Článek
Ekologická katastrofa na Bečvě se stala 20. září 2020. O pět dní později ministr životního prostředí Richard Brabec, který se v ní do té doby nijak zvlášť viditelně neangažoval, tweetoval: „Věřím, že policie viníka brzy odhalí a ten bude exemplárně potrestán.“ A také: „Teď, když víme, že šlo o kyanidy, věříme, že najít zdroj znečištění bude otázkou hodin.“
Od té doby se případ, vyjma reportážního pátrání novinářů, veřejně neposunul nikam. Příběh je stále podivný. Ve středu 4. listopadu o něm jednal ekologický výbor sněmovny. Ministr Brabec před poslanci svého tweetu o „otázce hodin“ zalitoval, leč nic bližšího ke kauze nesdělil – prý aby nemařil policejní vyšetřování. Jeho rychlost nemůže ovlivnit, ale vadí mu, že trvá tak dlouho, dodal.
Ministr není sám. Co asi ještě může policie po půldruhém měsíci vyšetřit? Na místě nic, snad kdybychom si zkusili představit nějaký důmyslný pokus ve vodě. Výslechy svědků, výslechy potenciálních podezřelých? Na zametení stop bylo moře času.
Viník si je určitě své viny vědom. Ale stejně tak musí mít něčím podložený dojem, že nebude odhalen. Jinak by se v tak ostře sledované záležitosti už přiznal. Možná kvůli svědomí, možná proto, že přiznání je polehčující okolnost. Původce havárie ale věří, že mu ji nikdo nemůže prokázat, a proto zvolil taktiku zatloukat.
V podezření se – logicky, stojí u řeky a je to fabrika jako hrom – ocitla chemička DEZA. Po mluvčím Agrofertu ji hned 22. září vyvinila mluvčí inspekce životního prostředí: „Inspektoři z ČIŽP Brno stále hledají možnou příčinu, v pondělí kontrolovali výustě u případných zdrojů znečištění ve Valašském Meziříčí. Na základě místního šetření vyloučili jako možného původce havárie společnost DEZA.“
Čím déle nepřináší policejní vyšetřování výsledky, tím spornějším dojmem působí bleskurychlost prohlášení, že DEZA s katastrofou nemá nic společného. Richard Brabec se ocitá v prekérní situaci. Je členem ANO s legitimací číslo 002, byl ředitelem Lovochemie z holdingu Agrofert – a teď nese politickou zodpovědnost v případu, ve kterém figuruje firma ze svěřenského fondu jeho vládního a stranického šéfa. Střet zájmů Andreje Babiše prosakuje o stupeň níž.
V úvahu přicházejí přibližně tři scénáře, první dva jsou pro ministra Brabce (potažmo pro ANO a Agrofert) velmi nepříjemné.
Za prvé: Policie případ odloží s tím, že se viníka nepodařilo vypátrat. Což se může stát, i když budou vyšetřovatelé postupovat podle svého nejlepšího svědomí. Ale u tak těžké ekologické havárie by šlo o blamáž prvního řádu a o selhání veřejné moci. Zároveň by to posílilo názor, že kyanid skutečně unikl ze společnosti DEZA a od začátku jsme byli svědky výmluv a lží. A firma by jen těžko měla jak to vyvrátit, tedy pokud by se případný jiný pachatel sám nepřiznal.
Za druhé: Policie oznámí, že viníkem je podle vyšetřování DEZA. To je pro Brabce (a jemu podřízenou inspekci životního prostředí) o něco menší průšvih, ale zase ne o moc.
Za třetí: Policie oznámí, že viníkem je podle vyšetřování někdo jiný. Jako v předchozím případě by ještě záleželo na tom, co na to žalobce, případně soud. O vině a trestu nerozhoduje policie.
Nějak to dopadnout musí, nemůže jít o příběh bez konce jako doteď. Dokonce i když policie nedokáže označit pachatele, i to může být svého druhu rozuzlení – pokud vyšetřovatelé vyloží karty na stůl a zevrubně vysvětlí, jak postupovali a proč se nemohli dobrat k jednoznačnému závěru.
Všechny tři možnosti mají totiž jedno společné: o tom, proč se řeka změnila v jedovatý roztok, musí být veřejně známo co nejvíc. Jde nejen o to, aby se dalo zločinům na přírodě lépe čelit, ale i o tolik žádanou důvěru ve stát a fungování jeho institucí. Česká veřejná moc se musí k otravě Bečvy postavit věrohodně, ne jako Sovětský svaz k Černobylu.
P. S. Viník, bude-li pravomocně znám, nemusí být potrestán „exemplárně“. Úplně stačí „podle práva“.
