Článek
Je to podobné, jako když lidé v poslední možný termín běží na finanční úřad, aby udýchaní v hodině dvanácté podali daňové přiznání. Tak v minulých dnech před poslanci vysvětloval ministr dopravy Vladimír Kremlík údajné důvody, proč zatím tak málo majitelů kamionů a jiných nákladních aut zaregistrovalo vozový park do nového mýtného systému.
Bylo by velmi jednoduché vše svalit na tradiční českou liknavost a jistou lehkovážnost. I v tomto případě nepochybně sehrávají svou roli, ale kalamitní stav na českých dálnicích mohou po 1. prosinci spoluzavinit i jiné důvody.
Ten zásadní, z něhož se Kremlíkovo ministerstvo a Babišova vláda sotva mohou vyvinit, je obrovská právní nejistota, s níž je start nového českého mýtného systému spojen.
Ruku na srdce, kdo z nás by nevyčkával do posledního okamžiku, zda se skutečně někde zaregistrovat, zda skládat kauci ve výši téměř 2 500 korun za každou palubní jednotku, když hrozí, že se jen pár týdnů po spuštění systému začne odpočítávat roční lhůta, po níž bude systém zase vypnut? To není sci-fi, ale celkem reálný scénář, o němž se i na ministerstvu hovoří.
Co si o tom všem může pomyslet řidič kamionu odněkud z Turecka nebo Rumunska, který nechápe, proč Češi ruší „starý“ mýtný systém, plně funkční, u něhož za palubní jednotku platili o tisícovku méně?
Prázdninový víkend, kdy se rozdaly miliardy
To, co se děje kolem mýta, se už začíná blížit anarchii. Viníkem je právě ministerstvo dopravy, vedené už šest let hnutím ANO, a také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), v jehož čele stojí bývalý politik ČSSD Petr Rafaj. Právě tyto dvě instituce v uplynulých letech dopustily ohýbání práva a samy se na něm podílely. Teď sklízíme ovoce.
První taková prapodivná akce se odehrála na konci prázdnin roku 2016, za ministra Dana Ťoka. Jím řízený úřad během jediného víkendu bez jakékoliv soutěže a v rychlém tempu o celé tři roky prodloužil mnohamiliardový kontrakt s provozovatelem dosavadního mýtného systému, firmou Kapsch. Vše mělo posloužit k tomu, aby ministerstvo získalo více času, jak se ze závislosti na rakouské rodinné firmě a jejích vysokých cenách vyvázat.
Celá tato kauza se nakonec dostala až před Evropskou komisi a vyšetřovala ji i policie. Jedině český příslib, že teď už vypíšeme nový, férový tendr, zabránil tomu, že vše neskončilo obří pokutou z Bruselu. Nicméně ani nový tendr, zahájený v polovině roku 2017, neproběhl standardně.
Jak Rafaj srazil podpatky
Do nového zadávacího řízení výrazně promluvil ÚOHS vedený Petrem Rafajem. Předseda úřadu v prvních měsících stál na straně firmy Kapsch a v zásadě sdílel její názor ohledně údajných neférových podmínek soutěže. Mnozí si jistě vzpomenou na informace uniklé z policejních odposlechů, které prozradily, že v pozadí na straně Kapsche tahal za nitky i místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek.
V druhé polovině roku 2018 došlo k zásadnímu zlomu, Rafaj otočil. A to záhy poté, co se sešel s prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Andrejem Babišem, kteří tlačili na rychlé dokončení soutěže, za jejíhož vítěze bylo označeno konsorcium CzechToll/SkyToll, jež nabídlo nejnižší cenu. Na politicích formálně nezávislý Rafaj začal nepokrytě napomáhat k uskutečnění tohoto cíle.
Úřednický kvapík během polední přestávky
Naplno se to ukázalo 20. září 2018. Tehdy se odehrála velmi podobná právní divočina jako v srpnu 2016. Smlouva s vítězem byla na ministerstvu podepsána navzdory tomu, že existovalo předběžné opatření ÚOHS, které parafování kontraktu zakazovalo. V onen zářijový den se u Ťoka a v Rafajově úřadu opět odehrálo ve velmi rychlém sledu (i během polední přestávky) několik právních úkonů, na které se běžně čeká mnoho týdnů. Ministerstvo ještě ten den došlo k názoru, že podpisu smlouvy už nic nestojí v cestě. Ťok kontrakt s konsorciem CzechToll/SkyToll okamžitě signoval, Rafaj neprotestoval.
Brněnský krajský soud nicméně letos vyhodnotil právní situaci jako nezákonnou a donutil Rafajův úřad, aby plnění smlouvy dodatečně zakázal. S odkladem o jeden rok.
Zatím tak ÚOHS učinil jen v první instanci, teď se čeká na druhou, do věci může ještě promluvit Nejvyšší správní soud. Nelze zatím s jistotou tvrdit, že kontrakt s dodavatelem bude definitivně hozen pod stůl. Šokující nicméně je, že zde už asi neexistuje žádná jiná legální varianta, jak dálniční poplatky vybírat.
Kremlíkovo ministerstvo se sice snaží ukolébat veřejnost, že je během zmíněné roční lhůty schopno vysoutěžit náhradního provozovatele nového mýtného systému. Někteří z těch, co mají zkušenosti se soutěžním právem a mýtným systémem, ale tvrdí, že je to naprostá naivita, či dokonce úmyslná lež.
A co jiného nám tedy ještě zbývá? Brusel by už tentokrát nad případným přímým zadáním zakázky oko nepřimhouřil, návrat ke starému mýtnému systému už také nebude možný – hned v prosinci 2019 se totiž začnou brány nad dálnicemi rozebírat. A vytisknout pro kamiony papírové dálniční známky, jako to bývalo před mýtem, už zákon neumožňuje.
Jak z minusu vyrobit plus
Ne tedy až liknavost dopravců, ale spíš mnohaletá liknavost ministerstva a opakované ohýbání práva mohou vyvolat chaos na českých dálnicích.
Kremlíkův úřad ve spolupráci s dodavatelem posledních několik dnů teď nedělá nic jiného, než že si vyrábí zdánlivě neprůstřelné alibi. Dokolečka vyzývá dopravce, aby se urychleně zaregistrovali. Příští týden tak bude moci říct: ne my, to pohodlní dopravci za všechno mohou, my udělali maximum…
Očekávají se mnohakilometrové kolony opozdilců, hlavně na hraničních přechodech. Co když ale části domácích a zahraničních řidičů rupnou nervy a jejich kamiony na české dálnice hromadně vjedou i bez palubních jednotek, tedy zdarma? Následovalo by správní řízení a hrozící pokuta v řádu desítek tisíc korun. Nicméně vzhledem k oné obrovské právní nejistotě není vůbec samozřejmé, že by případné soudní spory český stát vyhrál.
Aby toho nebylo málo, podobné problémy jako s mýtem hrozí i u přechodu na elektronické dálniční známky. I tam je skluz a také vážně hrozí, že do konce příštího roku systém spuštěn nebude.
Ale marketingově obratní politici z hnutí ANO to celé mohou nakonec otočit ve svůj prospěch, z minusů vyrobit plusy. „Dálnice pro všechny lidi zdarma” – nebylo by to pěkné heslo pro volební rok 2021?
