Článek
Miloš Zeman se netěší příliš pevnému zdraví. To je známo a je to vidno i na jeho některých vystoupeních na veřejnosti.
I z dostupných fotografií a záběrů televizních kamer je patrné, jak se okolnostem přizpůsobil také popis práce tělesných strážců. Bodyguardi bývají těsně u prezidenta, aby mu byli oporou při pohybu nebo při stání, respektive aby mohli být ihned nápomocni v případě jakékoli potřeby.
Ani to není pro jen trochu pozornější diváky žádná novinka. Je to fakt. V někom možná vzbuzuje znepokojení, v někom soucit.
Generál ve výslužbě Petr Pavel na okraj situace poznamenal: „Mimochodem, lituji jeho bodyguardy. Ochránce hlavy státu je náročná profese. Dnes jsou degradováni na ošetřovatelky s pistolí za pasem. To musí pro ty kluky být hrozně ponižující.“
Řekl to v rozhovoru pro Deník N, ve kterém mluví i o řadě jiných věcí, například o jeho možné prezidentské kandidatuře, a jenž nese titulek „Když ucítím hrozbu, půjdu ještě sloužit“.
Dá se asi s úspěchem soudit, že to pan Pavel s těmi „ošetřovatelkami“ nemyslel zle a nechtěl se někoho dotknout. Služebně aktivní členové prezidentských ochranek interview neposkytují, takže ptát se jich samotných, jestli s ním souhlasí, asi nemá smysl.
Pravděpodobně ale souhlasit nebudou některé ošetřovatelky, někteří zaměstnanci v sociálních službách nebo vůbec někteří lidé, kteří s takovou prací přišli do blízkého kontaktu. Být označen za součást stavu, na který se degraduje (česky také: snižuje, ponižuje), nemusí být příjemné. K tomu člověk nepotřebuje trpět abnormální vztahovačností.
Pavlova formulace o „degradaci na ošetřovatelky“ nemusí nijak souviset s jeho kariérou v ozbrojených složkách a smyslem pro plnění jejich úkolů. Nejde o profesní deformaci. Úplně stejně by to, hádám, vyjádřily tisíce dalších lidí, aniž v životě oblékli uniformu. Základní schéma je zhruba takové:
Povolání tělesného strážce (hlavy státu) se vnímá jako prestižní. Vidíme zdatného, elitním výcvikem zoceleného, odhodlaného muže. S pistolí za pasem. Bez emocí, ani nemrkne.
Co je proti tomu „pouhá“ ošetřovatelka? Bez pistole za pasem?
Nešikovná poznámka Petra Pavla se dá podrobit kritice. Ale ve skutečnosti odráží to, jak bodyguardy a ošetřovatelky – můžeme klidně prohodit rody, bodyguardky a ošetřovatele – nebo vůbec jakákoli „silová“ a „pečovatelská“ povolání vnímá velká část společnosti. Hlavními hrdiny jsou tvrďáci, válečníci. Tak je to nastaveno.
Mimochodem, i když neznám detaily z manuálu hradní ochranky, myslím si, že věcně je to trochu jinak. Zemanovi bodyguardi nejsou jen „ošetřovatelky“, ale kromě toho je asi dál zaměstnává klasické „bodyguardství“, tedy starost o bezpečí a s ní související servis pro prezidenta republiky. Že z toho vychází náročná služba, tomu věřím.
