Komentář: Vláda povolila disco bez tance. Bleskové rozvolnění je chaos

Že dvakrát do jedné řeky nevstoupíš? Omyl. Staronový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch je živoucím důkazem, že do totožného vodního toku se člověk může nejen podruhé vrhnout, ale dokonce v něm začít okamžitě vyvádět stejné vylomeniny, při kterých se už jednou topil.

Pustit si po ránu v televizi vládní tiskovku bylo jako stisknout tlačítko na stroji času. A to nejen proto, že za pultíkem opět stál loňský ministr zdravotnictví, ale k úvahám o uvíznutí v časové smyčce nevyhnutelně vedly hlavně věty, kterými oznamoval změny v protiepidemických opatřeních.

Pro připomenutí, téměř na den přesně před rokem, konkrétně 25. května 2020, Vojtěch během svého prvního ministerského angažmá vyhlašoval do té doby nejrozsáhlejší rozvolňování – například kadeřnice mohly sundat ochranné štíty, roušky mohli odložit zaměstnanci ve firmách, řidiči MHD nebo třeba plavčíci, a také přestala platit některá omezení na hranicích.

První z několika rozvolňovacích vln nakonec vyústila v situaci, kdy se Česko ukonejšilo falešným pocitem bezpečí, a když Babišova vláda – pravda, tehdy proti vůli nedůrazného Vojtěcha – nedokázala včas zatáhnout záchrannou brzdu, vřítila se země do průšvihu, který má dnes na kontě přes třicet tisíc životů.

Přesně rok a tři dny po tehdejší rozvolňovací tiskovce Vojtěch, model 2021, oznámil: „Shodli jsme se, že musíme výrazně rozvolnit opatření. Důvod není jen epidemiologický, ale i právní.“

Ano, hlavním argumentem je skutečně rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, že plošné uzavření služeb je protiprávní. Dokonce lze Vojtěchovi i věřit, že nebýt verdiktu, s takto rozsáhlým rozvolněním by dnes nepřišel. Jenže zároveň to ani v nejmenším nezbavuje Babišův kabinet zodpovědnosti za nastalou situaci. Verdikt soudu není alibi. Byla to totiž právě vláda, která nedokázala (tentokrát i za notného přispění celé Sněmovny) ani za rok a čtvrt covidové krize stvořit dostatečně kvalitní legislativní nástroj, takzvaný pandemický zákon, o který by mohla potřebná nařízení pevně opřít i po vypršení nouzového stavu.

Za celou tu dobu schytávala vláda Andreje Babiše pravidelně kritiku ze všech stran za chaotické, ukvapené a navíc mizerně vysvětlované změny pravidel. Opakovaně přicházela s novými schématy, kterým se měly veškeré změny podřizovat. S každou novou tabulkou, ať už jí stále další a další ministři zdravotnictví říkali PES nebo vlny, přišlo i ujištění, že „tentokrát už se všechno bude řídit přesně podle nastavených pravidel“. Což zároveň obvykle vydrželo nejdéle do první změny a pak už se zase jelo vesele systémem ad hoc.

Navíc vláda od firem i živnostníků dostávala za uši, protože změny oznamovala příliš náhle, takže se na ně nemohli včas připravit. Po dnešku tak musejí mít podnikatelé logicky pocit, že si z nich Vojtěch s Babišem dělají legraci. Jistě, změny pravidel, oznamované zejména loni na podzim obvykle tak v sobotu v podvečer, byly i na české poměry extrém, ale pokud má ministr pocit, že páteční ráno je nějaký velký krok kupředu, tak živnostníci i provozovatelé by nejspíš nesouhlasili.

Bohužel vláda překotným rozvolněním, které vesměs nemá v podobně covidem zasažených evropských zemích obdoby, jen pokračuje v kupení chyb, ze kterých ve výsledku může namixovat nový tragický koktejl.

Například nedávné rozhodnutí, že za bezinfekčního bude považovaný každý už tři týdny po první dávce vakcíny, vytvoří v kombinaci s pondělním rozvolněním další prostor pro vývoj pandemie směrem k průšvihu. „Jeden z důvodů, proč nelze jedince s první dávkou považovat za bezinfekční, je, že tím vytváříme viru nebezpečný prostor pro další evoluci,“ upozornil bývalý národní koordinátor testování Marián Hajdúch.

Jde o to, že první dávka ani zdaleka nevytvoří v těle ochranu, která by virus bezpečně přemohla. Ten tak dostane šanci se s protilátkami utkat a v každém dalším nakaženém zkusit zmutovat do podoby, ve které si s postvakcinačními protilátkami dokáže poradit a prolomit je. Každý člověk očkovaný první dávkou, který se nakazí, se tak stává pro virus jakýmsi „evolučním inkubátorem“, což je pravý opak toho, co pro konečné zdolání pandemie potřebujeme.

Navíc zatímco na jedné straně tak vzniká další prostor pro nové mutace viru, na druhé straně vláda nesplněnými sliby o mohutné podpoře pro genotypizaci a sekvenování vzorků – tedy jakéhosi systému včasného varování, který jako jediný může včas odhalit nové a potenciálně nebezpečnější mutace viru – nedělá zhola nic pro eliminování tohoto rizika.

„Zcela kritické je monitorování ohnisek šíření nových agresivních variant koronaviru a jejich přednostní vymýcení metodami PCR testování a efektivním trasováním kontaktů,“ varuje například Zdeněk Hel, imunolog a spoluzakladatel Iniciativy Sníh, která se snaží sdružovat odborníky na dopady pandemie.

Rozvolňování způsobem, který by odpovídal současné přece jen příznivější epidemické situaci, je dnes zcela na místě. Vláda a Vojtěchovo ministerstvo však místo nějakého promyšleného a logického postupu opět překotně vymýšlejí chaotické krkolomnosti, jako budou například od pondělí otevřené diskotéky se zákazem tance.