude zveřejněna v průběhu dneška na sněmovním webu.
Poslanci zkoumali převážně převod menšinového podílu státních akcií OKD do rukou společnosti Karbon Invest v roce 2004. Dle zprávy poradenské společnosti Ernst & Young (EY) byl státní podíl prodán hluboko pod svojí tržní cenou. Nedlouho poté se vlastníkem Karbon Investu – a tedy i OKD – stala firma Charles Capital, kterou skrze kyperskou společnost RPG Industries ovládal Zdeněk Bakala.
Projděte si v galerii, co komise dává dotyčným za vinu
Příloha k závěrečné zprávě Vyšetřovací komise k OKD, strana 1
Příloha k závěrečné zprávě Vyšetřovací komise k OKD, strana 2
Příloha k závěrečné zprávě Vyšetřovací komise k OKD, strana 3
Příloha k závěrečné zprávě Vyšetřovací komise k OKD, strana 4
Příloha k závěrečné zprávě Vyšetřovací komise k OKD, strana 5
Příloha k závěrečné zprávě Vyšetřovací komise k OKD, strana 6
Příloha k závěrečné zprávě Vyšetřovací komise k OKD, strana 7
Příloha k závěrečné zprávě Vyšetřovací komise k OKD, strana 8
Příloha k závěrečné zprávě Vyšetřovací komise k OKD, strana 9
Příloha k závěrečné zprávě Vyšetřovací komise k OKD, strana 10
Příloha k závěrečné zprávě Vyšetřovací komise k OKD, strana 11
Příloha k závěrečné zprávě Vyšetřovací komise k OKD, strana 12
Příloha k závěrečné zprávě Vyšetřovací komise k OKD, strana 13
Příloha k závěrečné zprávě Vyšetřovací komise k OKD, strana 14
Příloha k závěrečné zprávě Vyšetřovací komise k OKD, strana 15
Příloha k závěrečné zprávě Vyšetřovací komise k OKD, strana 16
Příloha k závěrečné zprávě Vyšetřovací komise k OKD, strana17
Příloha k závěrečné zprávě Vyšetřovací komise k OKD, strana 18
Příloha k závěrečné zprávě Vyšetřovací komise k OKD, strana 19
Příloha k závěrečné zprávě Vyšetřovací komise k OKD, strana 20
Příloha k závěrečné zprávě Vyšetřovací komise k OKD, strana 21
Příloha k závěrečné zprávě Vyšetřovací komise k OKD, strana 22
Rovněž problematické byly podle komise kroky tehdejších ministrů Vladimíra Dlouhého a Jiřího Skalického (ODA) v roce 1993. Ti měli na úkor státního podílu dát stranou 3,5 miliardy korun na plánovaný útlum těžby, aby na to nedoplatili minoritní akcionáři. Na základě vyčlenění zmíněných peněz se snížilo základní jmění společnosti, a stát tak v OKD přišel o většinu. Vláda na útlum těžby ale čerpala miliardové dotace, což sněmovní komise považuje za rozporuplné.
Celá kauza má však podle zprávy původ již v roce 1990, kdy se na základě rozhodnutí Dlouhého státní OKD změnila na akciovou společnost a zároveň k ní byl přidružen bytový fond společnosti, ve kterém bylo zhruba 44 tisíc bytů. Sněmovní komise považuje připojení bytového fondu i jeho následnou privatizaci za neplatnou.
„O tom, zda byty stále patří státu, by (…) měl rozhodnout nezávislý orgán, tj. soud,“ píše se podle deníku Právo v závěrečné zprávě sněmovní komise k OKD.
Předmětem 20měsíčního šetření bylo také plnění závazků nabyvatelem akcií ze smlouvy z roku 2004 a příčiny úpadku OKD v roce 2016. Akcie nástupnické společnosti tehdy převzala státem vlastněná firma Prisko. Součástí OKD tehdy již nebyly desetitisíce hornických bytů. Za nové majitele bytového fondu vystupovala mezinárodní společnost Round Hill Capital, která sídlí v Londýně.
