Článek
Podle toho, co čítávám na sociálních sítích, vyčítá veřejnost Martinu Malíkovi, že jako předseda Fotbalové asociace ČR musel přece o nekalých rejdech svého místopředsedy Romana Berbra vědět.
Že Berbr v restauraci ve strahovské budově FAČR věčně vysedává s lumpy ražení Romana Rogoze, toho by si musel všimnout, i kdyby měl o mnoho dioptrií víc. Ale budiž, nemusel vědět, že spolu řeší manipulace zápasů. I když by musel být na hlavu padlý, aby ho to nenapadlo. A to zase Martin Malík není.
Nicméně to bych mu ani primárně nevyčítal. Hrál roli té lidštější tváře FAČR, která je na rozdíl od skutečného šéfa Berbra schopná komunikovat s médii nebo třeba se státem. Třeba o 550 milionech korun, co do peltovsko-berbrovské „jedové chýše“ na Strahově každoročně plynuly na dotacích.
A o Berbrovy čachry kolem rozhodčích se Malík (patrně) nezajímal. Staral se spolu s finančním ředitelem Liborem Kabelkou o ekonomiku asociace, nutno říct, že v dceřiných obchodních firmách skomírající, leč v prezentacích na valných hromadách najednou číselně notně vylepšenou, dle zlých jazyků zásluhou dovedného přelévání prostředků z účtu na účet.
Ale to nejlépe posoudí hloubkový audit hospodaření, až ho nařídí nové vedení asociace, pokud se tedy to současné podaří v květnových volbách ze Strahova vypudit.
Osobně zatím vyčítám Martinu Malíkovi především tři konkrétní věci.
Za prvé, že mi opakovaně do očí tvrdil, že jeho manželka nemá z hlediska příbuzenských vztahů nic společného s Miroslavem Platilem, ředitelem STES, jedné z obchodních dceřiných firem FAČR. Malík přitom zamlčel, že je jeho choť dcerou Platilovy manželky.
Budiž, je to drobnost a soukromá věc, ale osobně mě prostě uráží, když ze mě někdo dělá vola. A v mých očích to důvěryhodnost dotyčného sráží.
Možná jsem jen přecitlivělý. Fajn, slibuju, že teď už přijdou na řadu podstatnější věci.
Za druhé panu Malíkovi vyčítám, s jakým klidem nechal letos v září rozpustit reprezentační tým po utkání v Bratislavě. Ano, razítko na to dala paní hygienička, ale mé podezření, že se tak stalo po obrovském tlaku klubových šéfů před kvalifikacemi evropských pohárů, po tlaku, kterému Martin Malík neodolal a nejspíš ani příliš neodolával, je prostě obrovské.
Pokud se pletu, tak se kdykoli rád omluvím. Ale ze vší komunikace, kterou jsem v té době i s Martinem Malíkem vedl, jsem vycítil, že národní tým nechal rozpustit s opravdu lehkým srdcem. A až poté, co zjistil, že UEFA odložení nebo zrušení zápasu se Skoty nenechá bez obrovské pokuty, začal se narychlo látat tým náhradní.
Když jsem o těch záležitostech posléze hovořil s Ivanem Haškem, byl naprosto konsternován, jak je možné, že vedení asociace mohlo takovou degradaci národního týmu vůbec dopustit. A člověk si přitom uvědomil, jaký obrovský je rozdíl mezi lidmi, kteří v reprezentačním dresu potili krev a je pro ně naprosto posvátný, a lidmi, které v danou chvíli reprezentace v podstatě obtěžovala a nějaká ta kontumace by je vůbec nevyvedla z míry.
Takže to by bylo k Malíkově a Berbrově antifotbalovosti.
A ve svém sledu výčitek směřovaných k Martinu Malíkovi přidám ještě třetí. Byl to moment, při kterém mu spadla maska dobráckého komunikativního předsedy. A představil se jako bezskrupulózní vykonavatel Berbrovy, anebo možná i své vlastní zvůle.
Bylo to loni v dubnu, když se Martin Malík podepsal pod verdikt, kterým byl Petr Špaček, předseda TJ Sokol Živanice, vyloučen z řad Fotbalové asociace ČR. Co „provedl“? Veřejně kritizoval poměry ve třetí nejvyšší soutěži, takzvané ČFL, zejména pak praktiky rozhodčích.
„Pan Špaček dostal příležitost, aby svá tvrzení doložil a zdůvodnil. To neučinil, používá jen obecná konstatování, že všechno je špatně. Jedná se o poškozování jména českého fotbalu. Navíc nám sdělil, že v tom hodlá pokračovat, takže nebyl jiný nástroj než vyloučit ho z řad Fotbalové asociace ČR,“ okomentoval Martin Malík brutální reakci ze Strahova.
Nic brutálnějšího než vyloučení už totiž FAČR v rejstříku svých možných opatření nemá. Ale to není ani zdaleka konec příběhu, ten pokračuje.
Čas oponou trhnul, policie začala zatýkat a měsíc po razii se konečně i Etická komise FAČR uráčila alespoň formálně zahájt disciplinární řízení s jejími aktéry. A hned ho zase přerušila.
Podstatné je, že ve „Vyrozumění o zahájení disciplinárního řízení“ s rozhodčím Robertem Hájkem se píše o podezření ze spáchání disciplinárních přečinů, jichž se mohl dopustit tím, že „přijal prostřednictvím pana Jana Hořejšího úplatek od pana Romana Rogoze ve výši nejméně 100 000 Kč“ v souvislosti s utkáním ČFL Živanice-Vyšehrad, které měl z pozice hlavního rozhodčího ovlivnit.
Z toho tedy vidíme, že i samotná Fotbalová asociace ČR, která šéfa Živanic Špačka ze svých řad vyloučila, nyní v důsledku policejní práce začíná disciplinárně prošetřovat, že byl prostřednictvím údajně zkorumpovaného rozhodčího ovlivněn zápas Živanic. Přesně tak, jak o tom Petr Špaček hovořil. A byl za to z FAČR vyloučen.
Ale pozor, to ještě zdaleka není všechno.
K sepsání tohoto komentáře mě částečně inspiroval obsáhlý rozhovor, který Martin Malík poskytl pro pondělní vydání deníku Sport.
Popisuje v něm mimo jiné úžasné bezpečnostní systémy, které teď bude na FAČR s pomocí UEFA budovat. To vybízí k položení řady otázek. Například: Proč s tím nezačal už dávno?
Také by stálo za to vědět, zda je hodlá budovat společně s panem Janem Hořejším, který je sekretářem Řídící komise Čechy, tedy zaměstnancem FAČR, a žádné disciplinární a patrně ani jiné řízení s ním dosud zahájeno nebylo. Přitom se v dokumentu Etické komise píše, že rozhodčí Hájek mohl přijmout úplatek od Rogoze právě prostřednictvím pana Hořejšího!
To si pan Malík fakt myslí, že ho i s jeho novými systémy dokonalé integrity FAČR bude někdo brát vážně?
Stejně tak je v protokolech zmiňováno jméno Patrika Filípka, sekretáře Chovancovy komise rozhodčích, který měl na Rogozovo přání měnit nominace k zápasům. Policie i FAČR tohle prošetřují, ale Patrik Filípek pracuje nadále jako sekretář komise rozhodčích. A jezdí jako delegát k zápasům. To není žádná legrační nadsázka, to je prostě fakt.
Ano, Fotbalová asociace ČR bezpochyby ctí presumpci neviny. Ale zatímco trestně stíhané sudí k zápasům nenasazuje, pánové Hořejší nebo Filípek, kterým, pravda, dosud nebylo sděleno žádné obvinění, pracují na FAČR vesele dál, přestože existuje podezření prošetřované i Etickou komisí FAČR, že se měli dopustit hrubých nekalostí.
Jistěže situaci komplikuje skutečnost, že se FAČR dosud nedostala do vyšetřovacího spisu. Jenže… Kdyby požádala o status účastníka řízení, už by tam možná dávno byla a informace dostala.
Místo toho další významný bojovník za větší důvěryhodnost a integritu FAČR, generální sekretář Jan Pauly, prostě požádal o nahlédnutí do spisu. A byl odmítnut stejně jako by při takovém postupu byl odmítnut každý. Já, vy nebo paní Vomáčková z bistra na nádraží.
Než si FAČR nechá udělat právní analýzu, zda by si měla požádat o status účastníka řízení coby poškozená strana, proteče zase spousta vody ve Vltavě.
A těžko mi někdo vymluví, že právě o tohle pánům na Strahově jde. Co nejvíc věci oddalovat. Ne je řešit a český fotbal léčit. To by totiž museli začít u sebe.
A absolutní vrchol jsem si s dovolením nechal na závěr.
Nechme promluvit Martina Malíka v jeho rozhovoru pro Sport: „Možná proto, že to byl evergreen, možná proto, že nikdo nedoložil důkazy, se s tím nic nedělalo. Tohle je asi jedna z věcí, kdy jsem mohl být důslednější. Na druhou stranu jsem předsedou tři roky a nikdo z těch, co to nyní říkají nahlas, sem nepřišel a neřekl: Sice nemám důkazy, ale stalo se mi to a to. A já tě žádám, abys s tím nějak naložil. Pak bych musel být psychopat, kdybych to vzal a hodil pod stůl, protože právě dneska by mi to nakopalo zadek.“
Tak já vám ho, pane předsedo, s dovolením pomyslně nakopnu, když se vás zeptám: Co jiného proboha udělal Petr Špaček, kterého jste vyloučil z asociace?
Ano, nepřišel za vámi, ale řešil to přednostně přes média. Ale to je jen technikálie.
Vy jste naopak „případem Špaček“ všem jasně vzkázal, že žádné takové řeči o temnotě v zákulisí českého fotbalu poslouchat a tolerovat nehodláte. A že jste dokonce připraven je brutálně trestat. Vyloučením z asociace.
A teď si hodláte stěžovat, že za vámi za tři roky nikdo nepřišel a nepostěžoval si?
Víte, moje babička byla z Podkrkonoší a trochu od rány. Ta by vám vzkázala: Pane předsedo, že vás huba nebolí!