Článek
Jsou to necelé tři týdny. Andrej Babiš měl 17. listopadu významný, podle některých názorů zdařilý a státnický projev v Národním muzeu. Řeč byla důstojná, řečník ji prožíval.
Předseda vlády tu mimo jiné vybídl ke svornosti. „Pracujme na úspěchu naší země všichni společně. Bez zbytečné zloby, agrese a nenávisti.“
Nemusíme spolu vždy souhlasit, nemusíme mít stejné názory. Jsme ale skvělá země plná skvělých lidí, kteří mají na to světu dokázat, že ve všech aspektech života se můžeme měřit s těmi nejvyspělejšími zeměmi na světě. Měli bychom to vědět všichni, tak ať to ví celý svět. Držím nám všem i naší krásné zemi palce!“
Pěna všedních dní od té doby sváteční slovník rozemlela na prášek. Mezitím přišel audit střetu zájmů, revize kauzy Čapí hnízdo a další věci. Andrej Babiš je pod tlakem. A hovoří a jedná jako obvykle.
„Pracujme všichni společně“, „nemusíme spolu souhlasit, ale…“, „držím nám všem palce“, to se někam vypařilo.
Nejde o to zachovávat každý den dekorum státního svátku. Nemusí každý den padat velká slova a šlechetné úmysly. Proč také. Ale ta změna tónu je i tak markantní. Až moc.
V jednom už klasickém kresleném vtipu Vladimíra Renčína postavička pana Dlabáčka pozvedá sklenku a říká: „Kromě Rambouska, který mi dluží 20 korun, připíjím všem lidem dobré vůle.“
Andrej Babiš to má podobně.
Jsme země plná skvělých lidí, kteří nechť pracují společně pro blaho všech, bez zbytečné zloby. Ne, tohle není z Modlitby pro Martu, ale mohlo by být! Země plná skvělých lidí, až na…
Až na poslankyni Kovářovou („Jste žena, a proto se budu mírnit, ale ty vaše populistické kecy už nemůžu poslouchat.“) Kdo v tom hledá agresi, ať si vezme prášek.
Až na plno dalších poslanců („Vy všichni bojujete proti českým zájmům, žádný střet zájmů není a nikdy nebyl.“) Plus padouši Sobotka & Kalousek.
Až na některá média a některé novináře, které Andrej Babiš stabilně nemůže vystát bez ohledu na to, jaké datum se právě píše.
Až na senátora Wagenknechta a Davida Ondráčku z Transparency International, kteří mu podle mě musí dlužit ne 20, ale minimálně 20 tisíc korun.
Až na prezidenta lékařské komory Kubka, „který teď kupuje novou nemovitost za 155 milionů a tak dále. Nebo má příjem 155 milionů,“ což jeho jméno na soupisce skvělých lidí také docela zpochybňuje.
Prostě se vezměme za ruce, všichni společně – minus někdo. Víte kdo.
Projev ze 17. listopadu by neměl upadnout v zapomnění, což ale zdá se, upadá. Co z něj zbylo? Momentálně nic moc. Kytky uschly.
