Článek
Vládní souboj s pandemií, na vědecké úrovni symbolizovaný systémem PES, dospěl k takové míře složitosti, že nezbývá, než jeho vady pojmenovat radikálním zjednodušením. Vlastně stačí jen jednu hlavní.
Minimálně od konce léta 2020 probíhá velké nedorozumění ohledně faktoru času. Vláda celou akci řídí, jako by to byl přímý přenos. Ten zná, jako my všichni. Bohužel, nenacházíme se v přímém, ale v budoucím přenosu. Říkat „realita“ tomu, co je teď, znamená dělat příšerné chyby, jednu za druhou. Které se dostaví později. Dostavily.
Nemravné politické ohledy na volby nebo na „nerušené“ vánoční svátky vycházejí právě z takového myšlenkového nastavení. V jeho logice je pak i říkat, že se situace vyvíjí „podle očekávání“, tedy katastrofálně.
Ale pozor: průšvih se zaplaťpánbůh odehrává v přímém přenosu, a tady se vláda cítí silná v kramflecích. PES se ladí, komplexní systémy koordinují, jedeme nonstop krizový mikro a makromanagement. Chtělo by se zvolat: Všechno běží, situace je nadmíru výtečná!
V přímém přenosu prezentací agilního dua Jan Blatný - Ladislav Dušek to tak skoro působí. Je to klam. V základech vězí nehorázná chyba: vláda nemá hodinky, kalendář, prostě zařízení, co připomíná, že existuje nějaké bylo-je-bude. Umí jenom „je“. Připomíná ten vtip o chlápkovi, co padal z desátého patra a v každém si říkal: Zatím je to dobrý.
Situace, ke kterým se vládní „filozofie“ dá přirovnat, jsou prosté.
Když jdete na výlet do hor, asi se obléknete spíš víc, ačkoli dole v údolí to „neodpovídá realitě“. Protože předpokládáte, že až dorazíte na hřebeny, bude se vám svetr zatraceně hodit. Pokud zrovna nepanuje inverze, jde o nevyhnutelný meteorologický vývoj.
Vláda ale zásadně vychází jen v kraťasech a tričku, protože pod kopcem je hezky.
Je to totéž, jako se v prosinci utěšovat tím, že i když případů nákazy rapidně přibývá, nemocnice „zvládají“ a na JIPkách je volných míst dost. Že v lednu přijde covid kocovina, muselo být jasné každému, kdo chápe, proč si budík na ráno natahovat večer.
Ano, budík nařizujeme zásadně před spaním, protože ve chvíli, kdy potřebujeme být vzhůru, už nám to bude houby platné. Pravidlo číslo 1. Pandemii vážně čelíme dřív, než když jsme v počtu případů na obyvatele za týden nejhorší na světě. Pravidlo číslo 1.
Česko se ho nedrží a protože „bude“ je neúprosné, poznáváme to na počtech zemřelých.
