Článek
Poslední velká bitva o povahu chudoby v tomto volebním období se vede v těchto dnech na půdě Senátu i Poslanecké sněmovny. Jde o dva poslanecké návrhy, které upravují systém výplaty sociálních dávek včetně dávek v hmotné nouzi, tedy dávek pro ty nejchudší. Na straně populistické fronty mají hlavní slovo ODS a ANO. Frontě opačné dominují Piráti. Výsledek se přitom může negativně dotknout desítek tisíc důchodců, samoživitelů nebo chudých rodin s malými dětmi. Základním nástrojem bojovníků proti chudým je přitom lež. O co konkrétně jde?
V cílové rovince je původní návrh ODS, který ale aktivně podporovaly všechny politické strany kromě Pirátů a části ČSSD. Veřejnosti je populisty prodáván jako „třikrát a dost“, tedy odebrání nároku na dávky za závažné přestupky. Ve skutečnosti za jeden banální prohřešek vzdáleného příbuzného mohou malé děti přijít o peníze na jídlo.
Tento návrh totiž omezuje vyplácení dávek pro nejchudší, pokud se jakýkoli člen společně posuzované domácnosti dopustí přestupku. Už jste se někdy potřebovali třeba vyčurat venku nebo se vám protáhla oslava po desáté večer? I těchto přečinů se restrikce týká. Chudí lidé hůře shánějí bydlení, a proto zcela běžně žijí ve vícegeneračních domácnostech. Stačí, aby kdokoli ze spolubydlících nectil pravidla, a za jeho chyby budou pykat všichni ostatní.
Pravděpodobnost, že tento hříšník změní své chování, je minimální, to se jej spíše rodina bude snažit zbavit, aby je neohrožoval. Výsledek? Buď žádný, nebo budou přibývat bezdomovci, kteří už nemají motivaci dodržovat vůbec žádná pravidla. Návrh se nyní nachází v Senátu, kde čeká na projednání, ale vzhledem k masivní podpoře prakticky všech politických stran je výsledek vcelku předvídatelný.
Podstatně větší ohrožení ale představuje druhý návrh, který čeká na závěrečné hlasování v Poslanecké sněmovně. Paradoxem přitom je, že původní návrh z dílny SPD nepředstavoval až tak zásadní problém. O ten se postaralo až ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Jany Maláčové a zákonodárci ANO sešikovaní za poslanci Novákem a Pastuchovou. Vznikl komplexní pozměňovací návrh, pod kterým jsou podepsáni poslanci a poslankyně z ANO, ODS, ČSSD, SPD a KSČM.
Jejich návrh v sobě ukrývá několik velmi zásadních pastí, do kterých bude státní aparát lapat chudé jako králíky. Prvním problémem je, že návrh rozšiřuje okruh postižitelných dávek v hmotné nouzi i o příspěvek na bydlení. A pokud hygiena zjistí závady v bytě, jako třeba plíseň, bude potrestán nájemník odebráním příspěvku. Vláda tak místo konceptu sociálního bydlení a alternativy pro chudé, které původně slibovala, řeší problém nevyhovujících bytových podmínek trestáním obětí bytové krize, tedy nájemníků. Další pastí je prodloužení „trestného“ odebrání dávek v hmotné nouzi za banální opomenutí ze tří na šest měsíců. Přijdete pozdě na úřad, nebudete doma zastiženi – a půl roku nemáte za co koupit jídlo.
O co politikům vlastně jde? Hledají řešení existujícího problému, nebo jen vrtí psem před blížícími se volbami? Boj proti chudým je vděčnou politickou kartou, která snadno upoutá pozornost a přinese politické body. Oba návrhy posilují moc lokálních institucí, ať již obcí, nebo sociálních úřadů, a povedou k nárůstu zvůle. Pro obyvatele příjemného města, kde vládnou odpovědní politici, je těžko představitelné, že jsou v Česku sídla, jejichž hlavní představitelé vedou s částí svých obyvatel otevřenou válku. Znovu přijímají Ústavním soudem opakovaně rušené vyhlášky, snaží se chudé lidi šikanovat s jediným cílem – aby se odstěhovali jinam. A v případě úspěchu je jim odměnou znovuzvolení.
Stejně tak úředníci na některých pracovištích úřadů práce spolu soutěží v počtu sankčně vyřazených „socek“ a podobně. Všem těmto bojovníkům proti chudým dávají oba poslanecké návrhy mocné nástroje. Výsledkem nebude žádná úspora ani vyřešení problému, tím méně pak snížení chudoby. Ta se naopak prohloubí a náklady budou jenom vyšší. Za každé dítě odebrané z rodiny, která přijde o bydlení, za každého bezdomovce či vězně zaplatíme všichni mnohonásobně vyšší náklady. Ale to už bude dávno po volbách. Teď je potřeba vytvořit veřejného nepřítele, vhodně jej označit jako „nepřizpůsobivého“ a skutečné politické hříchy jsou zapomenuty.
Pokud by snaha politiků řešit příčiny chudoby byla upřímná, prosadí v první řadě rovné šance na vzdělání pro malé děti. Tím bychom zvýšili naději na jejich budoucí plnohodnotné uplatnění na trhu práce. Prosadili by nová pravidla oddlužení, která u nás již podle směrnice EU měla minimálně měsíc platit, a jsme prakticky jedinou zemí EU, jež tuto povinnost nesplnila. Návrat statisíců lidí ze šedé ekonomiky by se paradoxně vyplatil téměř všem. Byly to opět strany ANO a ODS, které projednávání změn pravidel oddlužení ve Sněmovně zablokovaly. Nic z toho se ale nestalo a populisté dál poštvávají většinu společnosti proti chudým, na což jednou všichni doplatíme.
