Článek
Snad každého v Česku zajímá, kdo je viníkem exploze cen elektřiny a plynu. Evropská komise přispěchala s tvrzením, že příčinou je cena fosilních paliv, a hlavně ruská cenová politika v plynu. Naopak za to prý nemohou obnovitelné zdroje, jichž má být pro řešení energetické krize podstatně více. A jaká jsou fakta?
V pátek 8. října v Německu přestalo foukat a tamní obří instalovaná kapacita 65 GW na souši i moři využila jeden jediný gigawatt svého výkonu, fotovoltaické elektrárny o instalovaném výkonu přes 50 GW v té době nevyráběly vůbec nic! Celkový instalovaný výkon obou typů obnovitelných zdrojů v Německu představuje pro srovnání výkon neuvěřitelných 58 jaderných elektráren Temelín v Česku.
Jejich výstavba a provoz stojí německé daňové poplatníky desítky miliard eur ročně. Nyní se v praxi potvrdilo, že OZE jsou v reálné praxi nestabilní a nespolehlivé. Německý správce sítě proto musel povolat do práce 48,5 GW konvenčních zdrojů hnědého a černého uhlí, naplno pracovaly i jaderné zdroje. Nejpodstatnější deficity ve špičce vykryly velmi drahé plynové elektrárny (12 GW), které správce sítě provozuje mimo trh.
Veškeré náklady na pokrytí deficitu elektřiny z emisních zdrojů pak znamenaly, že v devět hodin ráno cena vylétla na 393,1 eura (9 984 korun) za MWh. Poté zase klesla, protože začaly fungovat fotovoltaické zdroje, ale po západu slunce elektřina znovu vystoupala až na 442 eur, tedy 11 227 korun za MWh.
Němci vše transparentně dokumentují na webu. Je pravdou, že na opačné straně německého cenového kyvadla je taková nadprodukce elektřiny z OZE, že ceny pro odběratele mají zápornou hodnotu. Tato situace se však nejen během týdnů a dnů, ale i během jedné až dvou hodin v průběhu jediného dne dramaticky mění. A to podle toho, zda začne, nebo přestane v německém vnitrozemí foukat.
A jak je drahá produkce elektřiny z českých zdrojů? Loni vyrobily jaderné elektrárny 37 procent z celkové produkce elektřiny, uhelné zdroje 43 procent, na sluneční zdroje připadla tři procenta a na vítr jedno. Jak nedávno v rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl podnikatel Pavel Tykač, jeho uhelné zdroje vyrábějí elektřinu za 0,15 Kč za kWh. Jak dodal, emisní povolenka cenu zvyšuje o 1,60 Kč za kWh. I když cena produkce z jádra patří k obchodnímu tajemství, na konferenci institutu Equilibrium 18. 10. (záznam na Seznam Zprávách) ukázal Hynek Beran z CIIRC ČVUT ceny elektřiny z jádra v přepočtu 0,25 Kč za kWh.
Ovšem když se doslova vyděšený český zákazník – nemluvě o klientech zkrachovalé Bohemia Energy – podívá na svůj účet za elektřinu, nalézá tam úplně jiné ceny. Cena silové elektřiny, o které byla dosud řeč, tedy zjednodušeně řečeno výrobní cena komodity při opuštění elektrárny, tvoří dnes menší část maloobchodní ceny. Ta je dále tvořena distribučními poplatky, systémovými službami včetně stále dražšího zajištění stability sítě, poplatkem za obnovitelné zdroje, obchodními maržemi a daní.
Výsledná cena silové složky se ale bez ohledu na české náklady stejně tvoří na burze v německém Lipsku. A německá cena je a bude zásadně ovlivňována nespolehlivostí zdrojů z dominantního větru a částečně i ze slunce, za něž musejí zaskakovat konvenční zdroje. Ty však musejí postupně tvrdě omezovat svou činnost ve prospěch OZE a dostávají za to kapacitní platby. Takže vedle sebe v Německu fungují stabilní konvenční elektrárny, jež by spolehlivě utáhly po celý rok celou spotřebu, ale když fouká a svítí slunce, nesmějí vyrábět, protože ze zákona mají přednost OZE, které to ale pochopitelně dokážou jen po omezenou dobu, kterou navíc nelze předvídat, natož plánovat.
Že jsou oba systémy nesmírně drahé a složité k řízení stability sítě, je zřejmé. Němci ovšem jsou a budou nadále tvrdošíjně v čele úsilí EU o dekarbonizaci, které nalezlo zhmotnění v programu Green Deal.
Němci i jiní stoupenci boje s klimatickou změnou v EU mají trauma mimo jiné z uhlí. A boj s CO2 má proto kvůli nestabilitě OZE zachránit zemní plyn. Je sice bezmála stejně emisní jako uhlí, ovšem v situaci, kdy Němci omezují uhelné zdroje a letos zastaví tři a v příštím roce poslední tři funkční jaderné reaktory (celkem 9 GW), už jim plyn prostě zbývá jako poslední zdroj nouzové záchrany. Přitom německý strach z blackoutu oprávněně roste a 9. října se už v Bonnu oficiálně cvičilo, jak tyto ještě nedávno nepředstavitelné situace zvládnout.
Rusko přitom letos dodalo nasmlouvané množství zemního plynu, zřejmě i o něco více, ale podle zákonů trhu roste cena toho, čeho je málo. Určitě i Moskva si umí s cenou hrát tak, aby byl co nejdříve německými úřady povolen provoz dokončeného rusko-německého plynovodu Nord Stream 2.
Loňská zima byla dlouhá a očekávání, že bude možné doplnit zásobníky v létě levným plynem, se nenaplnila. Čína a další asijské země dnes v postcovidovém boomu nakupují jakoukoli kapacitu ruského plynu za ceny významně vyšší než evropské. A tahle poptávka z Asie nadále poroste i s tím, jak rusko-čínský plynovod Síla Sibiře v roce 2026 doplní přes Pákistán propojení na Indii. Pak bude Rusko schopné prodat všechen svůj plyn do Asie. Pozice EU bude velmi nevýhodná pro jednání s Ruskem s jeho nepokrytými geopolitickými zájmy.
Bohužel s ohledem na tato fakta neexistuje důvod, proč by cena elektřiny a plynu měla ve střední Evropě zásadně klesnout. Spíše naopak – hlavně v důsledku odstavení německých jaderných elektráren. Navíc po celé Evropě se plánuje v nejbližších letech zavírání dalších jaderných a uhelných zdrojů, které představují výrobu několika set Twh za rok. I to bude důvodem růstu ceny elektřiny a plynu zejména v podzimních a zimních měsících, kdy energii logicky nejvíce potřebujeme.
Současná devastace evropských cen elektřiny je tedy nepochybně důsledkem ideologicky zaslepené a neustále urychlované realizace programu Green Deal poháněné přesvědčením, že hlavně vítr a slunce nás energeticky spasí. Ideologickými nástroji a tvrdošíjným trváním na jejich ještě intenzivnější výstavbě bez ohledu na následky se v EU sami dostáváme do slepé uličky. Raketově rostoucí ceny elektřiny se promítnou do cen všech produktů a služeb a povedou ke zchudnutí stamilionů obyvatel EU. Zelené žebračenky jsou výsměch. Nutné je řešit příčinu deficitu stabilní elektřiny.
Proti vývoji na trhu s energií se už vymezila Francie, která dosud díky svému 70procentnímu podílu jádra na energetickém mixu dokázala dodávat svým firmám i domácnostem elektřinu nejlevněji v Evropě, zhruba za 2 Kč za 1 kWh, tedy asi za polovinu české průměrné ceny před nynějším zdražením.
Česko se spolu s dalšími osmi státu unie v minulých dnech přidalo k návrhu silné Francie, která plánuje řadu zastaralých reaktorů nahradit novými a potřebuje, aby jadernou energii Evropská komise zařadila do taxonomie podporovaných, tedy bezemisních zdrojů.
Nová česká vláda by si měla jasně uvědomit, že soběstačnost a bezpečnost stabilních dodávek cenově dostupné elektřiny bude jejím úkolem číslo jedna. Buď se vydáme cestou Francie s dominantním postavením jádra na energetickém mixu a postavíme nejlépe čtyři, optimálně osm nových reaktorů, anebo se vydáme cestou německé Energiewende se sázkou na to, že budeme doma i v podnicích striktně omezeně fungovat jen tehdy, když bude svítit slunce a foukat vítr.
Ukončení provozu dnes téměř plně ekologizovaných uhelných tepláren a elektráren můžeme připustit – jak už konstatovala vládní Uhelná komise – teprve po zprovoznění nových jaderných bloků. Pro Česko jako zemi s největším podílem průmyslu na tvorbě HDP v Unii, průmyslu, který potřebuje elektřinu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a 365 dní v roce, je to kruciální otázka. Elektřina není jen komodita. Je to základní podmínka fungování naší technologicky vyspělé západní civilizace.
