Článek
Teď se Petr Fiala pokouší dát ODS nový impulz, novou dynamiku. Má na to už jen dva roky, aby ji nakopl a dovedl ke slíbenému cíli – takovému úspěchu ve volbách, po němž se strana po letech v opozici zase ujme vlády a on sám se stane premiérem.
Ve středu ODS ve své centrále odstartovala dlouhodobou kampaň pod názvem „Země, která vítězí“. Představila tři principy vládnutí a pět programových priorit. Do kampaně se pouští v momentě, kdy stagnují další jednání o vytvoření antibabišovské čtyřkoalice s lidovci, Starosty a TOP 09.
Fiala se snaží vrátit ODS to, co na ní její voliči v minulosti oceňovali: velké sebevědomí, někdy možná až aroganci, ale zároveň kompetenci především v hospodářské oblasti.
Hlavně tu občanští demokraté v posledních letech nejvíc postrádali. Neuměli přesvědčit voliče, že ví, jak na to, že si umí s problémy a novými výzvami poradit. Nebo že mají konkrétní plán, co přesně budou dělat druhý den, pokud se ujmou vlády.
Jako pacient z klinické smrti se probudili do úplně jiného světa, takže byli zmatení a v depresi. Pryč byla někdejší síla a vliv, stěžovali si na média, na průzkumy veřejného mínění nebo na nefér podmínky hlavního rivala – Babišova ANO.
Petr Fiala se to pokusil zarazit už letos v březnu na ideové konferenci, kde burcoval své kolegy, aby přestali naříkat a raději pořádně zabrali.
„Nikdo nepomůže, musíme si pozici mocenskou alternativou vůči hnutí ANO vybojovat sami. Piráti s námi nemohou soutěžit v kompetenci, ve zkušenostech nebo schopnostech. Ale je poctivé říci, že s námi dovedou soutěžit v pracovitosti, v zápalu a elánu.“
I Fiala sám slíbil, že se polepší a bude „ostřeji a konfliktněji“ prosazovat politiku ODS. Dokola opakuje, že občanští demokraté se musejí stát hlavní alternativou pro voliče z antibabišovského světa.
Pětapadesátiletý profesor možná není nejpřesvědčivější politický lídr, který by dokázal elektrizovat plná náměstí. Raději přemýšlí, než promluví, až dokonale kontroluje emoce. Ale jako perfektní protipól Andreje Babiše může zafungovat.
Jako by se Fiala snažil o totéž, s čím ODS zaznamenala svůj doposud největší volební úspěch v roce 2006. Topolánkovi tehdy také nestačila jen kritika premiéra Paroubka.
Každý kandidát na ministra musel v takzvané modré knize představit své konkrétní plány a reformy ve své oblasti. Strana se zároveň rozkročila i mimo své „myšlenkové schéma“, díky čemuž získala kromě skalních voličů navíc i ty, bez nichž se žádné volby zkrátka nedají vyhrát.
Dnes je tím rozkročením „zelená karta“, kterou Fiala pomyslně vytáhl. Dříve nevídaným akcentem na ekologii a ochranu životního prostředí se ODS snaží přitáhnout i mladou generaci, pro niž jsou dnes změny klimatu tématem číslo jedna.
Pokud otec zakladatel Václav Klaus slyšel slova místopředsedy ODS Miloše Vystrčila o tom, že „klima se samozřejmě mění a samozřejmě za to může i člověk“, musel začít sepisovat knihu s názvem Zelená, nikoliv modrá ODS.
Fiala nechce hrát jen téma „antiBabiš“, a proto se svými kolegy představil spoustu konkrétních a zajímavých nápadů, co ODS plánuje udělat s daněmi, jak reformovat důchody, zmodernizovat školství nebo jak odbourat přebujelou byrokracii.
Ovšem i sebelepší program musí garantovat kompetentní a důvěryhodný politik. To je zatím největší slabina ekonomického programu, kde se o roli hlavního experta perou Zbyněk Stanjura, jenž se dosud specializoval na dopravu, a Jan Skopeček, věrný posluchač přednášek exprezidenta Václava Klause.
