Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Kdyby volby do Poslanecké sněmovny nebyly, musely by si je výzkumné agentury vymyslet. V žádném jiném období nejsou média a lidé tak lační po grafech, tabulkách a datových analýzách, které se zpožděním a se statistickou chybou zaznamenávají každý pohyb v předvolebních náladách obyvatelstva. Ve většině průzkumů se přitom vytrácí jedna podstatná informace – až čtvrtina lidí pořád neví, koho bude volit. Ostatně jako vždycky. Rozhodovat se budou třeba až v posledních dnech před volbami, kdy už platí zákaz zveřejňování.
To však nebrání tomu, aby strany nakládaly s průzkumy dle libosti. Pokud jsou volební preference dobré, tj. odpovídají tomu, co konkrétní strana chce, následuje post na Facebook s titulkem „Rosteme!“. Pokud však průzkum dopadne špatně, tj. neodpovídá tomu, co konkrétní strana chce, následuje tajnosnubný post některého z čelních představitelů strany, že výsledek je určitě cinklý a že si na to dotyčný posvítí.
Preference stran však nechme v tuhle chvíli spát, beztak už by ty sloupečky mnozí lidé namalovali i poslepu – v poslední době 25-30 % pro ANO, obě opoziční koalice někde kolem 20 %, následuje stabilních 10 % pro SPD a o 5 % se přetahují ČSSD, KSČM a občas i Přísaha. Kromě chvilkového úspěchu PirSTANu, když předběhli ANO, se na situaci během léta nic nezměnilo.
Zajímavým vhledem do uvažování voličů je ovšem pár dní starý průzkum agentury Median pro Český rozhlas. Otázka byla jednoduchá – jak přijatelné by pro vás osobně byly následující osobnosti v roli premiéra? Nejméně přijatelnými premiéry by byla trojice Vojtěch Filip (zcela nebo spíše nepřijatelný pro 69 % dotázaných), Tomio Okamura (68 %) a Ivan Bartoš (67 %). Obzvláště pro lídra Pirátů musí být po čtyřech letech svědomité opoziční práce zdrcujícím výsledkem, že se umístil v těsném závěsu za registrovaným spolupracovníkem StB a člověkem, který v horečce zpochybňuje holokaust.
Naopak Andrej Babiš je spíše přijatelný pro 24 % dotázaných a velmi přijatelný pro 18 %, což z něj dělá pomyslného vítěze ankety. Výsledky se dají smést jednoduše ze stolu – nemáme přímou volbu premiéra, takže podobné soutěže popularity jsou zcela irelevantní. První část argumentu je jistě pravda, druhá už tolik ne.
Nemálo lidí se rozhoduje spíše podle lídra než podle strany, mnohdy i navzdory jí. Kupříkladu někteří voliči Pirátů z Brna asi budou po zkušenostech s jejich představiteli v čele města házet hlas PirSTAN se zatnutými zuby a se zavřenýma očima. Nejinak tomu bude s voliči Spolu ve městech, kde mají dlouholeté „vynikající“ zkušenosti s ODS. Pokud je ovšem Ivan Bartoš nebo Petr Fiala přesvědčili, že jsou vhodnými kandidáty na premiéra, budou tato uskupení chtě nechtě volit.
Problém Petra Fialy nebo Ivana Bartoše tkví v tom, že nepřesvědčili dostatečné množství lidí, ba co víc, odrazují jich více než právě Andrej Babiš. Pravděpodobných důvodů je hned několik a v mnohém vypovídají o krizi české politiky v roce 2021.
Andrej Babiš například slibuje, že nebude zvyšovat daně, čímž si nenaštve podnikatele. Zároveň slíbí, že důchod bude 20 tisíc, když má to volební číslo 20. Tím rozhodně potěší seniory. Tyhle volby stylizoval v pravicovém duchu i rétorice, jeho ambasador pro otázky povolební koalice s ODS Ivo Vondrák dělá první poslední, aby všechnu levicovost svedl na vládní přítomnost ČSSD. Petr Fiala ani Ivan Bartoš si tuto schopnost neosvojili. Jeden bude vždy působit, že jiný volič než bílý bohatý muž ve středním věku neexistuje. Druhý pak, přestože je mu přes čtyřicet, nedokázal dostatečně přesvědčit o generaci starší lidi, že jim nenastěhuje do bytů migranty, když je ten „hulič z antify“.
Andrej Babiš se zkrátka dokázal přes všechny své kauzy, skandály i problémy stát catch-all lídrem, který už lidem ani tak nevadí. Nevzniklo z nás ani druhé Maďarsko nebo Polsko, soudce nevyměnil jako Kaczynski, volební okrsky nepřekreslil jako Orbán, ani tu Českou televizi neovládl. Jak také, když se tam volí bystří hlídací psi jako je radní Lipovská. Lidé si na něj zvykli, vědí, co čekat. Ani pandemie koronaviru mu neublížila.
Právě lehkost, s jakou si nechaly opoziční koalice ukrást téma covidu-19, bere dech. Česká politika zleva i zprava je schopná strávit několik týdnů rozmíškami o událostech vzdálených 80 let, jako je odsun Němců nebo mnichovská dohoda, ale katastrofa stará doslova pár desítek týdnů se absolutně netematizuje. Republika mohla být plná billboardů s autentickým citátem Andreje Babiše, kdy přijímá zodpovědnost za vše, co se stane. Stalo se 30 tisíc mrtvých. Stalo se, že desetitisíce lidí přišly o příbuzné, přátele a kolegy.
Opozice má jistě své máslo na hlavě, musela by trošku zveličovat a lhát. Když je ovšem schopná tvrdit, že se nebudou zvyšovat daně, ačkoliv příjmová a výdajová stránka státu nesedí o stovky miliard, mohli by v tomto duchu Andreji Babišovi přisoudit i veškeré zásluhy za nezvládnutou pandemii a svá vlastní selhání taktně zamlčet.
Tohle téma se však naprosto opustilo a mohl tak jednoduše převládnout pohled Andreje Babiše, že vše zvládl skvěle a nebýt něj, mohlo vše dopadnout mnohem hůře. Třeba kdyby byli u moci pánové Fiala a Bartoš. Nikdo z nich premiéru Babišovi nevmetl do tváře velikostí podobné Rakousko, kde přitom zemřelo na koronavirus o 20 tisíc lidí méně a ekonomika se nikdy nemusela uzavřít tak jako v Česku.
Pravdou však je, že Andrej Babiš se už společnosti přejedl. Je-li někdo bezkonkurenčních osm let hlavním a dost možná jediným hybatelem české politiky, zákonitě budeme pociťovat vyhoření, kdykoliv uslyšíme jeho jméno. Petr Fiala ani Ivan Bartoš to nepochopili. Nabízí se jako ti, kteří nejsou Babiš, ale zároveň nedokázali lidi dost nadchnout pro to, co ztělesňují oni sami.
Hurikán Ivan se snažil na jaře vnutit do přízně středopravicových voličů jako rozvážný státník v saku. Výsledkem bylo, že Pirátům utekla půlka tvrdého jádra a nepřibyl nikdo nový. Petr Fiala pak nepřekročil stín nudného maloměšťáka, který nepochopil, že v roce 2021 ho fakt nemusí zajímat, s kým lidé žijí a vychovávají děti (jakkoliv vám bude youtuber Kovy vysvětlovat, že to je legitimní názor).
Když nejsou k dispozici lídři, jednoduše se tak stane, že horká fáze kampaně přinese tak překvapivou věc, jako je pojízdné muzeum Babišových korupčních kauz a Babišovu hlavu z krepového papíru, které den předtím lepil celý poslanecký klub. Jednoduše se také stane, že jezdíme kolem billboardů, podle kterých je Andrej Babiš HROZBA. Výborně, to jsme vůbec netušili, to je velká novinka!
Mimochodem, jak hodláte řešit klimatickou změnu? Andrej Babiš je HROZBA! Jak chcete řešit nedostupné bydlení? Andrej Babiš je HROZBA! Co s upadající českou infrastrukturou? Andrej Babiš je HROZBA! Co ty nefungující instituce, které odhalila pandemie koronaviru? Digitalizujeme státní správu, ale věděli jste, že Andrej Babiš je HROZBA?!
Tyhle volby už vůbec nejsou o Andreji Babišovi. Jsou o neschopnosti české společnosti řešit důležitá témata přesahující horizont čtyřletého volebního období a existenci jednoho bezskrupulózního populisty. A o neschopnosti trávit čas i něčím jiným než flikováním problémů a jejich odsouváním na později. Jsou o neschopnosti vidět, že svět na západ od Rozvadova se po koronaviru snaží posouvat mílovými kroky vpřed a nabízí různorodá řešení, z nichž si mohou voliči vybírat.
Čeští voliči si vybírat nemohou. Andrej Babiš svatosvatě slibuje, že rozhodně neukončí výrobu spalovacích motorů, čmoudícího vývozního zlata české ekonomiky, u takové ODS se skrze ekonomického experta Jana Skopečka setkáme s úplně stejným názorem, ačkoliv není vůbec jasné, jak toho chtějí docílit. Přikážou to Škodovce ústavním zákonem?
Andrej Babiš slibuje řešení krize bydlení tím, že se bude více stavět. Piráti navrhují to samé. Mladé rodiny budou za pár let jistě nadšené, že se jednodušeji postavily byty, které jim před nosem vyfoukli spekulanti, protože se nic neudělalo s podstatou problému. Na prsou je může hřát pouze pocit, že tehdy v rozhodujícím roce 2021 vystavily Andreji Babišovi jasné NE! A to je tak asi všechno, co s tím ve volbách mohly udělat.
