Článek
Narážím samozřejmě na oficiální reakce Číny a Ruské federace na výroky a kroky vedení Prahy v otázce Tchaj-wanu, Tibetu nebo nejnověji podporu demonstrací v Hongkongu, respektive pomalování pomníku maršála Koněva v pražských Dejvicích.
Peking ani nečekal na případné zjednání nápravy a přistoupil ke svérázným odvetným opatřením. Svůj hněv namířil proti uměleckým tělesům, která mají ve svém názvu slovo Praha. Odskákal to smolně i Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Jeho anglický název totiž zní Prague Radio Symphony Orchestra. Být výrobcem Pražské šunky, byl bych poněkud neklidný…
Docela mě baví představa, že by výpadky turné předních českých orchestrů měl řešit nastupující ministr kultury Lubomír Zaorálek. Právě on byl přitom autorem ostudného „Prohlášení čtyř” z října 2016, ve kterém kvarteto (nikoli smyčcové) ve složení Zeman, Štěch, Hamáček a Sobotka ujišťuje Peking, že „osobní aktivity některých českých politiků nejsou výrazem oficiální politiky České republiky”. Jako by snad Čínská lidová republika už nevěřila, že trapné prohlášení platí. Kéž by.
Už několik let hraje Česko s Ruskou federací a hlavně Čínou „paci paci” a nemá z toho nic. Ani peníze, ani pracovní místa, ani čest. Což takhle zkusit kousek té cti získat zpět a ukázat těmto zemím s povážlivě nízkými demokratickými standardy, že se jich nebojíme a umíme také kousnout?
Ekonom a bývalý generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka mi loni při natáčení pořadu Mapa řekl, že dělat byznys s Číňany vyžaduje čas a že člověk nemůže očekávat rychlý průlom. Jenže od začátku českého státního hlubokosklonu vůči Čínské lidové republice už uplynulo dost doby na to, aby Čína dala konkrétními kroky najevo, že má Česko umístěné ve škatulce s plusovým znaménkem.
Dokonce i hlavní iniciátor tohoto nadbíhání, tedy Miloš Zeman, musel na jaře přiznat, že úroveň přímých čínských investic zůstává za očekáváním. Za neuspokojivé je označil také Andrej Babiš.
Návrh zdvořilé, leč rezolutní odpovědi čínské ambasádě navrhl už před pár dny na Facebooku kolega Jindřich Šídlo: „Česká republika je suverénní demokratická země, kde je povoleno mít a vyslovovat různé názory, dokonce i psát otevřené dopisy. Není rozhodně úkolem velvyslanectví ČLR hodnotit ‚správnost‘ jakýchkoliv názorů. Vaše neuctivé vyjadřování na adresu svobodně zvolených ústavních činitelů, představitelů samosprávy či nezávislých odborů lze oprávněně považovat za nepřípustné vměšování do vnitřních záležitostí České republiky. Jsme rozhodně proti takovému chování.” Já bych jen dodal, že Ruská federace by si sochu maršála Koněva mohla umístit na rozlehlou zahradu svého pražského velvyslanectví. Značka: demontáž a odvoz zajistíme…
