Článek
Hodnotit, nakolik je ruská vakcína Sputnik V účinností a prospěšností pacientům srovnatelná s jinými vakcínami proti covidu-19 západní provenience, dalece přesahuje intelektuální schopnosti autora tohoto textu. Čeho si ale všimne i vakcinologicky nepoučený laik, je skutečnost, jak bytelně se během pár týdnů zformovala v Česku koalice fanoušků ruského preparátu a s jakou silou přešla do ofenzivy v posledních dnech, kdy je naše země skutečně v úzkých.
Není překvapivé, že ruská vakcína má své zastánce a apologety na úplně stejných politických pozicích jako cokoli ruského od jaderné technologie po přístup k lidským právům a politickým oponentům. Překvapivé ovšem je, jak rychle se neoficiální mocenská osa KSČM – SPD – Pražský hrad okolo vakcíny roztočila a jak agresivně a koordinovaně začala vystupovat proti současné vládě.
Ze strany dvou extrémních sněmovních uskupení zaznívá reklama na Sputnik V už delší dobu. Od představitelů KSČM a SPD pravidelně slýcháme, že české občany, když už o nějaké očkování stojí, je třeba vakcinovat přípravky, které jsou zaručeně bezpečné, ale že kvůli naléhavosti očkovací operace je nutné rozhlížet se také mimo evropský trh, rozuměj v Rusku a Číně. To jsou velmi záludná vyjádření. Ty dva výroky jsou totiž fakticky protichůdné a tím, že se spojí do jednoho souvětí, se to nespraví.
Garantem bezpečnosti léčivých přípravků na evropském trhu je Evropská léková agentura (EMA). Rozhlížet se mimo tento trh po přípravcích, které EMA neschválila, znamená na tuto garanci bezpečnosti rezignovat a nahradit ji něčím jiným. V případě ruské a čínské vakcíny bezmeznou důvěrou v tamní státní instituce, které vývoj obou vakcín nařídily, hlídaly a zaštítily. A abychom byli fér, tak v případě Sputniku V také jednou studií v prestižním časopise The Lancet. Ani ta ale nemůže nahradit složitý proces evropské certifikace, jímž si prošly dosud schválené vakcíny. Tím spíš jej nemůže z hlediska bezpečnosti látky nahradit dobrozdání despotických režimů.
Zejména Rusko se hodlá prostřednictvím Sputniku V prezentovat jako zachránce zbyrokratizované a zkostnatělé Evropy. Proto dosud nepožádalo EMA o schválení své vakcíny. Pokud by se Ruský fond přímých investic jednoduše postavil do fronty mezi další výrobce čekající na verdikt EMA, ztratil by Sputnik V punc výlučnosti, na kterém stojí jeho geopolitický marketing opečovávaný kremelskými potentáty i jejich médii. „Politické vedení země chtělo rychle vydobýt nějaký kapitál. Staralo se, aby o nás bylo slyšet ve světě. Ne o to, abychom si co nejdříve zajistili bezpečí,“ cituje ruského sociologa Alexeje Levinsona Deník N. Ze Sputniku V se podle něj stala politická zbraň pro boj s ideologickým nepřítelem namísto štítu proti nemoci.
Také není náhoda, že Sputnik V si na své území pustily zrovna ty evropské státy, které vztahy s Ruskem používají jako páku při jednáních s Evropskou unií. Maďaři okázale demonstrují svou státní suverenitu a nezávislost na mínění unijních institucí ruským jaderným projektem na svém území – a nyní i Sputnikem V. Srbové zase spoluprací s Ruskem a Čínou ukazují Bruselu, že kulhající přístupové rozhovory pro ně nejsou jedinou alternativou budoucího vývoje.
Drobnou výjimkou je evropsky celkem vzorné Slovensko, kde se do partyzánské akce se Sputnikem V pustil na vlastní pěst premiér Igor Matovič a zřejmě si tím rozložil vládní koalici.
V Maďarsku i Srbsku se byl podívat Andrej Babiš, o Sputnik V se zajímal, ale jeho náklonnost k putinskému Rusku, které si ze Sputniku V dělá geopolitické beranidlo, má poměrně úzké hranice dané především nutností nějak vycházet s Milošem Zemanem. Babišův byznys a zájem je na Západě a jeho unijní kverulantství nemá zdaleka tak upřímné kořeny, jako třeba to Orbánovo. Slouží spíš jako šidítko pro část voličů ANO a Brusel je pro Babiše také vděčným terčem, na nějž lze před domácím publikem házet vlastní neúspěchy. A tak Babišovo hrané nadšení pro Sputnik V celkem logicky narazilo na dvě zásadní překážky v jeho vlastní vládě.
Tou první se stal ministr zdravotnictví Jan Blatný, který beze smyslu pro podkuřování prezidentovi jasně prohlásil, že dokud on bude ministrem, Sputnikem V se v Česku bez požehnání EMA očkovat nebude. Druhou překážkou se stala šéfka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová, která velmi rázně odmítla Babišovu (ve skutečnosti spíše hradní) myšlenku, že její SÚKL by mohl vydat ruskému preparátu vlastní národní registraci. Storová upozornila, že zákony nic takového neumožňují.
Nicméně podle zákona o léčivech může ministerstvo zdravotnictví požádat SÚKL o odborné stanovisko k léčivému přípravku. A na základě této žádosti (bez ohledu na to, co bude ve stanovisku napsáno!) může resort následně udělit přípravku výjimku pro nouzové využití.
Po těchto vyjádřeních to šlo ráz na ráz.
Komunisté nejprve začali Babišovi vypovídat poslušnost a mezi jejich podmínkami se začaly objevovat zmínky o mimoevropských vakcínách. Následně se ministr Blatný od prezidenta Zemana dozvěděl, že vykazuje známky vyhoření a měl by funkci opustit, a Irena Storová slyšela, že její úřad nemá být líný.
Souběžně se v médiích objevily spekulace o odvolání Blatného a jeho nahrazení ortopedem a bývalým úspěšným hejtmanem Kraje Vysočina Jiřím Běhounkem – Zemanovým přítelem, jehož prezident loni ocenil státním vyznamenáním.
A do třetice – Tomio Okamura se nechal pozvat na schůzku s hlavou státu a po ní vyhlásil, že hodlá vyvolat hlasování o nedůvěře vládě, kterou by měla nahradit vláda odborníků posvěcená Pražským hradem.
A navrch přišly zprávy o tom, že Hrad (ve spolupráci s Babišem) objednal do Česka dovoz jak ruské, tak čínské vakcíny. Pokud tyto přípravky skutečně dorazí a budou ležet v českých skladech, dá se to brát jako stupňování tlaku na SÚKL i ministerstvo zdravotnictví, aby dodané lahvičky nenechávaly ležet ladem.
Tahle brutální ofenziva proti jednomu ministerstvu a jednomu úřadu zatím stále probíhá a není jasné, jak dopadne. Ale její přímočarost a neomalenost je skutečně nezvyklá. Mimo jiné zcela popírá rovněž častý argument, že vakcinace by se neměla míchat s politikou. Když se v něčem takhle silně angažuje Miloš Zeman, je to vždycky politika. Bohužel v posledních letech málokdy ta česká.
